Cvičení pro aktivaci prospěšných myšlenek

Náš život řídí myšlenky. Jejich původ bývá většinou nenápadně vklíněný do mysli systémem – společností. Společnost (státní instituce, škola, rodina, přátelé, média, zvyky, tradice … ) utváří vnější názory, představy, požadavky, potřeby, touhy, vize, zákony, normy chování atd., které vědomě či nevědomě přijímáme za své nebo s nimi nesouhlasíme.  Vytváříme samozřejmě i své vlastní názory, ale zpravidla jsou postaveny na konstrukcích představ o realitě, které jsme přejali za své během života.

Každý máme v hlavě vytvořené jiné modely vnějšího světa. Tyto modely jsou vytvářené myšlenkami.

Své myšlenkové toky můžete usměrňovat. Můžeme cíleně vyvolávat představy toho, čeho chceme dosáhnout. Na druhou stranu je obtížné snažit se zahnat představy, které jsou negativní či destruktivní. Namísto potlačování škodlivých myšlenek je třeba zaměstnat mysl odváděním pozornosti na to co chceme.
Pro příklad: Zkuste vyrušit opakující se myšlenku na osobní bankrot tím, že budete soustavně myslet na: vyhnutí se ztrátě zákazníků, vyhnutí se krachu, likvidaci, rozprodání majetku, exekuce, soudy, vymáhání dluhů, … Takové zneužívání vaší představivosti je sebedestruktivní. Do popředí vědomí se musí dostávat myšlenky, které vyvolávají obrazy úspěchu a kýženého stavu, nikoliv obrazy destrukce a pádu. Motivace strachem je sice také účinná, nicméně chybí-li pozitivní myšlenky (víra v úspěch), půjde vám brzy taková motivace po krku.

Nelze si zakázat nemyslet na něco. Lze jen myslet na něco jiného.

Chcete-li pracovat na zlepšování obsahu vaší mysli, potom jedním z neúčinnějších způsobů je klást si často a dlouhodobě otázky, které mysl užitečně zaměstnají, aktivují a udrží ve vámi vymezeném myšlenkovém prostoru. Mně osobně pomáhá nejlépe, když se snažím být maximálně užitečný. Tato snaha nejenže spolehlivě obsazuje většinu mého myšlenkového prostoru, ale navíc mi přináší i hlubší vnitřní uspokojení z prožitků tvořivosti (a prostřednitvím směny mých výtvorů také nezbytné finanční prostředky pro další fyzickou existenci).

Ochránit svůj myšlenkový prostor je náročné, protože vnější prostředí tento prostor nepřetržitě napadá. Stačí si uvědomit, kolik je všude reklamy, skryté inzerce na cokoliv, názorů a představ o světě. (Názory působící proti vám – myšlenky parazitující na vaší mentální energii, nazývám viry vědomí. Bude jim věnováno několik článků.)

Snažit se donutit na něco soustavně myslet většinou nelze. Oproti tomu položením otázky je možné pohyb myšlenek směrovat poměrně účinně. (Myšlenky jsou jako stádo ovcí; vy – vaše pravá podstata, jste pastevec. Nejste myšlenkami, jste tím, kdo je vnímá a ovlivňuje.)
Kladením si správných otázek dáváte impuls představivosti. Od představivosti se odvíjí celé naše snažení. Je-li mysl infikována představou, která nenabízí řešení, ale jen obavy, velmi těžko taková představa uvede do chodu naší tvořivost. Věříte-li, že něco nejde, nebudete se snažit objevit jak daného stavu dosáhnout, protože vaše představivost je uzavřena před tvořivým hledáním řešení. Dokonce se ani nepokusí řešení hledat!

Otázky je třeba sepisovat podle vašich potřeb. Zde uvádím příklady pro inspiraci:

  • Za co jsem vděčný?
  • Co mě opravdu baví a přináší mi pocity radosti a uspokojení?
  • Z čeho mívám největší radost?
  • Na co se těším?
  • Jaké osobnostní vlastnosti nejvíce oceňuji?
  • Co chci na sobě změnit?
  • Co na sobě obdivuji?
  • Jaká slova a věty mě nejvíce povzbuzují?
  • Které moje dovednosti přinášejí druhým největší užitek?

Objevují-li se ve vašem vědomí často i negativní myšlenky, je možné je důkladněji prozkoumat a navázat na ně kladení otázek, které se soustřeďují na nalezení řešení. ‚Navázáním‘ se rozumí vytvoření umělé asociace, která po té co se objeví negativní myšlenka, aktivuje položení vhodné otázky.

Příklad:

Nemám na nic čas. Nic nestíhám.
-> „Jak mohu získat více času?“
-> „Na co všechno potřebuji více času a proč?“
-> „Co mne okrádá o čas?“
-> „Které z mých denní činností jsou neužitečné a jaké jsou naopak prospěšné?“
-> „Jak mohu vypěstovat zvyk ve vykonávání jenom nejdůležitějších věcí a tím k získání více času?“
-> …

Soustředěnost

Lidé se většinou o soustředěnost začnou zajímat až když už je trochu pozdě. Chybí-li dostatek soustředěnosti byť i jenom na dočtení článku do konce, je lépe rovnou to vzdát. Ve skutečnosti se o soustředěnosti nechcete nic dozvědět. Hledáte jen výmluvu, proč se nemůžete soustředit. Ale co kdybyste mohli objevit nějaký nástroj, který vám -vložíte-li do toho trochu snahy- začne pomáhat míru vaší soustředěnosti úspěšně zvyšovat?

ornamentPředstavme si soustředěnost zjednodušeně jako armádu neuronů ve své hlavě, sjednocených v činnosti, majících konkrétní cíle. Vzájemnou spoluprací se snaží vyřešit úkol, najít řešení.
Sjednocují se ve společném úsilí, protože čím je jich více, tím větší je jejich moc (tím více energie mohou zapojit do procesu hledání cesty k řešení) .
Z různých vrstev nervové soustavy však přicházejí neustále nové a nové podněty. Aby bylo možné udržet dostatečné množství energie na dosahování cílů, musí být vytvořen bystrý filtrační systém sladěný s hlavními cíly, který je schopný odfiltrovat rušivé podněty. Odfiltrovat znamená přiřadit prioritu nebo podněty rovnou ignorovat.

Vědomě jsme schopni soustředit se na maximálně jednu věc. Můžeme sice přepínat rychle pozornost a vytvořit tím iluzi vnímání více věcí najednou, ale tím jen snižíme efektivitu soustředěnosti.  Soustředěnost je jednou z klíčových dovedností, které se musí trvale rozvíjet nebo přinejmenším udržovat na dostatečné úrovni, abychom byli schopni zvládat denní starosti.

Jak efektivně může být využita naše energie, pokud ji rozptylujeme všemi směry a reagujeme na každý podnět? Na obrázcích vlevo je žárovka a paprsek laseru. laser versus žárovkaZjednodušeně si představme, že do obou zařízení je přiváděno stejné množství energie. Bude stačit světlo žárovky k natavení trubky, když je energie rozptylována všemi směry? A co energie laserového paprsku?
Zpozorujete-li, že je vaše soustředěnost vratká až roztěkaná, vzpomeňte si na toto přirovnání. Potřebujete totiž soustředěnost ostrou jako laser, jinak budete jen zbytečně plýtvat energií.

 

Jednou z možností jak zlepšit soustředěnost, je omezit přísun podnětů a nových informací. Ubyde tím množství nadbytečných (a zbytečných) stimulů.
Na začátku býváme dobře soustředění, protože něco působí zajímavě či nevšedně a naše smysly se na danou věc upínají v největší míře. Zpravidla jde o zábavu. Problém nastává, když se máme soustředit na nějakou všední činnost – třeba na práci, která nevyvolává pocity radosti, ale je třeba ji vykonat. Soustředěnost může unikat k vyhledávání potěšení.

Nemáte-li vypěstované kvalitní návyky, budete se snažit uniknout od studia či od práce k zábavě. Únik je zapotřebí ze svého repertoáru činností zcela vykořenit. Problémy totiž nelze odsunout a doufat, že se nějak samy vyřeší.

 

Cvičení na zlepšování soustředěnosti

Přesměrování na svůj dech
Sledujte velmi pozorně každý nádech a výdech, včetně všech průvodních jevů. Je to takový mini-reset vašeho operačního systému. Vydržte svůj dech sledovat alespoň pět minut. Potom se vraťte k původní činnosti.

Pozorování předmětu
Sledujte nějaký předmět ve vašem okolí. Může to být cokoliv. Zkoumejte všechny podrobnosti – tvar, povrch, lesk, barvy, velikost. Vypněte při tom myšlenky a uvolňujte svaly. Po chvíli předmět jen sledujte pohledem a nepřemýšlejte. Vydržte alespoň tři minuty. Jakmile začne pozornost polevovat, začněte opět zkoumat podrobnosti předmětu.

Procházení bludišť
Výborný způsob jak trénovat soustředěnost je procházení bludiště. Nesmíte však při tom používat tužku – procházejte pouze pohledem.

Cvičení soustředěnosti
Z knihy Efektivní myšlení, Gerhard Schmidt

Pokaždé, když objevíte, že šlo o slepou uličku, máte možnost posílit schopnost navracet se na předchozí záchytný bod.
Toto cvičení může být užitečné především pro ty z vás, kteří bývají při práci často vyrušováni telefonáty nebo spolupracovníky. Schopnost vrátit se rychle k rozdělané práci významně zvyšuje efektivitu. Pochopíte jen když se bludiště pokusíte projít.

 

 

 

 

 

Soustředěnost je stav bdělé pozornosti. Na vás je vytrénovat své vjemové filtry tak, abyste umožnili své bdělosti pracovat jen s informacemi, které vám budou k něčemu užitečné. Pokud nemáte žádné cíle, je zbytečné trénovat soustředěnost. Žádnou v takovém případě nepotřebujete. Můžete se nechat volně unášet osudem, ale nebuďte moc překvapeni, když pohádka najednou skončí a vy tvrdě narazíte.

Udržování soustředěnosti na tvarech
Na následujícím obrázku je několik symbolů. Nejprve přepínejte pozornost mezi jednotlivými skupinami symbolů. Cvičení na trénování soustředěnostiVnímejte najednou všechny mikroskopy, potom všechny váhy, továrny, traktory …
Pokuste se po několik desítek sekund vnímat jen mikroskopy. Potom vnímejte jen váhy, piva, traktory, továrny, kola.
Cvičení podobného typu pomáhají zvyšovat nejen soustředěnost, ale také trochu rozšiřují periferní vidění.

Trénovat lze nejen filtry vizuální, ale i akustické, rozpoznávací a další.

Rozlišování zvuků
Sluchovou soustředěnost můžete trénovat kdekoliv, kde je slyšet více zvuků najednou. Můžete si například i pustit koncert a přepínat soustředěnost na různé hudební nástroje. Učte se udržet vnímání konkrétního „zvukového kanálu“, aniž by vás jiné zvuky byly schopné vyrušit a odvést soustředěnost stranou.

Texty
Přejíždějte pohledem po textu v knize a vyhledávejte a počítejte jen konkrétní slova nebo písmena. Cvičení můžete udělat obtížnější zaměříte-li se na určité kombinace písmen. Vyhledávejte například slova, v nichž jsou obsažena zároveň písmena a, n.

 

Soustředěnost sama o sobě nestačí. Je nutné vytrénovat především vytrvalost. Vedle toho je potřeba umět v sobě vyvolávat dostatečný zájem, tj. motivaci.

 

Dobrá zpráva je, že pracovat na zlepšení své soustředěnosti můžete začít hned teď a sice pomocí jednoduchých cvičení. Pro zájemce o navyšování svého největšího bohatství (dovedností) jsem připravil jednoduchou cvičebnici koncentrace (je zdarma).