Oblast vrcholného výkonu (a vrcholného štěstí)

Víte jak stimulovat vaší výkonnost a jak ji naopak zničit? Řada manažerů umí výkonnost pracovníků skvěle potlačovat a snaží se v tom být stále lepší. Není to těžké – stačí zapojit do hry vysokou míru stresu a je dokonáno. Bylo by však chybou se domnívat, že lékem na zvýšení výkonnosti je odstranění stresu. Udržovat sebe a druhé v oblasti vrcholného výkonu je jako balancovat se železnou koulí na oblém kopci.

Celý příspěvek

Univerzální struktura návyku a jak návyky budovat vědomě

Úspěch jednotlivce i uskupení jednotlivců (společností) je minimálně z poloviny závislý na návycích. Chcete-li být úspěšní, musíte mít kvalitní studijní a pracovní návyky, které sestávají z mnoha dovedností, jmenovitě je potřeba například dokázat se soustředit, udržovat pořádek, umět určovat dobře priority čemu se věnovat, dokázat odolávat rušivým podnětům (inhibiční dovednosti) a řada dalších návyků.

Celý příspěvek

Práce s pamětí

Jsou informace a dovednosti, které bychom si měli pamatovat dlouhodobě a co nejlépe. Netýká se to jenom informací, které musíme používat ve své práci. Jde také o to pamatovat si strategie, které nám pomáhají přežít a udržovat duševní pohodu.
Je smutné, že řada závažných problémů vzniká jen kvůli chybné práci s pamětí.
Celý příspěvek

Tip jak si prověřit osobní produktivitu

Produktivita by se dala vyjádřit jako dovednost v dokončování úkolů v nejkratším možném čase.

Dobré produktivity lze dosáhnout když

  • máte vhodné podmínky (pořádek, prostředí bez rušivých stimulů)
  • máte představu o tom, jak bude vypadat výsledek
  • naplánujete si alespoň rámcově jednotlivé kroky směřující k cíli
  • začnete soustředěně konat
  • vytrváte
  • zpětně vyhodnocujete

Jasným ukazatelem je čas. Kdo stihne dosáhnout cíle rychleji, může být označen za produktivnějšího. (Smysluplnost, přínos cíle a další věci zde nebudu rozebírat.)

Prověřit svou produktivitu můžete například pomocí časovače. Nezískáte žádné objektivní výsledky, pouze si uděláte představu, kolik času spotřebujete na jednotlivé fáze při vykonávání úkolů.

Zde je jednoduchý časovač, kam je možné (přes tlačítko +) vložit jednotlivé fáze vaší činnosti:

http://www.online-stopwatch.com/swf/interval-timer.swf

Pro každou fázi nastavte váš odhad, kolik minut je zapotřebí pro dokončení úkolu.
Název fáze vložte do časovače jen heslovitě, vyťukejte počet minut (a přidejte dvě nuly). Nastavte zkukový alarm, spusťte to a jednejte.

Příklad:
sepsat obchodní nabídku … 15 minut
vytipovat 15 firem pro spolupráci … 30 minut
připravit hlavní body rozhovoru … 15 minut
zatelefonovat 5-ti nejzajímavějším … 10 minut

Po každé fázi se můžete na chvíli zastavit a zrevidovat, co jste v daném úseku všechno stihli a co jste očekávali, že stihnete. Můžete si také zkusit uvědomit, co vás vyrušovalo a odvádělo pozornost jinam.

Využití časovače ke zvyšování produktivity

Časovač lze použít také k trénování produktivity, protože vám pomáhá zlepšovat koncentraci, nutí naplánovat si postup a být „soutěživě aktivní“.

  1. připravte si rámcový plán
  2. zapište heslovitě do časovače a nastavte, kolik chcete každé fázi obětovat minut vašeho času
  3. spusťte to a nechte se tím řídit
  4. pokuste se vše zhodnotit a výsledky použijte ke zlepšení v dalších pokusech o dosažení vyšší produktivity

 

12 tipů jak zlepšit svou životní rovnováhu

1. Objevování a uvědomování si opravdových hodnot

Pro každého má cenu něco jiného. Opravdové hodnoty přinášejí dlouhodobě pocity smysluplnosti a naplnění.
Lze buď přijmout hodnoty druhých lidí nebo si uvědomit své vlastní.

Můžete například vnímat hodnotu sama sebe, svých dovedností a osobnostních vlastností, hodnotu sebe jako lidské bytosti.
Hodnotné je to, co přetrvává nejdéle. Je-li řeč o myšlenkách, potom zpravidla nejhodnotnější myšlenky jsou přínosné pro život, jsou jednoduché a obtížně zničitelné. Můžete se hnát za „jistotami“, za majetkem, penězi, za zlatem, ale to všechno vám mohou snadno vzít. Můžete si nechat infikovat vaší mysl různými „vědomostmi“. Můžete si myslet, že nic nemá cenu. Co vám však jen tak snadno nikdo nevezme, jsou dovednosti a zkušenosti. To jsou jedny z opravdových hodnot.

 

2. Osvobození od zbytečných závazků

Je vyčerpávající věnovat se činnostem, které dohromady nic nepřinášejí a jen spotřebovávají čas. Jak poznat, zda má smysl investovat čas a energii do konkrétních závazků? Stačí si položit vhodné otázky a najít na ně odpovědi. „Je tato činnost opravdu nutná?“, „Zlepšuje se mi tím můj život, nebo jen vzniká více stresu?“
Prověřte každý závazek. Možná zjistíte, že děláte něco, co už dávno pro vás nemá smysl a nic vám to nepřináší. Takový závazek je zbytečnou zátěží. Zbytečnou zátěž je nejlepší odhodit. Čím méně věcí způsobuje stres, tím více prostoru se uvolní pro věci, které přinášejí uspokojení a radost.

 

3. Síla v jednoduchosti

Čím jsou věci jednodušší, tím méně rozptylují soustředěnost. Čím přehlednější a jednodušší je naše okolí a vnitřní prostor (myšlenkový prostor), tím snazší je život. Pravděpodobně v důsledku boje za „jistoty“ hromadíme věci, ale také informace, které ve skutečnosti vůbec nepotřebujeme. Potíž je, že tyto věci nám odebírají energii. Jak? Tím, že si získávají naší pozornost. Udržování pozornosti stojí mnoho energie. Pohybovat se v prostředí přeplněném vjemy je vyčerpávající. Snadno se pak můžeme ocitnout v pozici, kdy nezažíváme dostatečné pocity naplnění, ani radost z dosahování cílů a dokončování rozdělaných projektů.
Cesta k jednoduchosti není cesta zpátky, ale dopředu. Složité systémy potřebujeme. Práce s nimi však musí být intuitivní a jednoduchá. Cestou k jednoduchosti je vytváření uspořádanosti a logické hierarchie.

 

4. Zbavení se nepotřebných věcí

Máte ve skříni oblečení, které už nenosíte protože vyšlo z módy? Dejte je do bazaru, věnujte je někomu (a nebo je alespoň vhoďte do sběrného kontejneru u IKEY). Máte staré počítače, mobily, knihy, které už nebudete číst? Zbavte se toho.
Cokoliv co nepoužíváte je připravené k prodeji, recyklaci, vyhození, či do muzea. Jiný význam tyto věci nemají. Lpění na nepotřebných věcech a myšlenkách je stejné jako věšet na sebe závaží.

 

5. Vstávání s východem Slunce, spánek po západu

Váš život se tímto jednoduchým pravidlem může zlepšit z důvodu naladění se na přirozené pochody v těle, které zde existovaly miliony let, ale byly narušeny používáním umělého osvětlení. Chodíme spát pozdě v noci a brzdíme tím produkci hormonu melatoninu (hormon „tmy a spánku“). Melatonin má důležitý vliv na řadu fyziologických funkcí.
Pokud si TV či internet v noci opravdu nemůžete odpustit, chodíte spát pozdě a musíte přetáhnout spánek za východ Slunce, potom alespoň vytvořte v místnosti kde spíte dokonalou tmu. I velmi slabé denní světlo produkci melatoninu podstatně brzdí.

 

6. Vnímání a rozpoznávání emocí

Schopnost vnímat, rozpoznávat a regulovat své emoce, je velmi důležitá. V životě nastává řada okolností, kdy nás nekontrolované emoce mohou zavléknout do nepříjemných situací. Dokázat vždy a za všech okolností sledovat dění s nadhledem, vám může ušetřit mnoho trápení (i peněz). Pro více základních informací o emocích doporučuji přečíst knihu Emoční inteligence od Daniela Golemana (lze si ji vypůjčit v knihovně).

 

7. Umět říkat ne

Přemýšleli jste někdy o tom, co vás nejvíce odvádí od činností, které vás mohou přibližovat směrem k tomu co chcete a po čem toužíte?
Může být příčinou nedostatek času? Pokud ano, co tento deficit způsobuje?

Jednou z hlavních příčin zbytečně nebo neuváženě spotřebovaného času na činnosti, které mají jen malý užitek nebo nás mizivě přibližují k cílům, je nízká dovednost v říkání „ne“. Čím více „ne“ řeknete činnostem, které mají pro vás pramalý přínos a jen vás okrádají o čas, tím více se budete moci věnovat věcem, které vám budou přinášet radost a uspokojení. Mnohdy se bojíme říci ne proto, abychom neurazili nebo abychom nenarušili vztahy. Stačí však jenom naučit se říkat ne zdvořile a ohleduplně.

 

8. Uvědomovat si chyby, ale nelpět na nich

Každý chybuje a nelze se tomu zcela vyhnout. Je však nesmyslné stále dokola se za své chyby trestat nebo na nich lpět. Například „Nic neumím, nemám šanci na úspěch.“ … je lpění na chybě, kdy dotyčný postrádá určité dovednosti. Chybou může být i to, že odmítá hledat řešení. Jediný způsob jak se vyrovnat s chybami je přijmout je, poučit se z nich a jít dál. Je samozřejmě velmi jednoduché vybudovat si identitu okolo chyb, zvláště najdou-li se lidé podobného ražení a navzájem se v této úchylce podporují. Žádný přínos takové chování však nepřináší.

 

9. Zkoušejte nové věci, nové cesty, nové způsoby myšlení

Je snadné uváznout ve stereotypu. Na jednu stranu je to příjemné a pohodlné, na stranu druhou se však kdysi příjemná voda poklidné zátoky jaksi den za dnem zabahňuje.
Začněte zvolna a jednoduše. Jděte nakoupit do jiného obchodu než kam běžně chodíte. Jděte se projít do míst, kde jste ještě nikdy nebyli. Možností jak prorazit svou zónu pohodlí je nespočet. Mnohdy je tuto zónu obtížné si byť jen uvědomit, natož z ní vystoupit. Většinou jen málo věcí lze změnit hned. Setrvávání v zóně pohodlí je návyk a návyky se mění nejobtížněji. Důležitá je vytrvalost.

 

10. Přestaňte kritizovat a hodnotit

Kritikou nikdy nic doopravdy nezískáte. Kritika kromě jiného zabíjí nadšení a otravuje vztahy. Pokud potřebujete kritizovat, začněte u sebe. Až si uvědomíte, jak je to nepříjemné, přestaňte s tím.

 

11. Vytvořte si nový užitečný návyk

Návyky mají velký vliv na celý náš život. Nelze se vědomě soustředit na všechno. Většinu činností provádíme díky návykům.
Začnete-li dlouhodobě pracovat na vytváření, udržování či zlepšování užitečných návyků, lze s jistotou říci, že se vám to dlouhodobě vyplatí. K vytváření nových návyků potřebujete především umožnit a vytrénovat soustředěnost.

 

12. Najděte si nové přátele

Ideální je nalézt přátele, kteří se zajímají o podobné věci jako vy. Nebo stačí, uznávají-li podobné životní hodnoty. Jsme společenští tvorové. Čas, který věnujete přátelům, dáváte ve skutečnosti především sami sobě.
Při hledání nových přátel je dobré mít stále na mysli, že se musíte zajímat především vy o druhé (a potom možná se budou druzí zajímat i o vás). Mezi vtíravostí a zájmem o druhé je poměrně tenká hranice. Směr komunikace určuje vždy vnitřní záměr. Ucítí-li druzí, že od nich něco chcete (přízeň, pozornost, souhlas,…), neumožníte tím rozvinutí zdravých vztahů. Jediný způsob jak usměrnit svůj vnitřní záměr je nalézt soucit, otevřít se a nic od nikoho neočekávat. Stačí jenom naslouchat.
Pokud ucítíte, že vaši vůli k naslouchání (přátelení) druzí často zneužívají, nedovolte jim to a najděte si jiné, skutečné přátele.

 

 

 

Sebedisciplína

Osobnost je tvořena sítí samostatných propojených součástí – přání, touhy, emoce, potřeby, strachy, obavy, myšlenky, paměti, intelekt, představivost a další. Tyto součásti se vzájemně ovlivňují a bývají často v konfliktu. Strach může bojovat s touhou, emoce s intelektem, představivost může umocňovat strach nebo zvyšovat touhu … kombinací je nespočet. Celý příspěvek

Rysy vůdčí osobnosti


Jaké jsou charakteristické rysy zdravě vůdčí osobnosti?

  • jasné vize a cíle
  • ochota a nadšení pro věc
  • vřelost a empatie (vcítění do druhých)
  • celistvost
  • klid a vyrovnanost
  • férové jednání
  • vnitřní síla
  • přizpůsobivost změnám
  • schopnost plánovat a organizovat
  • týmová spolupráce
  • sebedisciplína
  • vytrvalost

Nelze být lídrem pokud následujete lídra.

Smysl existence firmy/společnosti udává směr, kterým se vyvíjí. Smysl může být abstraktní; vize musí být konkrétní. Vize je sdílené vykreslení budoucnosti. Pravý lídr pomáhá ostatním vizi vnímat a rozpoznávat; pomáhá ji probouzet a povzbuzovat u druhých. Pravá vize vede k odevzdání, spíše než k vyhovění. Vyhovět je možné manažerovi. Odevzdat se lze jen lídrovi.

Má být lídr zároveň manažerem?
Dokud lídr nepřenese svou vizi na druhé, zůstává  manažerem. V momentě, kdy lidé začnou sdílet jeho vize, stávají se svobodnější, nezávislejší a začínají být motivováni zevnitř. Stávají se lídry sama sebe. Zároveň zůstávají loajální svému lídrovi a díky vnitřní motivaci mu pomáhají ve společném tažení na cíle.


Jak lze utvářet vizi?

Sepište brožuru, skript, řeč … cokoliv co vás přiměje vyjádřit svou vizi okolnímu světu.
V okamžiku kdy sepíšete vizi na papír, rozpoznáte i její slabá místa. Zkoumejte svou vizi z více úhlů. Sledujte při tom pozorně své pocity.