Oblíbené ‚hype‘ dneška

Média potřebují stále o něčem zajímavém psát. Je to normální a přirozené. Čím více mají čtenářů, tím více reklamy jejich čtenáři zkonzumují. Problém je rozlišit jaké informace ještě mají pro nás cenu a jaké jsou ztrátové. Konzument informací by měl postupem času vyzrát natolik, aby dokázal rychle rozlišovat co je přínosné a co nikoliv. U technických věcí je to ale jednoduché – můžeme si je vyzkoušet a zhodnotit. Většinou potom zjistíme, že jsme se stali pouze obětí nadmíru šikovných marketérů (nechceme-li si rovnou přiznat, že nám to dost dobře nemyslí).
‚Hype‘ je anglický výraz pro situaci, kdy je nějaké téma diskutováno v médiích za účelem přilákání pozornosti širokých vrstev obecenstva. Jaké jsou populární technické „hype“ dneška?

Celý příspěvek

Největší ekonomické omyly – iluze užitečnosti destrukce

Kdysi na VŠ na hodině ekonomie mě velmi zarazilo, když vážená paní docentka prohlásila, že negativní jevy ve společnosti jsou pro ekonomiku přínosné – například věznice nebo války a sice tím, že aktivují ekonomickou činnost a vznikají díky tomu pracovní místa: Po válce se staví hodně domů a celkově dochází k většímu nastartování ekonomiky. Věznice a vlastně celý aparát spojený se zatýkáním nekalých živlů, jejich odsuzováním a umísťováním do „nápravných“ zařízení prospívají tím, že dávají lidem práci a tak podobně.
Už tenkrát mi bylo jasné, že je to nehorázný blud, jen jsem ještě nebyl schopný vysvětlit proč, natož se proti tomu nějak ohradit.
Celý příspěvek

Tvorba ceny metodou nadstřelení

Ať už podnikáte nebo ne, tvorbou ceny se zabýváte neustále, byť asi ne příliš analyticky a vědomě. Například při hledání práce dojde k automatickému výpočtu vaší ceny na trhu práce podle toho, co umíte či neumíte a na základě mnoha dalších vlivů. Nakonec v okamžiku, kdy podepíšete smlouvu, tím poměrně přesně potvrdíte, jakou máte představu o své ceně na trhu práce. Podobně je to v podstatě se vším. Jak ale určovat cenu tak, aby zisk zajistil další rozvoj? Celý příspěvek

Záhady všedního života – poptávkové systémy

… aneb každý chce být účetní a nikdo nechce nic vyrábět

Čas od času využívám služby typu epoptavky, aaapoptavka, poptavka, kde zadáte cokoliv potřebujete a za pár hodin už získáváte nabídky (alespoň občas ano). Tyto služby jsem využil asi patnáctkrát a byl to vždy šok. Zdaleka největší převis nabídky je v účetních službách. Na vaší poptávku budou odpovídat desítky a stovky firem a fyzických osob zabývajících se vedením účetnictví. Poprvé jsem dostal asi kolem stovky odpovědí, podruhé už se to ani nedalo počítat. Cenu sice nečekejte nízkou, ale najdou se nabídky i v tomto směru zajímavé. Spíš je to dobré k hledání někoho, kdo na vás vůbec bude mít čas.

Zkoušel jsem tímto způsobem hledat také různé výrobce a dodavatele. Tady je však situace naprosto bídná. Zdá se, že výrobci mají plné ruce práce, anebo už nikdo nechce nic vyrábět, jinak si totiž neumím vysvětlit, proč například na následující poptávku odpověděly z 250 oslovených specializovaných firem jen dvě: „Poptávám výrobu papírových krabic. Formu a papír dodám. Schéma viz. příloha. Množství 5000 ks.“
Jednalo se o velice jednoduchou krabici, která se dá vyrobit na koleni. Žádný požadavek na cenu jsem nenapsal. Nakonec mi nezbylo, než krabice vyrobit sám.

Poptával jsem například i výrobu či dodání různých strojů – například jednoduchého lisu. Ze stovky oslovených firem pouze dvě zareagovaly. Musel jsem potřebu lisu potom obejít.

Snažil jsem se najít výrobce 3D forem, ochotného alespoň komunikovat. A opět bez úspěchu. Místo toho jsem koupil gravírovačku.  Samozřejmě v zahraničí. Důvodem však byla cena a sice 4x nižší, než za jakou mi stroj nabídl jeden tuzemský výrobce. Stroj šlape jako hodinky a formy teď dělám sám. Jediný problém je, že mi to opět odkrojilo dost mého času.

Když hledám dodavatele různých drobných výrobků, už se ani nepokouším hledat u nás. Musím nakupovat v asii a zdůrazňuji, že důvodem rozhodně nebývá cena.

Poptávkové systémy jsou zajímavý nápad. Otázkou je, jak a pro koho jsou skutečně přínosné. V poslední době se snaží provozovatelé těchto systémů vyloudit poptávky třeba i za sadu nářadí.

 

Domnívám se, že u nás chybí motivace alespoň trochu se snažit. Nebo snad má zákazník obcházet potenciální dodavatele a na kolenou je prosit, zda by byli ochotni něco pro něj za peníz udělat?

Co je příčinou nízkého zájmu? Dovolím si spekulovat, že školství a sociální systém. Školy nepřipravují na život a sociální systém chrání lidi před prací vytvářením falešných jistot. Jak dlouho to ještě vydrží?

Míra zaměstnanosti

Občas nechtěně zavadím o podivné zpravodajské kanalizace, na které se nabalují ještě podivnější vrstvy přívrženců daného typu „zpravodajství“. Denně se cachtají v dezinformačním bahně a ukájejí svou potřebu metat bahno na všechny ostatní. Typickou zprávou bývá hláška o míře nezaměstnanosti (např. http://www.novinky.cz/ekonomika/275376-ekonomy-desi-velky-pocet-mladych-lidi-bez-prace.html ), které se tamní přívrženci vždy s vervou chopí. Podobná hláška je učiněný pamlsek. Ihned se bleskově začnou navážet do důchodců, politiků a do cizinců. Ale o tom bych zde raději pomlčel. Celý příspěvek

Sociální sítě – jaký mají přínos?

Čas od času se snažím objevit, k čemu jsou dobré sociální sítě, jaký konkrétní přínos mají či mohou mít (zvláště s přihlédnutím k času, který na nich lidé tráví). Chápu, že pro majitele těchto sítí jsou zdrojem finančních příjmů, to je bez diskuse. Ale jak zlepšují kvalitu života uživatelů? Čím jsou užitečné? Jaký je jejich skutečný přínos a čím reálně své uživatele obohacují?

Celý příspěvek

Proč spam stále vítězí a jak se bránit?

Přemýšlel jsem, proč mi na firemní e-maily chodí tolik spamu a téměř žádné nabídky služeb či produktů, které by se byť jen trochu týkaly mé činnosti (nebo podnikání vůbec) a kterých bych díky tomu mohl využít. Proč je pro tvůrce spamu výhodné investovat energii a čas na rozesílání otravných nesmyslných nabídek? A proč se potenciálním dodavatelům nevyplácí zaměřit se na skutečné potřeby firem a následně firmy oslovit?
Celý příspěvek

Přelidněná planeta?

Nedávno proběhlo v médiích, že je již více než 7 miliard lidí. Ve stejný den jsem si pro odreagování prohlížel na google mapách jednu zajímavost – mozaiky z kruhových uměle zavlažovaných polí v Saudské Arábii. Říkal jsem si: „Kolik lidí to asi tak uživí?“ A potom mě napadlo, že by bylo zajímavé spočítat, kolik prostorové biomasy tvoří 7 mld lidí dohromady. Rozumějte: „Kolik kilometrů krychlových prostoru zabírá lidská biomasa?“

Zvědavost poháněná představivostí začala dráždit klíčení pompézních myšlenek. SEDM MILIARD lidí! Dokážete si to představit!? Byl jsem kdysi na koncertě Rolling Stones na Letné. Mělo tam být údajně 50 tisíc lidí. Letná byla na prasknutí. Pětset krát dvěstě metrů. Kolik prostoru by potřebovalo 500 tisíc a kolik 5 milionů lidí? To by se snad nemohlo vejít ani do Čech. Což teprve 5 anebo rovnou všichni – 7 miliard lidí! Tahle planeta musí být jistě extrémně přelidněná. Přetékáme přes okraje. Země je na prasknutí!!

Začal jsem počítat. Stačí zjistit jaký objem v metrech krychlových zaujímá biomasa průměrného člověka a vynásobit tento objem počtem lidí na celé Zemi. Vyjde z toho objem biomasy v m3.
Objem biomasy jednoho člověka je zhruba 60 litrů (ponořte se do vany plné vody a změřte kolik litrů jste vytlačili ), přičemž jeden litr = jeden decimetr krychlový.
Do jednoho metru krychlového se vejde deset na třetí krychlových decimetrů a tedy 1000 dm3 / 60 dm3 je po zaokrouhlení 16. Do jednoho metru krychlového se vejde 16 „biomas“. (Nechci psát lidí, aby to ve slabších povahách nevyvolávalo hororové představy.)

Průměrný člověk zaujímá 1 m3 / 16 = 0,0625 m3.
Biomasa celého lidstva zaujímá přibližně 0,0625 m3 x 7 000 000 000 = 437 500 000 m3 prostoru. Je to ohromná gigantická krychle nepředstavitelných rozměrů!
Anebo si můžeme takovou krychli představit? Ano, můžeme. Stačí spočítat, kolik kilometrů mají její hrany a to zjistíme velmi jednoduše – provedeme třetí odmocninu ze 437 500 000.

Třetí odmocnina ze 437 500 000 m3 = 759 m = 0,759 km.
(Ověřit si to můžete například pomocí kalkulačky.)

Kolik je to krychlových kilometrů? …. 0,4375 km3  (Kilometr krychlový je krychle o velikosti 1000 x 1000 x 1000 metrů.)

Lidská biomasa tedy nezabírá ani jeden celý krychlový kilometr. Zkuste si nyní představit krychli o velikosti 760 x 760 x 760 metrů na různých místech na Zemi. Třeba na poli vedle vesničky Longwood na ostrově Sv. Heleny nebo na části letiště  v Praze. Ano, celá lidská biomasa by se vešla na obě místa.

A co z toho plyne? Myslím, že vůbec nic. Redukcionismus podobného typu nic neříká ani nenaznačuje. Živý megaorganismus lidstvo nelze redukovat na součet všech buněk, které jej tvoří. V našem případě se jedná zhruba o 7×1023 buněk, tj. 100 bilionů buněk v jednom těle krát 7 miliard jedinců. Biomasa požírá nejen jinou biomasu, ale především potřebuje prostor, velmi mnoho prostoru. Prostor příhodný k životu je však již dávno zabraný. Počet  obyvatel na 1 km2 je v některých oblastech vyšší než 500. Dokonce se rozlézáme i v krajně nehostinných místech, kde bez techniky a značného přísunu energie nemáme žádnou šanci. Není jediné místo, které by ještě nikomu nepatřilo.

Zájemci o životní prostor: „Dobrý den. Měli bychom zájem zde žít.“
Země: „Jste na špatné adrese. Máme plno! Nepřijímáme!!“

 

 

Uměle zavlažovaná pole v Saudské Arábii. Krychle představuje celou lidskou biomasu dohromady. Měřítko 1:1.

Psychoviry – skrytá hrozba na každém kroku

Máte občas pocit, že něco ve vás jedná za vás? Stává se vám, že máte nutkání někoho slovně napadnout? Cítíte se často vyčerpaní? Příčinou může být informační virus – psychovirus.

Psychovirem se může stát jakákoliv informace, která se vám usadí v hlavě a začne ovlivňovat vaše jednání negativním způsobem – tedy způsobem, kdy v důsledku půjdete svým chováním proti sobě. V extrémních případech napadení informačními viry končí smrtí (sebevraždy, autonehody, špatná životospráva, příliš mnoho stresu), psychickým vyčerpáním, izolací od společnosti, jmenujte sami…

Celý příspěvek

Jak se ucházet o práci a jak (ne)napsat životopis

Co je dobré vědět, chcete-li si najít lepší práci? Začněte od potřeb zaměstnavatele. Následující článek není návodem jak získat práci. Jde o nástin procesu „zaměstnávání“, ale z druhé strany. Řada uchazečů vůbec nechápe očekávání zaměstnavatelů ani jejich potřeby. Tady je vaše šance: pokuste se podívat na věc z pohledu zaměstanavatele.
Celý příspěvek

Slovní hříčky

Nejsem jazykovědec, básník ani žádný ustálený literát, ale baví mě hrát si s významem slov, provokovat, zkoumat je z různých úhlů. Následující hříčky berte jenom jako hříčky.

úspěch
Úspěch je když někdo spěchá a je rychlejší než ostatní? Potom je úspěšný anebo uspěchaný? Může být úspěch také když někdo do-spěje, do-spí, přestane spát … začne něco dělat?

selhání
Když někdo lže, se-lže, „sobě lže“ – „si lže“. Lhaní = selhání? Samotný úspěch by pak mohl být pohyb bez lhaní; pohyb za tím, co opravdu chci, ne za tím, co si nalhávám nebo mi bylo nalháno.

reklama
Co když je reklama založena na klamech a klamání? Potom když si budete chtít nechat udělat reklamu, budete se tím snažit ostatní oklamat?

odvaha
Zvážím a uvážím, zda-li se odvážím.

nemoc
Nemít moc … ne-moc.

Povinnost nebo závazek?
Má-li být motivací strach, potom je na místě slovo povinnost. Nemusíte se však cítit provinile a nemusíte mít žádné povinnosti. Namísto povinnování se můžete zavazovat. Každopádně nahradíte-li slovo povinnost slovem závazek, může se vám žít lépe. Vyžaduje to však přijmout zodpovědnost.

zodpovědnost
Nejlépe je toto slovo definováno v angličtině – responsibility, neboli response ability – což není nic jiného, než schopnost odezvy. Přijmout zodpovědnost je těžké, nemáte-li zkušenosti. Jak můžete odpovídat vhodně na podněty, chybí-li vám dostatek zkušeností? Proto je zapotřebí určitý řád, který motivuje strachem – například státní uspořádání.

pořádek
Po-řád-ek. Udělat si ve věcech pořádek znamená uspo-řád-at je, se-řad-it, vnést do nich řád.

organizovanost
Aby jakýkoliv orgán (tělesný, společenský, dokonce i myšlenkový …) mohl být funkční, musí být v pořádku – musí existovat jistý řád nebo uspo-řád-anost, organ-izovanost.

nápad
Co se děje, když vás něco nebo někdo napadne? … Zaútočí! Nápad = útok? Je možné, že kdykoliv dostaneme nějaký nápad, jedná se o napadení? Co je napadeno? Naše vnímání? Náš rozum či mysl?

zákaz
Kořenem tohoto slova je kaz. Která další slova mají stejný kořen? Pří-kaz, z-kazit, káz-at, ná-kaza.
A interpretace slova zákaz? Mohlo by to být zarazit kaz? Stejně tak slovo nákaza: „Ná! Tady máš kaza!“ 🙂

spása
Může s tímto slovem nějak souviset slovo pastva? Asi ne, ale podobnost je zajímavá. Spásat na pastvině. Je to past? Past a vina? Mnoho lidí touží po spasení – tedy chtějí být spaseni?