Míra zaměstnanosti

Občas nechtěně zavadím o podivné zpravodajské kanalizace, na které se nabalují ještě podivnější vrstvy přívrženců daného typu „zpravodajství“. Denně se cachtají v dezinformačním bahně a ukájejí svou potřebu metat bahno na všechny ostatní. Typickou zprávou bývá hláška o míře nezaměstnanosti (např. http://www.novinky.cz/ekonomika/275376-ekonomy-desi-velky-pocet-mladych-lidi-bez-prace.html ), které se tamní přívrženci vždy s vervou chopí. Podobná hláška je učiněný pamlsek. Ihned se bleskově začnou navážet do důchodců, politiků a do cizinců. Ale o tom bych zde raději pomlčel. Read more

Jak motivovat zaměstnance

Zaměstnáváte pracovníky a hledáte způsob, jak zlepšit jejich výkonnost a přístup k práci? Také musím tyto věci řešit. Náklady na zaměstnance bývají díky odvodům našemu rozhazovačnému sociálnímu státu největší složkou výdajů. Ještě horší však je, když nevyužíváte potenciál, který lidé v sobě mají – ztrácíte tím konkurenceschopnost. Nevěnovat této problematice dostatečnou pozornost anebo k tomu přistupovat stejně chybně jako ostatní, může být pro další existenci nebo prosperitu vaší firmy nebezpečné.

Read more

Sociální sítě – jaký mají přínos?

Čas od času se snažím objevit, k čemu jsou dobré sociální sítě, jaký konkrétní přínos mají či mohou mít (zvláště s přihlédnutím k času, který na nich lidé tráví). Chápu, že pro majitele těchto sítí jsou zdrojem finančních příjmů, to je bez diskuse. Ale jak zlepšují kvalitu života uživatelů? Čím jsou užitečné? Jaký je jejich skutečný přínos a čím reálně své uživatele obohacují?

Read more

Ing. Zbyněk Frolík – Česká globální firma

Není jednoduché objevit skutečné tahouny, kteří se pohybují v zóně tzv. „cutting-edge“. Jednou z možností je hledat na internetu nahrávky s přednáškami. Na stránkách Klubu mladých manažerů jsem objevil několik velmi zajímavých osobností. Například Ing. Ivan Pilný, bývalý ředitel Microsoftu, Dr. Vlastimil Sejkora a další. Překvapivě nejvíce mě však inspiroval Ing. Zbyněk Frolík, zakladatel Linetu.

 

Ing. Zbyněk Frolík – Česká globální firma

Přednáška Ing. Zbyňka Frolíka, spolumajitele velmi úspěšné společnosti Linet, která vyváží do celého světa nemocniční lůžka, mě přesvědčila, že jsem na správné cestě. Informace, které vyhledávám a snažím se uplatnit v praxi, objevují a uplatňují i ve špičkových firmách.
V následujícím výtažku z přednášky uvádím jen malou část informací. Celou přednášku je možné si poslechnout na stránce http://www.kmm.cz/category/podcasty/ pod názvem „Ing. Zbyněk Frolík – Česká globální firma (13.11.2008)“. (Přednáška stojí za shlédnutí především zajímáte-li o reálné podnikání, vedení lidí, marketing a podobné věci. Nenechte se zmást tím, že Linet je „příliš velká firma“ na to, aby bylo možné některé jejich zkušenosti přenést do vaší praxe. Na velikosti nezáleží.)

„Dnes rozhoduje o konkurenceschopnosti z 95% znalostní potenciál, nehmotná aktiva. Stroje, hmotný majetek obecně, nemají v podstatě žádnou hodnotu.“

„Podněcujeme pracovníky, aby hledali nové nevychozené cesty, používali intuici, aby šli do změny. Snažíme se upozornit na provozní slepotu.“

„Produkt musí mít dostatečně velkou přidanou hodnotu.
Při účastnění se tendrů je zapotřebí být předmětem touhy.
Pokud jsme předmětem výběru, moc energie neplýtváme a dáme cenu, která je dostatečně nízká, aby nás to nebolelo, ale nijak moc se o to nestaráme.
Ale zjistíme-li, že bychom mohli být předmětem touhy, tak se můžem přerazit o toho zákazníka.“

Organizační struktura firmy Linet je v současnosti „plochá“. Generální ředitel neřídí, ale zabývá se trvalým vnitřním auditem procesů a kladením zpětné vazby. Pod sebou má deset odborných ředitelů (marketing, obchod, technický útvar, výrobní ředitel, lidské zdroje, finanční ředitel, … ). Manžery získává díky své činnosti na vysokých školách.

Rozhodujícím řídícím útvarem společnosti Linet je marketing. Marketing vyhledává na trhu příležitosti a řídí vývoj nových produktů. Řídí také zákaznický servis, aby měl nejostřejší zpětnou vazbu z trhu. Zodpovídá za kvalitu.

„Nejprve dávat energii do čitatele a mít takové produkty, které dokáží vytvářet podstatně vyšší přidanou hodnotu a ziskovost. Teprve na druhém místě si hlídat jmenovatele – náklady.“

Velmi zajímavou myšlenkou je informační portál, kde se zobrazují pro celý podnik veřejně procesní chyby, aby existovala okamžitá zpětná vazba k celku. Údaje na obrazovce rotují. Když například dojde k pozdní objednávce nebo k pozdní platbě, tyto informace se zobrazí, aby došlo k rychlé nápravě. Zobrazí se samozřejmě i kdo je za to zodpovědný. Lidé to potom vnímají jako určitou ostudu. Pokud nedojde k nápravě do deseti hodin, systém zašle SMS nadřízenému pracovníkovi. A pokud ani po dalším časovém intervalu nedojde k nápravě, dojde SMS k řediteli. Trochu drsné, ale asi nutné. Pro hladký chod výroby musí do sebe všechno i časově zapadat. V takové společnosti jde o hodně. Oni však dokáží řešit i psychické důvody selhání a věnují značnou pozornost rozvíjení emoční inteligence. A nijak mě to nepřekvapuje.

 

„Řídíme se filozofií totálních inovací.“
Jak vzniká potřeba inovací, tj. pozitivních změn? Chcete dělat vše lepším a kvalitnějším způsobem. Chcete být například osobností, která dokáže zaujmout a inspirovat. Získáváte si respekt podřízených přirozeně. Cítíte zodpovědnost. Automaticky po nocích přemýšlíte, jak dělat věci lépe, co udělat.
Velmi dobře se jim daří inovace myšlení – zdokonalování komunikace, aplikování poznatků z psychologie, uplatňování poznání o emoční inteligenci.

„Je potřeba si uvědomit, že česká ekonomika dohromady se rovná ekonomice jednoho předměstí New Yorku. Z globálního pohledu je mizivá. Po světě lze uspět kdekoliv a v podstatě s čímkoliv. Je nutné umět jazyky. Nebát se. Podívat se po světě a zkusit to tam. Potom zjistíte, že ono to tam jde.“

 

(Linet zaměstnává 800 lidí,  ročně vyrábí 66 tisíc lůžek, vyváží do více než 100 zemí světa, celkový obrat v minulém roce dosáhl 126,6 milionu eur.)

Podnikatelský mýtus – Michael Gerber

Podnikáte-li, mohla by vás zajímat kniha Podnikatelský mýtus s podtitulem „Proč většina začínajících firem skončí a jak tomu předejít.“ od Michaela Gerbera.
Autor srozumitelně a bez zbytečných akademických žvástů vysvětluje hlavní příčiny selhání vývoje malých podniků a nastiňuje jakým způsobem lze zajistit přeměnu malých podniků v dobře fungující společnosti.

 

Níže uvádím nejzajímavější myšlenky, které lze v knize objevit. (Četl jsem pouze starší vydání z roku 2004.)

V USA je ročně založeno kolem 1 milionu firem. 80% z nich do roka zkrachuje. Z přeživších firem zkrachuje dalších 80% v následujících pěti letech.
Co je příčinou? Podle autora je hlavní příčinou naprosté nepochopení základních principů podnikání.
„Důvody, proč lidé zakládají vlastní firmy, nemají s podnikatelstvím prakticky nic společného.
Mezi tisícovkami podnikatelů, s nimiž jsem měl v průběhu uplynulých dvaceti let příležitost spolupracovat, bylo jen málo opravdových podnikatelů.
Postrádali vizi. Vyčerpání bylo běžným jevem.“

 

Kdo a proč zakládá firmy?

Většinu firem zakládají v tzv. podnikatelském záchvatu „technici“. Výrazem „technici“ jsou zde myšleni například účetní, kadeřníci, programátoři, instalatéři, architekti, prodejci, …
Tito lidé většinou dělají svou práci dobře, ale pro někoho jiného. A to bývá mnohdy jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodnou „podnikat“.

Fatální předpoklad: „Pokud rozumíte technické práci, rozumíte celému podniku, který se touto technickou prací zabývá.“
Tento předpoklad je naprosto mylný a bývá jednou z nejčastějších příčin kořene krachu malé firmy.
Lidé, kteří se stanou obětí tohoto fatálního předpokladu, se od představ, kdy doufali, že je podnikání osvobodí, propadají k zotročení.

Podnik potřebuje k fungování minimálně tři role: podnikatele, manažera a technika. Když začnete „podnikat“, zpravidla se věnujete především roli technika. A to je zcela špatně.

 

Kdo je podnikatel?

Podnikatel je vizionářem v našem nitru, snílkem, hnací silou každé lidské činnosti, tvůrčí osobností. Objevuje příležitosti. Z možností vytváří příležitosti. Chaos organizuje v harmonii. Pociťuje potřebu mít věci pod kontrolou.
Vzhledem ke své potřebě změn vytváří kolem sebe značnou spoušť, čímž pochopitelně vyvolává neklid v lidech, které získal ke spolupráci na svých projektech.
Podnikatelská osobnost žije v budoucnosti.

 

Kdo je manažer?

Manažer je pragmatik. Zajišťuje řád, plánování, předpověditelnost. Žije v minulosti.
Tam, kde podnikatel touží po kontrole druhých, manažer touží po pořádku.
Tam, kde podnikatel nadšeně vítá změny, manažer se zarputile drží existujícího stavu.
Tam, kde podnikatel vidí příležitosti, manažer spatřuje problémy.
Podnikatel vytváří věci, které pak manažer uspořádává do úhledných řad.
Manažer je tím, kdo uklízí nepořádek, který po sobě podnikatel zanechal.
Bez manažera by nebyla možná existence žádné firmy. Bez podnikatele by nebyla žádná inovace.
Obě role spolu však musí spolupracovat. Podnik si nemůže dovolit, aby převažovala jedna role nad jinou. Musí se umožnit soulad.

 

Kdo je technik?

Technik je tím, kdo vykonává zpravidla ihned viditelnou práci.
Technik si velmi rád hraje. Různé věci jsou tu od toho, aby je rozebíral a zase dával dohromady.
Dokud má technik práci, je spokojen. Pracuje plynule a rovnoměrně a vždy jen na jedné věci, protože ví, že dělat více věcí najednou by se pokoušel jen blázen. Technik nedůvěřuje lidem, pro které pracuje, protože ti neustále chtějí, aby se udělalo víc práce, než je možné nebo potřebné. (Na druhou stranu si uvědomuje, že díky těmto lidem má co na práci.)
Technika nezajímají vzletné myšlenky, zajímá se o to „jak na to“.
Co neudělá technik, neudělá za něj nikdo jiný. Všichni se mu pletou pod nohy.
Technik se nachází zpravidla v přítomnosti.

Všichni máme v sobě podnikatele, manažera a technika.
Kdyby byly tyto tři osobnosti rovnoměrně vyváženy, mluvili bychom o neuvěřitelně schopném jedinci.

Co se stane, když se ke kormidlu dostane technik? Hotová katastrofa. Podnik řídí nesprávná osoba.

Je důležité pochopit alespoň tuto jednu jedinou myšlenku: Aby se mohl podnik rozvíjet, je zapotřebí předávat funkční role dalším lidem. Tyto role je však nutné vykonávat ještě před tím, než má podnik zaměstnance. I když pracujete ve své firmě sám, musíte vykonávat přinejmenším role podnikatele, manažera a technika. První z těchto rolí podnik směruje ke zdrojům příležitostí, role druhá organizuje a vnáší do chodu podniku přehlednost, role třetí zajišťuje chod podniku zpravidla fyzickou prací.

1. Nepracujte ve své firmě, ale na své firmě!
2. Neprodávejte produkt, ale podnik.
3. Vytvářejte koncesní model i když nebudete koncesi prodávat (koncese, franchise … McDonald’s).

Koncesní model musí:
a) Zákazníkům, zaměstnancům, dodavatelům a věřitelům poskytovat důslednou hodnotu přesahující jejich očekávání.
b) Model musí být možné provozovat lidmi s co nejnižší možnou kvalifikační úrovní (nejde jen o peníze, jde především o zajištění rychlé zastupitelnosti kohokoliv; podnik nesmí stát na konkrétních lidech, jinak je tím budoucnost v každém okamžiku ohrožena)
c) Musí být jasně rozpoznatelný jako místo dokonalého a nenarušitelného řádu. (ve světě, kde panuje chaos, většina lidí touží po pořádku; jednotlivec potřebuje životní strukturu; neexistence struktury vede ke kolapsu; podnik, který vypadá uspořádaně, dává zákazníkovi najevo, že vaši lidé vědí co dělají, a vašim lidem dává najevo, že víte, co děláte; zákazník může důvěřovat podniku a vaši lidé mohou důvěřovat vám)
d) Mít zadokumentovanou všechnu práci vykonávanou v podniku v provozních příručkách. (dokumentace poskytuje pracovníkům strukturu, návod, jak zajistit splnění úkolu nejlepším a nejúčinnějším způsobem; pro mnohé lidi je práce důležitá z psychologického hlediska, nesrovnatelně důležitější než plat, který za ni dostávají; Provozní příručka říká jasně a srozumitelně „jak na to“.)

Ptejte se:

  • Jak mohu zajistit, aby můj podnik fungoval, ale beze mne?
  • Jak mohu zaměstnance přimět, aby pracovali, ale bez mého nepřetržitého zasahování?
  • Jak mohu podnik systematicky uspořádat tak, aby mohl být pěttisíckrát napodoben a aby i poslední jednotka fungovala stejně hladce jako ta první?
  • Jak dosáhnu toho, že budu majitelem svého podniku, a přitom nebudu jeho otrokem?
  • Jak dosáhnu toho, že budu trávit svůj čas prací, kterou miluji, a ne prací, kterou musím udělat?

 

Většina podniků svou organizaci nestaví na funkcích, ale na osobnostech. To znamená, že ji staví na konkrétních lidech, a nikoli na jejich povinnostech a odpovědnosti. Výsledkem je téměř vždy chaos.

Je nutné vytvořit funkční prototyp a nahradit sama sebe systémem.

Možná dojdete k přesvědčení, že úspěšná realizace strategie řízení vašeho podniku bude závislá na nalezení mimořádně schopných manažerů s mnoha tituly a vybroušenými „personálními dovednostmi“.
Není tomu tak.
Takové lidi nepotřebujete.
Takové lidi si ani nemůžete dovolit.
Stali by se naopak hrozbou pro vaši existenci!
Místo nich potřebujete systém řízení.

 

Vytvořte personální strategii – nejlépe formou hry

Vytvořte systém tak, aby to byla pro pracovníky hra s jasnými pravidly. Naučte se měnit taktiku hry, aby hra byla čas od času i zábavná. Nikdy neměňte strategii! (ta je morálním základem vaší hry – musí zůstat posvátná) Dbejte na to, aby existovaly způsoby, jak ve hře zvítězit a přitom ji neukončit. Respektujte pravidla hry.

 

Organizační strategie

V každém podniku existuje řada funkcí. Každá funkce má určité pravomoci a zodpovědnost. Na vás je vytvářet organizační strukturu a předávat funkční role. Musí existovat přesný popis činností a zodpovědností všech funkcí a musí být vždy někým přijaté – podepsáním funkční smlouvy a sice i v případě, kdy ještě nemáte žádné zaměstnance (tedy přijaté a podepsané vámi!!). Více v článku Jak vytvářet úspěšnou firemní organizaci.

 

Obávám se, že jsem již značně překročil únosné množství textu na jeden blogový příspěvek. Zajímáte-li se o zde popisovanou knihu, naleznete ji v leckteré knihovně.

Podnikatelský mýtus - Michael Gerber

Jak vytvářet úspěšnou firemní organizaci

Ať už jste zaměstnanec, živnostník anebo podnikatel, míra vašeho úspěchu je z velké části předurčena schopností pracovat s informacemi. Každá firma je tvořena hierarchicky a logicky propojenými celky, které vycházejí z funkčních rolí, z interakcí s okolím. Jak formovat a propojovat jednotlivé role ve firmě, aby vše fungovalo? Tak především je dobré oprostit se od různých ideologií. Read more

Pravidla mozku – John Medina

Kniha Pravidla mozku mě, přiznám se, trochu zklamala. Není příliš strukturovaná, působí chaoticky a nic moc objevného také nenabízí. Nedočetl jsem ji, ale pár zjevných věcí jsem si poznamenal. Myslím, že i tak stojí za povšimnutí.
Autor je vývojový molekulární biolog a výzkumný konzultant. Je ředitelem Centra pro aplikovaný výzkum mozku a učení.

 

Cvičení posiluje intelekt

Přestože je podstatná část naší evoluční historie diskutabilní, na jednom se shodnou všichni paleontologové: Byli jsme v pohybu. Hodně.
Když se pohostinné deštné pralesy začaly zmenšovat, a tím omezovat lokální přísun potravy, museli jsme stále více putovat krajinou.
Vědci se domnívají, že naši pravěcí předci ušli denně až devatenáct kilometrů. Znamená to, že se naše fantastické mozky nevyvinuly během polehávání, ale za pohybu.

Pokud se naše jedinečné poznávací schopnosti rozvíjely během fyzické aktivity, je možné, že pohyb stále ovlivňuje naše kognitivní schopnosti? Je to nejen možné, ale dokázané. Chcete-li zvýšit své šance na kvalitní život i v pozdním věku, začněte se hýbat! Nejenže pohyb snižuje hrozbu infarktu nebo mozkové mrtvice, ale zdokonaluje i dlouhodobou paměť a myšlení.

Nevyvinuli jsme se pro osmi a vícehodinové sezení u počítače.

Výzkumy prokázaly, že když gaučoví povaleči začnou cvičit aerobik, obnoví se kvalita všech jejich psychických schopností. Pozitivní výsledky byly rozpoznatelné už po čtyřech měsících aktivity. Zajímavé je, že stačí třeba jenom několikrát týdně vyrazit na svižnější procházku. Váš mozek potom nezakrní.
Miliony let putování divočinou svědčí o tom, že cvičení mozku velmi prospívá. Pohyb přispívá výrazně i k prevenci vážných psychických onemocnění, jako je například deprese nebo Alzheimerova choroba. Cvičení reguluje vylučování tří neurotransmiterů, které se obvykle spojují s uchováváním psychického zdraví: serotonin, dopamin a noradrenalin.

Je přinejmenším ještě jeden dobrý důvod, proč být v pohybu. Dobré okysličování krve pomáhá odbourávat toxické látky vznikající jako následek procesu extrakce energie z potravy. Buňky pomocí chemických látek rozkládají molekulární strukturu glukózy, aby z ní dostaly energii. Tato extrakce je tak živelná, že atomy doslova trhá vejpůl. Odpad se skládá z velkého množství nadbytečných elektronů uvolněných z atomů v molekulách glukózy. Tyto elektrony narážejí do jiných molekul v buňkách a přeměňují je na nejtoxičtější látky, které se běžně v našich tělech tvoří. Jde o tzv. volné radikály. Pokud se rychle nezachytí, poškozují vnitřek buněk a vlastně celé tělo. Mají též na svědomí nebezpečné mutace DNA.
Kyslík funguje jako efektivní houba pohlcující elektrony. Vzniká kysličník uhličitý (je také nebezpečný), přičemž se krví dostává do plic, kde opouští krevní řečiště a je vydýcháván z těla pryč.
To nejmenší co můžete udělat pro alespoň základní zamezení ničení svého těla, je snažit se být co nejvíce na čerstvém vzduchu.

 

Mozek ještěří, savčí a neokortex

Mozek má tři hlavní oblasti. Jejich vývoj trval miliony let.
Nejstarší neurální strukturu představuje mozkový kmen. Jeho neurony regulují základní tělesné funkce jako je dýchání, srdeční činnost, tlak krve, spánek, chůze. Jsou nepřetržitě aktivní.
Ještěří mozek, savčí mozek, neokortexNa horní části mozkového kmenu je posazen limbický systém (tzv. savčí mozek). Funkce limbického systému lze shrnout do čtyř kategorií: bojovnost, vyživování, ústup a rozmnožování. Jde vlastně o systém, který pracuje především s emocemi. Neustále činí rozhodnutí typu vstříc nebo pryč.
Nad tím vším je narolovaný kortex, jež tvoří povrch mozku. Tloušťka mozkové kůry se pohybuje od tenké vrstvy savého papíru až po tlustou vrstvu podobnou lepence. Pokud by se členitá mozková kůra volně rozprostřela, byla by velká jako dětská přikrývka. Každá oblast kortexu je vysoce specializovaná, plní různé funkce od sluchových a zrakových až po paměťové.
Faktem zůstává, že čím je mozek větší, tím problematičtější je porod. Možnosti porodních cest jsou omezené. Bylo nutné, aby se děti začaly rodit předčasně. Dospívání u našeho druhu trvá oproti všem ostatním živočichům extrémně dlouho – desítky let. Aby člověčí mláďata byla schopná přežít, museli k tomu být přizpůsobovány podmínky. Muselo dojít k něčemu převratnému – začali jsme jako živočišný druh navzájem spolupracovat. Začali jsme také rozvíjet vztah žák – učitel.

 

Změna je život

Rezignujete na jistotu. Nesnažíte se mít změny pod kontrolou. Přestanete se starat o konzistenci v rámci daných podmínek, protože to není možné. Přizpůsobíte se změnám. To byla zcela zásadní změna strategie oproti ostatním živočichům. Namísto aby se naši dávní předkové snažili přežít v jedné ekologické nice, vydali se do všech koutů planety.
Variabilní teorie výběru vysvětluje jednoduché otázky týkající se učení. Vychází z toho, že se v mozku vyvíjí vztah mezi dvěma důležitými funkcemi: databází, která je studnicí znalostí a schopností improvizovat s tím, co je v ní uloženo. Díky jedné umíme rozpoznat své chyby. Díky druhé se z nich můžeme poučit. Umožňují nám vstřebat informace v rychle se měnících podmínkách.
Některé školy a firmy kladou důraz na stabilní, nadrilovanou databázi znalostí. Ignorují improvizační schopnosti, které jsme rozvíjeli miliony let. Kreativita trpí. Schopnost přizpůsobit se změnám je blokována.
Jiní zdůrazňují kreativní využití databáze a opomíjejí vybudování robustní základny znalostí. Ignorují naši potřebu porozumět danému předmětu, což obnáší memorování a ukládání informací v bohatě strukturované databázi.

Činit aktivní rozhodnutí nebo nechat za sebe rozhodovat druhé?

Žijeme v komplikované společnosti. I přesto většina toho, co se nám v životě děje, je důsledkem našeho rozhodování. Dokonce i když se odmítáme rozhodnout, jde o naše rozhodnutí, přičemž důsledky pro nás nemusí být nejpřijatelnější. Nerozhodnete-li se jaký bude váš další krok vy, rozhodnou za vás jiní, či jen přírodní procesy – neustálé změny a přeměny. Co s tím? Je lepší nechat se unášet proudem okolností nebo začít svůj život sami směřovat?

Read more

Analýza SWOT – příklady

SWOT analýza se používá nejčastěji v podnikání. Jde o rozbor, jehož cílem je vyhodnotit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, klady a zápory. Výsledkem může být například změna priorit v řízení a vykonávání činností, změna strategie, zdokonalení procesů… Nejlépe se dá pochopit o co jde na příkladech a především, pokud si to rovnou vyzkoušíte.
Read more

Kužel učebního procesu

Jsou lidé, kteří se neustále snaží získávat nové užitečné dovednosti a znalosti a překvapivě dobře se jim to daří. Mohou dokázat cokoliv realistického. V čem spočívá jejich výjimečnost? Jednou z podstatných dovedností, které ovládají, je schopnost učit se nové věci v souladu s principy kuželu učebního procesu. Abychom mohli dovednosti a znalosti využívat, musíme si především pamatovat. Co má vliv na dobré zapamatování?

Read more

Informační války – memy v akci

Představte si, že čtete na webu nějaký článek. Článek probírá určité téma, z určitého úhlu pohledu. Po přečtení si uvědomíte, že vaše osobní zkušenost je v rozporu s tím, co tvrdí autor článku. Článek má však velký ohlas, mnoho „likes“ a řadu souhlasných komentářů. Připadá vám trochu zvláštní, že se nikdo zatím nedokázal na věc podívat z jiného úhlu. Chcete se tedy podělit o svůj pohled a napíšete komentář. Přirozeně jej napíšete tak, aby byl jen výstižně předán váš názor, bez útočení na článek nebo názory jeho příznivců. Přijdete druhý den … a váš komentář mezitím zmizel. Co se stalo? Narazili jste na fyzický projev přítomného psychoviru. Autor článku je ovládán do takové míry, že odstraňuje odlišné názory, aby zajistil pastvinu pro daný mem. Ten se díky tomu může velmi dobře šířit dál.

Read more