Hédonická adaptace

Říkali jste si někdy, jak by vás naplnilo a uspokojilo dosažení vysněného cíle a potom po letech, kdy jste cíle dosáhli, vám došlo, že to nebylo až tak úžasné, že to bylo vlastně nakonec docela fádní? Člověk si poměrně rychle zvykne na cokoliv. Stojí za tím tzv. Hédonická adaptace, o které byste určitě měli vědět – týká se každého.
Read more

Poděkování klientům placených bankovních služeb

Ze zvědavosti jsem si procházel v bankovním výpisu čísla účtů, resp. kódy bank. Objevil jsem zvláštnost nad zvláštnosti. Lidé se bojí přejít k bankám, které neúčtují žádné poplatky. Ve stovkách příchozích částek jsem nenašel ani jednoho uživatele fio banky a jen jednoho z mbanky. Sám jsem přešel k jedné z těchto bank, kde se nic neúčtuje, hned jak jsem si pročetl jejich podmínky. Do té doby jsem přicházel na bankovních poplatcích běžně i o několik tisíc ročně.
Možná namítnete, že nevýhodou jsou nízké úroky. Kdo vám však brání posílat peníze na spořící účty? Podotýkám, že je možné otevřít spořící účty, kde se také nic neplatí a můžete mít ročně i 2% úrok.

Nemyslím si však, že jsou za neochotou mít bezplatné bankovní služby jen obavy z téhle podivnosti. Domnívám se, že jde především o neznalost, setrvačnost, domnělý nedostatek času (ale kde ušetříte několik set až tisíc korun za 10 minut??) a  pohodlnost. Lidé se jakýmkoliv změnám urputně vyhýbají. V tomto případě je to ale jen dobře. Kdyby se totiž příliš zvýšil zájem o bezplatné bankovní služby, došlo by nevyhnutelně k opětovnému zpoplatnění. Proto je dobře, že se držíte své zajeté banky. Děkuji Vám za sebe a všechny klienty bank bez poplatků.

„Co to jako má být? Žádné poplatky??! To je moc divné! Za to, že dávám bance k dispozici své peněžní prostředky, bych přece měla platit!“

Oblast vrcholného výkonu (a vrcholného štěstí)

Víte jak stimulovat vaší výkonnost a jak ji naopak zničit? Řada manažerů umí výkonnost pracovníků skvěle potlačovat a snaží se v tom být stále lepší. Není to těžké – stačí zapojit do hry vysokou míru stresu a je dokonáno. Bylo by však chybou se domnívat, že lékem na zvýšení výkonnosti je odstranění stresu. Udržovat sebe a druhé v oblasti vrcholného výkonu je jako balancovat se železnou koulí na oblém kopci.

Read more

Jak motivovat zaměstnance

Zaměstnáváte pracovníky a hledáte způsob, jak zlepšit jejich výkonnost a přístup k práci? Také musím tyto věci řešit. Náklady na zaměstnance bývají díky odvodům našemu rozhazovačnému sociálnímu státu největší složkou výdajů. Ještě horší však je, když nevyužíváte potenciál, který lidé v sobě mají – ztrácíte tím konkurenceschopnost. Nevěnovat této problematice dostatečnou pozornost anebo k tomu přistupovat stejně chybně jako ostatní, může být pro další existenci nebo prosperitu vaší firmy nebezpečné.

Read more

Činit aktivní rozhodnutí nebo nechat za sebe rozhodovat druhé?

Žijeme v komplikované společnosti. I přesto většina toho, co se nám v životě děje, je důsledkem našeho rozhodování. Dokonce i když se odmítáme rozhodnout, jde o naše rozhodnutí, přičemž důsledky pro nás nemusí být nejpřijatelnější. Nerozhodnete-li se jaký bude váš další krok vy, rozhodnou za vás jiní, či jen přírodní procesy – neustálé změny a přeměny. Co s tím? Je lepší nechat se unášet proudem okolností nebo začít svůj život sami směřovat?

Read more

12 tipů jak zlepšit svou životní rovnováhu

1. Objevování a uvědomování si opravdových hodnot

Pro každého má cenu něco jiného. Opravdové hodnoty přinášejí dlouhodobě pocity smysluplnosti a naplnění.
Lze buď přijmout hodnoty druhých lidí nebo si uvědomit své vlastní.

Můžete například vnímat hodnotu sama sebe, svých dovedností a osobnostních vlastností, hodnotu sebe jako lidské bytosti.
Hodnotné je to, co přetrvává nejdéle. Je-li řeč o myšlenkách, potom zpravidla nejhodnotnější myšlenky jsou přínosné pro život, jsou jednoduché a obtížně zničitelné. Můžete se hnát za „jistotami“, za majetkem, penězi, za zlatem, ale to všechno vám mohou snadno vzít. Můžete si nechat infikovat vaší mysl různými „vědomostmi“. Můžete si myslet, že nic nemá cenu. Co vám však jen tak snadno nikdo nevezme, jsou dovednosti a zkušenosti. To jsou jedny z opravdových hodnot.

 

2. Osvobození od zbytečných závazků

Je vyčerpávající věnovat se činnostem, které dohromady nic nepřinášejí a jen spotřebovávají čas. Jak poznat, zda má smysl investovat čas a energii do konkrétních závazků? Stačí si položit vhodné otázky a najít na ně odpovědi. „Je tato činnost opravdu nutná?“, „Zlepšuje se mi tím můj život, nebo jen vzniká více stresu?“
Prověřte každý závazek. Možná zjistíte, že děláte něco, co už dávno pro vás nemá smysl a nic vám to nepřináší. Takový závazek je zbytečnou zátěží. Zbytečnou zátěž je nejlepší odhodit. Čím méně věcí způsobuje stres, tím více prostoru se uvolní pro věci, které přinášejí uspokojení a radost.

 

3. Síla v jednoduchosti

Čím jsou věci jednodušší, tím méně rozptylují soustředěnost. Čím přehlednější a jednodušší je naše okolí a vnitřní prostor (myšlenkový prostor), tím snazší je život. Pravděpodobně v důsledku boje za „jistoty“ hromadíme věci, ale také informace, které ve skutečnosti vůbec nepotřebujeme. Potíž je, že tyto věci nám odebírají energii. Jak? Tím, že si získávají naší pozornost. Udržování pozornosti stojí mnoho energie. Pohybovat se v prostředí přeplněném vjemy je vyčerpávající. Snadno se pak můžeme ocitnout v pozici, kdy nezažíváme dostatečné pocity naplnění, ani radost z dosahování cílů a dokončování rozdělaných projektů.
Cesta k jednoduchosti není cesta zpátky, ale dopředu. Složité systémy potřebujeme. Práce s nimi však musí být intuitivní a jednoduchá. Cestou k jednoduchosti je vytváření uspořádanosti a logické hierarchie.

 

4. Zbavení se nepotřebných věcí

Máte ve skříni oblečení, které už nenosíte protože vyšlo z módy? Dejte je do bazaru, věnujte je někomu (a nebo je alespoň vhoďte do sběrného kontejneru u IKEY). Máte staré počítače, mobily, knihy, které už nebudete číst? Zbavte se toho.
Cokoliv co nepoužíváte je připravené k prodeji, recyklaci, vyhození, či do muzea. Jiný význam tyto věci nemají. Lpění na nepotřebných věcech a myšlenkách je stejné jako věšet na sebe závaží.

 

5. Vstávání s východem Slunce, spánek po západu

Váš život se tímto jednoduchým pravidlem může zlepšit z důvodu naladění se na přirozené pochody v těle, které zde existovaly miliony let, ale byly narušeny používáním umělého osvětlení. Chodíme spát pozdě v noci a brzdíme tím produkci hormonu melatoninu (hormon „tmy a spánku“). Melatonin má důležitý vliv na řadu fyziologických funkcí.
Pokud si TV či internet v noci opravdu nemůžete odpustit, chodíte spát pozdě a musíte přetáhnout spánek za východ Slunce, potom alespoň vytvořte v místnosti kde spíte dokonalou tmu. I velmi slabé denní světlo produkci melatoninu podstatně brzdí.

 

6. Vnímání a rozpoznávání emocí

Schopnost vnímat, rozpoznávat a regulovat své emoce, je velmi důležitá. V životě nastává řada okolností, kdy nás nekontrolované emoce mohou zavléknout do nepříjemných situací. Dokázat vždy a za všech okolností sledovat dění s nadhledem, vám může ušetřit mnoho trápení (i peněz). Pro více základních informací o emocích doporučuji přečíst knihu Emoční inteligence od Daniela Golemana (lze si ji vypůjčit v knihovně).

 

7. Umět říkat ne

Přemýšleli jste někdy o tom, co vás nejvíce odvádí od činností, které vás mohou přibližovat směrem k tomu co chcete a po čem toužíte?
Může být příčinou nedostatek času? Pokud ano, co tento deficit způsobuje?

Jednou z hlavních příčin zbytečně nebo neuváženě spotřebovaného času na činnosti, které mají jen malý užitek nebo nás mizivě přibližují k cílům, je nízká dovednost v říkání „ne“. Čím více „ne“ řeknete činnostem, které mají pro vás pramalý přínos a jen vás okrádají o čas, tím více se budete moci věnovat věcem, které vám budou přinášet radost a uspokojení. Mnohdy se bojíme říci ne proto, abychom neurazili nebo abychom nenarušili vztahy. Stačí však jenom naučit se říkat ne zdvořile a ohleduplně.

 

8. Uvědomovat si chyby, ale nelpět na nich

Každý chybuje a nelze se tomu zcela vyhnout. Je však nesmyslné stále dokola se za své chyby trestat nebo na nich lpět. Například „Nic neumím, nemám šanci na úspěch.“ … je lpění na chybě, kdy dotyčný postrádá určité dovednosti. Chybou může být i to, že odmítá hledat řešení. Jediný způsob jak se vyrovnat s chybami je přijmout je, poučit se z nich a jít dál. Je samozřejmě velmi jednoduché vybudovat si identitu okolo chyb, zvláště najdou-li se lidé podobného ražení a navzájem se v této úchylce podporují. Žádný přínos takové chování však nepřináší.

 

9. Zkoušejte nové věci, nové cesty, nové způsoby myšlení

Je snadné uváznout ve stereotypu. Na jednu stranu je to příjemné a pohodlné, na stranu druhou se však kdysi příjemná voda poklidné zátoky jaksi den za dnem zabahňuje.
Začněte zvolna a jednoduše. Jděte nakoupit do jiného obchodu než kam běžně chodíte. Jděte se projít do míst, kde jste ještě nikdy nebyli. Možností jak prorazit svou zónu pohodlí je nespočet. Mnohdy je tuto zónu obtížné si byť jen uvědomit, natož z ní vystoupit. Většinou jen málo věcí lze změnit hned. Setrvávání v zóně pohodlí je návyk a návyky se mění nejobtížněji. Důležitá je vytrvalost.

 

10. Přestaňte kritizovat a hodnotit

Kritikou nikdy nic doopravdy nezískáte. Kritika kromě jiného zabíjí nadšení a otravuje vztahy. Pokud potřebujete kritizovat, začněte u sebe. Až si uvědomíte, jak je to nepříjemné, přestaňte s tím.

 

11. Vytvořte si nový užitečný návyk

Návyky mají velký vliv na celý náš život. Nelze se vědomě soustředit na všechno. Většinu činností provádíme díky návykům.
Začnete-li dlouhodobě pracovat na vytváření, udržování či zlepšování užitečných návyků, lze s jistotou říci, že se vám to dlouhodobě vyplatí. K vytváření nových návyků potřebujete především umožnit a vytrénovat soustředěnost.

 

12. Najděte si nové přátele

Ideální je nalézt přátele, kteří se zajímají o podobné věci jako vy. Nebo stačí, uznávají-li podobné životní hodnoty. Jsme společenští tvorové. Čas, který věnujete přátelům, dáváte ve skutečnosti především sami sobě.
Při hledání nových přátel je dobré mít stále na mysli, že se musíte zajímat především vy o druhé (a potom možná se budou druzí zajímat i o vás). Mezi vtíravostí a zájmem o druhé je poměrně tenká hranice. Směr komunikace určuje vždy vnitřní záměr. Ucítí-li druzí, že od nich něco chcete (přízeň, pozornost, souhlas,…), neumožníte tím rozvinutí zdravých vztahů. Jediný způsob jak usměrnit svůj vnitřní záměr je nalézt soucit, otevřít se a nic od nikoho neočekávat. Stačí jenom naslouchat.
Pokud ucítíte, že vaši vůli k naslouchání (přátelení) druzí často zneužívají, nedovolte jim to a najděte si jiné, skutečné přátele.

 

 

 

7 + 7 způsobů jak zvýšit váš (energetický) potenciál

K fyzickému pohybu, i k myšlenkovému pohybu, potřebujeme energii – motivaci. Motivace je vždy o energii, o vůli k pohybu.

Získávání energie

1. Zajistěte pro sebe dostatek fyzického pohybu

Vaším nosným základem je fyzické tělo. Cvičení stimuluje pohyby tekutin i celých orgánů uvnitř těla. Díky většímu pohybu bránice během sportovních aktivit dochází ke stimulaci lymfatického systému, který je důležitý pro zajištění odvádění odpadních látek od miliard buněk vašeho těla. Znečištění způsobuje stagnaci, vyšší odpor, méně energie pro jednotlivé buňky. Nedostatečné pročištění těla se stává značnou zátěží.
Nejlépe se mi osvědčilo plavání. Není příliš namáhavé na klouby a stimuluje dobře dýchání (a tím lymfu).

 

2. Zajistěte pro sebe dostatek ovocných šťáv

Ovocné šťávy slouží nejen k dodávání fruktózy, která je výborným palivem pro organizmus, ale též podporují pročišťování těla. Tyto šťávy je nejvhodnější získávat přímo z čerstvého ovoce lisováním. (Nedoporučuji kupovat krabicové šťávy ani koncentráty. Obsahují většinou přidaný cukr a konzervační látky.)

 

3. Inspirujte se úspěšnými lidmi

Krátkodobě je velmi inspirující přečíst si biografie některých významných osobností. Zajímat vás mohou především jejich myšlenkové pochody, vnitřní a vnější motivátory, vytrvalost, odvaha dělat věci jinak, vůle a další dovednosti.

 

4. Zapisujte si úspěchy

Zpětná vazba je důležitá. Ve chvílích kdy se nedaří, kdy vládne chaos a ztrácíte víru v dokončení toho na čem pracujete, budou vaše oprášené vzpomínky na úspěšná tažení cennou oporou. Paměť co se týče vzpomínek na úspěch bohužel často selhává (nebo alespoň v mém případě).

 

5. Zapojujte svoji přirozenou hravost

Hravost má v sobě vždy zábavu a radost, což jsou tažné síly, vřídla energie. Pramen energie má vždy větší cenu než strašák. Hrajte si na detektiva, tajného agenta, na pana továrníka, na malé dítě, … hrajte si se slovy a věcmi, zazpívejte si, imitujte někoho, udělejte něco překvapivého, smějte se. Nejenže tím uvolníte mysl od neustálého tlaku, ale podpoříte tvořivost a svého uměleckého ducha.

 

6. Stýkejte se s pozitivně naladěnými lidmi

Lidé, ze kterých vyzařuje optimizmus, dokáži svou energii přenášet na druhé. Budete-li se stýkat s těmito energetickými roznětkami, pomohou vám objevit v sobě více energie (a víry v úspěch).
A pozor na vampíry! Energetický vampírismus je velmi rozšířený. Mnozí lidé jsou zvrácení. Libují si v možnosti povyšovat se nebo přenášet své problémy či negativismus na druhé. Nelze jim to vyčítat – vždyť jsou tohoto chování plná média -, ale nelze se jim podvolovat. Jednoduše vampíry ignorujte. Najdou si snadno jinou oběť (či soudruha vampíra).

 

7. Mějte vždy po ruce zdroj povzbuzujících myšlenek

Vytiskněte si seznam inspirativních myšlenek či citátů. V zatěžkávacích zkouškách se velmi hodí. Čtěte si je však jen výjimečně. Tyto myšlenky a citáty mohou snadno zevšednit a poté se stávají frázemi, které již nedokáží dostatečně povzbudit.

 

 

Omezování ztrát energie

1. Soustřeďte se vždy jenom na jednu věc

Nesmyslnost aplikování multitaskingu na lidský mozek nejčastěji objasňuji na následujícím příkladě. Programátor ke své práci potřebuje nejen svoji dlouhodobou paměť, ale i paměť krátkodobou, která má omezenou kapacitu a krátkou trvanlivost „dat“, nehledě na „poruchovost“. Je třeba v ní uchovávat názvy funkcí a proměnných, se kterými programátor právě pracuje. Pokud by se rozhodl pracovat na více projektech zároveň, musel by si pamatovat názvy funkcí a proměnných ze všech projektů. Nejenže by docházelo častěji k chybám, ale co je horší, dokončení projektu – tedy to nejdůležitější – by se nijak neurychlilo.

 

2. Udržujte vaší pracovnu (či pracoviště) přehlednou

Odstraňte ze stolu vše nepotřebné pro aktuální činnost. Ve vaší dlouhodobé paměti jsou odkazy na velmi mnoho informací. Vyvolání paměťových map bývá spuštěno asociačně. Pokud například máte na stole rozházené knihy, potom kdykoliv zavadíte pohledem o některou z knih, vystřelíte směrem k vašemu vědomému či nevědomému vnímání informaci o knize a jejím obsahu (pokud jste knihu již četli). Podobný vliv může mít jakýkoliv předmět, na který sklouzne během práce váš zrak.

 

3. Ignorujte informační šum

Z internetu a médií na nás neustále doráží nepotřebné informace. Naučte se rozlišovat co je pro vás prospěšné a co je škodlivé. (Škodlivé je cokoliv co podrývá vaši motivaci či jen odvádí pozornost stranou od podstatných věcí ve vašem životě.)

 

4. Vyvarujte se perfekcionismu

Nikdy nelze dosáhnout dokonalosti. Ta se totiž nachází v nekonečnu. Snaha o dokonalost vysává naprosto zbytečně velké množství vaší energie. Dokonalost = černá díra.

 

5. Přestaňte hledat svatý grál a začněte něco dělat

Už se vám stalo, že jste začali hltat jeden článek za druhým, knihu za knihou a po nějaké době jste zjistili, že jste na stejném místě jako předtím? Internet je plný nástrah. Každá informace na internetu uložená má (či měla) nějaký důvod, proč tam byla uložena. Tím důvodem nemusí být snaha pomoci druhým. Většinou jde spíše o snahu získat a udržet pozornost návštěvníků stránek. Žádná informace -byť bude sebelepší- vás nikam sama od sebe neposune. Jediné co má pro vás smysl je co uděláte – ne zítra, ne za týden, ale co uděláte nyní.

 

6. Nebojte se neúspěchu

Neúspěch je jako když vjedete do slepé uličky. Na jejím konci zjistíte, že nikam nevede, obrátíte se a jedete zpátky, abyste nalezli vhodnější cestu.
Život je tak trochu bludiště. Abychom poznali kudy vede nejlepší cesta, musíme se pořád pohybovat. Uvědomíte-li si, že každý neúspěch je vlastně přibližení k úspěchu, přestane vás „neúspěch“ vysávat a získáte odvahu jít pořád dál.

 

7. Rozpoznávejte co vás nudí a vystupujte ze zóny pohodlí

Chybí-li příležitost k růstu, dostavuje se nuda. Jsme pohodlní (stojí za tím neochota vydávat energii) a bojíme se změn (strach z neznámého a ze selhání). Nuda však vysává energii. Mezi příznaky ztráty energie patří breptání a stěžování si, jak je život těžký, jak nic nejde, jak je málo peněz, atd. Lidé, kteří si stěžují, se nudí. Jejich životní energie stagnuje.
Lékem proti nudě je vystoupit ze své zóny pohodlí.

 

 

Máte nějaký svůj vyzkoušený tip na zvýšení vnitřní motivace?

 

Proudění – flow

Organizmy mají ve svých genech hluboce zakořeněné programy s instrukcemi pro přežití, které vytvářejí nejsilnější hybnou sílu jejich životní motivace – touhu přežít. U lidí je v důsledku existence vědomí větší flexibilita. Příliš mnoho možností má však paralyzující efekt na jednání, které by vedlo k akci. (Vedle motivace přežití je patrná i potřeba reprodukce nebo zvěčnění prostřednictvím tvoření.)

Hybné síly mohou být nátlakové (aktivované strachem a obavami), anebo „tahové“. Tah a přitažlivost – jedno a totéž. Jsou-li v akci tahové síly (oproti tlakovým), dochází k proudění.
Jedním z předpokladů takového stavu jsou přesně stanovené cíle. Soustředěnost je během cílených aktivit plně koncentrována na tyto aktivity a člověk nacházející se v tomto stavu plně využívá svou současnou výkonostní kapacitu.

Prováděná činnost jde ve stavu proudění hladce a přináší uspokojení. Jste tím zcela pohlceni a tvoříte s velkou vášní. V momentě, kdy se plně věnujeme činnosti vyžadující intenzivní soustředění, nevnímáme běh času.

volné plynutí
Vztah mezi náročností a dovednostmi

Proudění je závislé na bezprostřední zpětné vazbě. Motivace vytrvat v tom co děláme závisí na zkušenosti, kterou zažíváme.
Pokud dovednosti přestávají stačit na požadavky pro dosažení cílů, dostavuje se úzkost. Může nastat i stav, kdy míra naší kontroly nad situací je velmi omezená a situace má podobu chaosu.
Jsou-li naše dovednosti větší než náročnost úkolu, dostavuje se uvolnění a nuda. Nuda lze též definovat jako stav, kdy si začínáme uvědomovat plynutí času.

Za povšimnutí stojí skutečnost, že ve stavu proudění se objevuje velké množství mentální energie. Tato energie je zpravidla mnohem větší a účinnější, než energie vytvářená z obav a strachu. Využití energie „tahu“ přináší hluboké uspokojení. Oproti tomu úspěšné využití energie strachu pouze úlevu.

Dostat se do proudění nelze na povel. Je však možné vytvářet co nejvhodnější podmínky, aby k tomuto stavu docházelo častěji. Lidé, kteří mají rozvinutou zvídavost, vytrvalost a soustředěnost, se do stavu flow dostávají snadněji.

Nejvíce informací o tomto jevu shromáždil Mihaly Csikszent v dokumentu Flow – Mastery of Motivation.
Více viz. google.

Ideální je nacházet se někde uprostřed žlutě vyznačené oblasti s názvem „volné plynutí“. Právě v této oblasti zažíváte nejsilnější pocity štěstí, které zdaleka přesahují krátkodobé prožitky uspokojení, jakými jsou například radost z dobrého jídla nebo ze sexu. Avšak je potřeba hlídat i vnější vlivy. V této souvislosti doporučuji přečíst si článek o oblasti vrcholného lidského výkonu.

Maslowova pyramida lidských potřeb

Maslowova pyramida potřeb – jeden velký omyl

Proč se jen málokdo chová podle Maslowova modelu potřeb? Neměla by podobně rozšířená představa pasovat na většinu populace a být díky tomu použitelná alespoň v některých případech?

O uspořádání lidských potřeb si kdysi vytvořil představu americký psycholog Maslow. Podle jeho teorie byly potřeby uspokojovány od nejnutnějších fyziologických, postupně směrem nahoru až k potřebě seberealizace či sebetranscendence. Potřeby uspořádal do tvaru pyramidy, protože se domníval, že takto vypadá jejich provázanost – věřil, že jedna stojí na druhé a k projevení „vyšších“ potřeb musí být uspokojeny potřeby „nižší“.
Jednou ze zvláštností Maslowova modelu je absence teritoriální potřeby. Nevšiml jsem si, že by se o této naprosto zásadní potřebě zmínil. Přitom každý tuto potřebu má – souvisí například s nutností mít kde spát. Řekněme, že jde o potřebu, která spadá do více stupňů pyramidy a nebylo proto snadné ji přímo někam zařadit.

Maslowova pyramida lidských potřeb
Maslowova pyramida – zdroj: kniha Chování zákazníka (J. Vysekalová)

S prvním stupněm nelze než souhlasit. Nejsilnější motivací je hluboce zakódovaná potřeba přežití a ta nutně závisí na přežití fyzické schránky. Dýchání a krevní oběh jsou provázané a v hierarchii potřeb jde o potřeby nejzákladnější, nejdůležitější a zcela neodvratné, alespoň má-li být zachován váš život. (Stačí se zamyslet nad tím, jak dlouho vydržíte bez dýchání.) Je možné uplatnit tuto informaci v praxi v roli manažera? Lze regulovat chování škrcením potřeb? Možná se o to občas někdo pokusí fyzickým přiškrcením podřízeného pracovníka (nebo naopak pracovník přiškrcením nadřízené osoby). V praxi však nelze očekávat zvýšení efektivity práce ani „škrcením“ dalších základních potřeb jako je žízeň, hlad, tělesná teplota, vylučování, odpočinek (zejména spánek). Ze základních potřeb lze „přiškrtit“ snad jen sex, protože tato potřeba, byť je velmi silná, by podmínky na pracovišti poněkud zkomplikovala. Ovlivňovat základní patro domnělé pyramidy však lze skrze sociální interakce anebo i přímo a sice co nejlepším uspokojením (namísto škrcení).

Podle Maslowova jsou další potřeby aktivovány až po dostatečném zabezpečení potřeb základních. Je poměrně pravděpodobné, že se u vás bude například jen těžko aktivovat potřeba emočního zážitku z umění, když nebudete mít kde bydlet a co jíst. Avšak není jisté, zda se ta potřeba vůbec objeví, uspokojíte-li všechny základní potřeby a už vůbec není jisté, v jakém pořadí se „vyšší“ potřeby objeví. Pyramida s největší pravděpodobností není žádnou pyramidou, ale jenom nepravidelným shlukem či obrazem našich interakcí s vnějším i vnitřním světem.

Motivované chování má směřovat k dosahování výhod či příjemného a vyhýbání se nepříjemnému. Pocit hladu je po několika dnech jednoznačně nepříjemný. Biologicky užitečné chování je ihned odměňováno uvolňováním nepatrného množství drogy. Tělo vás za užitečné chování odměňuje. Najíte se a je vám díky podráždnění vhodných nervových center dobře. Někteří lidé ale nevědí kdy s jedením přestat. Máte nechráněný sex a je to velmi příjemné. Naštěstí při tom není vždy uspokojena i původní – reprodukční potřeba. Napijete se alkoholu a cítíte uvolnění. A opět – někteří lidé neví jak (nebo nemohou) s pitím alkoholu přestat. Není vám na tom všem něco alespoň trochu podezřelé? Článek pokračuje na další straně …