Filozofie úspěchu
Podnikání, motivace, psychologie. Trénink soustředěnosti, sebedisciplíny, inteligence, paměti …

Hédonická adaptace

Říkali jste si někdy, jak by vás naplnilo a uspokojilo dosažení vysněného cíle a potom po letech, kdy jste cíle dosáhli, vám došlo, že to nebylo až tak úžasné, že to bylo vlastně nakonec docela fádní? Člověk si poměrně rychle zvykne na cokoliv. Stojí za tím tzv. Hédonická adaptace, o které byste určitě měli vědět – týká se každého.

Už víte, že emoční uspokojení z dosažení jakkoli významného cíle rychle vyprchá? Trvalá spokojenost se nemůže dostavit skrze okamžiky, kdy jste dosáhli cíle; buď jste spokojeni právě teď, nebo nejste. Máte-li závislost na získávání přívalu emocí z dosahování cílů, máte zároveň i celkem velký problém – hédonická adaptace způsobí, že pro vás nebude žádný cíl dost uspokojivý. Budete žít ve stavu celoživotní nespokojenosti, ať už dosáhnete čehokoliv. Dalo by se dokonce říci, že promarníte celý svůj život.
Znáte to, chcete získat nějakou věc (počítač, mobil, auto, dům …), pak tu věc získáte a po pár dnech, týdnech či měsících už vám připadá naprosto samozřejmá … a objeví se neurčité prázdno. Chcete zase něco dalšího, aby se dostavily průvodní emoce, které zažíváte, když si novou věc nebo třeba i jen situaci užíváte (např. když někoho potkáte, něco zažijete, někde cestujete …).
Pořizujete-li si věci jenom pro jejich primární funkce (např. auto pro přesun z místa A do místa B; telefon pro telefonování), potom emoční stránku nejspíš vůbec neřešíte a vystačíte si s tím, že daná věc jednoduše plní svou hlavní funkci. Většina lidí si však věci pořizuje kvůli emocím a ne kvůli primárním funkcím. Typicky automobil. Jeho původní funkce byl skutečně jen přesun z místa A na místo B. Dnes však má funkcí mnohem více. Chcete od něj, aby byl pohodlný. Očekáváte také maximální bezpečnost. A chcete jej (byť asi nevědomě) používat i pro vytrubování svého sociálního statusu. Nebo byste nechtěli třeba Bentley Continental případně Lamborghini? Čím dražší automobil, tím vyšší status, že? Ale přinese vám trvalou spokojenost, když si luxusní automobil pořídíte? I kdyby čirou náhodou ano (třeba proto, že žádné jiné Lamborghini na našich silnicích jen tak nepotkáte), emoční uspokojení z dosažení takového cíle stejně brzy vyprchá. O tom však náš prefrontální kortex nic neví a nechce vědět.

Jakmile do hloubky pochopíte a vědomě zažijete, jak funguje hédonická adaptace, můžete se postupně přeorientovat na trvalé zažívání spokojenosti v přítomnosti. Namísto snahy o dosažení cíle se objeví přirozené prožívání přítomnosti a cíle se stanou pouhými milníky. Pochopíte, že jediná skutečná spokojenost je nyní, v tomto okamžiku. Ne cíl, ale cesta.

A co s cílem? Cíl můžete nahradit vizí.

Cíle bývají velmi vzdálené a tedy ani nemohou být dostatečně motivační pro nezbytné množství práce potřebné k jejich dosažení. Oproti tomu děláte-li věci, které jsou v souladu s vaší vizí, je to jako byste cíle již dosáhli. Většinou máte i okamžitou zpětnou vazbu. Například spokojené zákazníky, spokojené zaměstnavatele, spokojené členy vaší rodiny.

Zajímavé je, jak funguje hédonická adaptace v systému odměn. Jakmile výše platu stačí na pokrytí základních potřeb, další zvyšování platu již nemá u pracovníka vliv na pocit štěstí. Viz. Happiness Adaptation to Income and to Status in an Individual Panel.

Hédonická adaptace je zákeřná „mrcha“. Ví o ní jen málo lidí. Pokud si o této podivnosti něco více zjistíte, nebudete alespoň trapně překvapeni a bezradní, až se naplno projeví ve vašem životě, protože míříte-li nahoru, určitě se s hédonickou adaptací dříve nebo později setkáte. Ovšem stejně tak ji potkáte, máte-li zamířeno dolů. Člověk si po čase zvykne i na nepohodlí a přijme je jako něco zcela samozřejmého.

Share Button






Máte k danému tématu nějakou zajímavou související či upřesňující informaci? Napište ji prosím do komentáře a uveďte případně i zdroj. Děkuji.

Jedna reakce na “Hédonická adaptace”

  1. Tereza napsal:

    Mám jenom takovou malou poznámku na druhý odstavec , na to, že svůj život promarníme, kdybych dala příklad , že někdo dělá celý život rap, ale ne jen tak ledajaký, ale fakt dobrý, tak se mi zdá, že to není promarněný čas, naopak..máte tu nedobré příklady k celoživotní nespokojenosti. Naopak, myslím si, že je to velmi dobré k tomu , abychom byli spokojeni i hmotně.

Napsat komentář