Práce s pamětí

Jsou informace a dovednosti, které bychom si měli pamatovat dlouhodobě a co nejlépe. Netýká se to jenom informací, které musíme používat ve své práci. Jde také o to pamatovat si strategie, které nám pomáhají přežít a udržovat duševní pohodu.
Je smutné, že řada závažných problémů vzniká jen kvůli chybné práci s pamětí.
Celý příspěvek

Podnikatelský mýtus – Michael Gerber

Podnikáte-li, mohla by vás zajímat kniha Podnikatelský mýtus s podtitulem „Proč většina začínajících firem skončí a jak tomu předejít.“ od Michaela Gerbera.
Autor srozumitelně a bez zbytečných akademických žvástů vysvětluje hlavní příčiny selhání vývoje malých podniků a nastiňuje jakým způsobem lze zajistit přeměnu malých podniků v dobře fungující společnosti.

 

Níže uvádím nejzajímavější myšlenky, které lze v knize objevit. (Četl jsem pouze starší vydání z roku 2004.)

V USA je ročně založeno kolem 1 milionu firem. 80% z nich do roka zkrachuje. Z přeživších firem zkrachuje dalších 80% v následujících pěti letech.
Co je příčinou? Podle autora je hlavní příčinou naprosté nepochopení základních principů podnikání.
„Důvody, proč lidé zakládají vlastní firmy, nemají s podnikatelstvím prakticky nic společného.
Mezi tisícovkami podnikatelů, s nimiž jsem měl v průběhu uplynulých dvaceti let příležitost spolupracovat, bylo jen málo opravdových podnikatelů.
Postrádali vizi. Vyčerpání bylo běžným jevem.“

 

Kdo a proč zakládá firmy?

Většinu firem zakládají v tzv. podnikatelském záchvatu „technici“. Výrazem „technici“ jsou zde myšleni například účetní, kadeřníci, programátoři, instalatéři, architekti, prodejci, …
Tito lidé většinou dělají svou práci dobře, ale pro někoho jiného. A to bývá mnohdy jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodnou „podnikat“.

Fatální předpoklad: „Pokud rozumíte technické práci, rozumíte celému podniku, který se touto technickou prací zabývá.“
Tento předpoklad je naprosto mylný a bývá jednou z nejčastějších příčin kořene krachu malé firmy.
Lidé, kteří se stanou obětí tohoto fatálního předpokladu, se od představ, kdy doufali, že je podnikání osvobodí, propadají k zotročení.

Podnik potřebuje k fungování minimálně tři role: podnikatele, manažera a technika. Když začnete „podnikat“, zpravidla se věnujete především roli technika. A to je zcela špatně.

 

Kdo je podnikatel?

Podnikatel je vizionářem v našem nitru, snílkem, hnací silou každé lidské činnosti, tvůrčí osobností. Objevuje příležitosti. Z možností vytváří příležitosti. Chaos organizuje v harmonii. Pociťuje potřebu mít věci pod kontrolou.
Vzhledem ke své potřebě změn vytváří kolem sebe značnou spoušť, čímž pochopitelně vyvolává neklid v lidech, které získal ke spolupráci na svých projektech.
Podnikatelská osobnost žije v budoucnosti.

 

Kdo je manažer?

Manažer je pragmatik. Zajišťuje řád, plánování, předpověditelnost. Žije v minulosti.
Tam, kde podnikatel touží po kontrole druhých, manažer touží po pořádku.
Tam, kde podnikatel nadšeně vítá změny, manažer se zarputile drží existujícího stavu.
Tam, kde podnikatel vidí příležitosti, manažer spatřuje problémy.
Podnikatel vytváří věci, které pak manažer uspořádává do úhledných řad.
Manažer je tím, kdo uklízí nepořádek, který po sobě podnikatel zanechal.
Bez manažera by nebyla možná existence žádné firmy. Bez podnikatele by nebyla žádná inovace.
Obě role spolu však musí spolupracovat. Podnik si nemůže dovolit, aby převažovala jedna role nad jinou. Musí se umožnit soulad.

 

Kdo je technik?

Technik je tím, kdo vykonává zpravidla ihned viditelnou práci.
Technik si velmi rád hraje. Různé věci jsou tu od toho, aby je rozebíral a zase dával dohromady.
Dokud má technik práci, je spokojen. Pracuje plynule a rovnoměrně a vždy jen na jedné věci, protože ví, že dělat více věcí najednou by se pokoušel jen blázen. Technik nedůvěřuje lidem, pro které pracuje, protože ti neustále chtějí, aby se udělalo víc práce, než je možné nebo potřebné. (Na druhou stranu si uvědomuje, že díky těmto lidem má co na práci.)
Technika nezajímají vzletné myšlenky, zajímá se o to „jak na to“.
Co neudělá technik, neudělá za něj nikdo jiný. Všichni se mu pletou pod nohy.
Technik se nachází zpravidla v přítomnosti.

Všichni máme v sobě podnikatele, manažera a technika.
Kdyby byly tyto tři osobnosti rovnoměrně vyváženy, mluvili bychom o neuvěřitelně schopném jedinci.

Co se stane, když se ke kormidlu dostane technik? Hotová katastrofa. Podnik řídí nesprávná osoba.

Je důležité pochopit alespoň tuto jednu jedinou myšlenku: Aby se mohl podnik rozvíjet, je zapotřebí předávat funkční role dalším lidem. Tyto role je však nutné vykonávat ještě před tím, než má podnik zaměstnance. I když pracujete ve své firmě sám, musíte vykonávat přinejmenším role podnikatele, manažera a technika. První z těchto rolí podnik směruje ke zdrojům příležitostí, role druhá organizuje a vnáší do chodu podniku přehlednost, role třetí zajišťuje chod podniku zpravidla fyzickou prací.

1. Nepracujte ve své firmě, ale na své firmě!
2. Neprodávejte produkt, ale podnik.
3. Vytvářejte koncesní model i když nebudete koncesi prodávat (koncese, franchise … McDonald’s).

Koncesní model musí:
a) Zákazníkům, zaměstnancům, dodavatelům a věřitelům poskytovat důslednou hodnotu přesahující jejich očekávání.
b) Model musí být možné provozovat lidmi s co nejnižší možnou kvalifikační úrovní (nejde jen o peníze, jde především o zajištění rychlé zastupitelnosti kohokoliv; podnik nesmí stát na konkrétních lidech, jinak je tím budoucnost v každém okamžiku ohrožena)
c) Musí být jasně rozpoznatelný jako místo dokonalého a nenarušitelného řádu. (ve světě, kde panuje chaos, většina lidí touží po pořádku; jednotlivec potřebuje životní strukturu; neexistence struktury vede ke kolapsu; podnik, který vypadá uspořádaně, dává zákazníkovi najevo, že vaši lidé vědí co dělají, a vašim lidem dává najevo, že víte, co děláte; zákazník může důvěřovat podniku a vaši lidé mohou důvěřovat vám)
d) Mít zadokumentovanou všechnu práci vykonávanou v podniku v provozních příručkách. (dokumentace poskytuje pracovníkům strukturu, návod, jak zajistit splnění úkolu nejlepším a nejúčinnějším způsobem; pro mnohé lidi je práce důležitá z psychologického hlediska, nesrovnatelně důležitější než plat, který za ni dostávají; Provozní příručka říká jasně a srozumitelně „jak na to“.)

Ptejte se:

  • Jak mohu zajistit, aby můj podnik fungoval, ale beze mne?
  • Jak mohu zaměstnance přimět, aby pracovali, ale bez mého nepřetržitého zasahování?
  • Jak mohu podnik systematicky uspořádat tak, aby mohl být pěttisíckrát napodoben a aby i poslední jednotka fungovala stejně hladce jako ta první?
  • Jak dosáhnu toho, že budu majitelem svého podniku, a přitom nebudu jeho otrokem?
  • Jak dosáhnu toho, že budu trávit svůj čas prací, kterou miluji, a ne prací, kterou musím udělat?

 

Většina podniků svou organizaci nestaví na funkcích, ale na osobnostech. To znamená, že ji staví na konkrétních lidech, a nikoli na jejich povinnostech a odpovědnosti. Výsledkem je téměř vždy chaos.

Je nutné vytvořit funkční prototyp a nahradit sama sebe systémem.

Možná dojdete k přesvědčení, že úspěšná realizace strategie řízení vašeho podniku bude závislá na nalezení mimořádně schopných manažerů s mnoha tituly a vybroušenými „personálními dovednostmi“.
Není tomu tak.
Takové lidi nepotřebujete.
Takové lidi si ani nemůžete dovolit.
Stali by se naopak hrozbou pro vaši existenci!
Místo nich potřebujete systém řízení.

 

Vytvořte personální strategii – nejlépe formou hry

Vytvořte systém tak, aby to byla pro pracovníky hra s jasnými pravidly. Naučte se měnit taktiku hry, aby hra byla čas od času i zábavná. Nikdy neměňte strategii! (ta je morálním základem vaší hry – musí zůstat posvátná) Dbejte na to, aby existovaly způsoby, jak ve hře zvítězit a přitom ji neukončit. Respektujte pravidla hry.

 

Organizační strategie

V každém podniku existuje řada funkcí. Každá funkce má určité pravomoci a zodpovědnost. Na vás je vytvářet organizační strukturu a předávat funkční role. Musí existovat přesný popis činností a zodpovědností všech funkcí a musí být vždy někým přijaté – podepsáním funkční smlouvy a sice i v případě, kdy ještě nemáte žádné zaměstnance (tedy přijaté a podepsané vámi!!). Více v článku Jak vytvářet úspěšnou firemní organizaci.

 

Obávám se, že jsem již značně překročil únosné množství textu na jeden blogový příspěvek. Zajímáte-li se o zde popisovanou knihu, naleznete ji v leckteré knihovně.

Podnikatelský mýtus - Michael Gerber

Citáty o úspěchu

 

Fantazie je v životě velmi důležitá.
Vymaluje ti krásu, úspěch a toužebné cíle.
Na druhé straně také vyobrazí ošklivost, bolest a neúspěch.
A na tobě je rozhodnutí, jak ti bude sloužit.
Filip Conley

Není hanbou neuspět.
Stejně jako není hanbou narodit se do chudých poměrů.
Hanbou je ale neschopnost bojovat za svůj vzestup.
Samuel Amalu

Zkušenost potvrzuje,
že úspěch nezáleží tolik na schopnostech,
ale na odhodlání člověka.
Vítězem je ten,
kdo dává do své práce sebe sama,
své tělo i duši.
Charles Buxton

Není v životě většího potěšení,
než je radost z překonávání nesnází
na cestě od úspěchu k úspěchu,
uspokojení nových a nových přání.
Člověk, zapojený do jakéhokoli velkého
a chvályhodného podnikání,
překonává svoji únavu nadějí,
a teprve potom je odměněn potěšením.
Samuel Johnson

Žádný opravdový podnikatel
nikdy nevkročil na cestu trvalého úspěchu jiným způsobem,
než tvrdou a inteligentní prací,
provázenou vyslouženou dobrou pověstí
a charakterem.
F. D. van Amburgh

Důvěra je základ veškerých obchodních styků.
Míra důvěry, kterou člověk cítí k druhým,
a míra důvěry, kterou druzí cítí k němu,
jsou rozhodující pro postavení člověka v obchodním
a hospodářském světě.
Williams S. H. Boetcker

Tajemství úspěchu každého člověka,
který jej kdy dosáhl,
spočívá v pouhém zvyku dělat to,
co neúspěšní lidé dělají neradi.
Albert Jackson

V každém člověku se probouzí nadšení.
V někom na třicet minut, v jiném na třicet dní,
ale úspěchu dosáhne ten,
komu nadšení vydrží po třicet let.
Edward B. Butler

Jakákoliv forma úspěchu ztrácí svoji důležitost,
ve srovnání s nepomíjející radostí a zábavou,
kterou přináší štěstí rodinné.
Theodore Roosevelt

Rozdíl mezi úspěchem a pádem
je dělat věci pořádně
a skoro pořádně.
Edward Charles Simmons

Nikdy nikdo nedokázal nic velkolepějšího
než ti, kteří mají odvahu věřit v něco vyššího,
než je náhodná okolnost.
Barton Bruce

Úspěch v podnikání vyžaduje optimismus,
vzájemnou důvěru a poctivou hru.
Podnikatel musí stát za tím,
že to, co prodává, je to nelepší,
a musí cítit,
že je užitečným služebníkem veřejnosti.
R. H. Cabell

Podstata opravdového nadšení a lásky k práci
nespočívá ve vidině peněžní odměny,
či ve snaze zkrátit si volnou chvíli,
ani v úsilí zdokonalit své schopnosti,
ale ve víře v úspěšný výsledek
a v dovršení práce samé.
Sidney A. Weltmer

Odvaha míří ke hvězdám, strach k záhubě.
Seneca

Odvaha a vytrvalost
mají v sobě kouzelný talisman,
před kterým všechny těžkosti zmizí
a překážky se rozplynou.
John Quincy Adams

Hlavním rozdílem mezi dosažením něčeho a ničeho
je odvaha udělat první krok.
Ten, kdo jen čeká, a dělá to, co mu bylo řečeno,
nikdy nedosáhne ničeho velkého.
Charles M. Schwab

Pokud jednou v životě dosáhneš úspěchu,
poznáš, že tím nejdůležitějším byla tvoje individualita,
odhodlání a nezávislost,
které byly natolik silné,
že jsi se neztratil v davu.
Orison Swet Marden

Když obchody nejdou tak, jak by měly,
objeví se pokušení sednout si nečinně
a říkat si: „Má tohle cenu?
Udělal jsem vše, co bylo v mých silách,
abych postavil malý podnik, a nic se neděje.
Tak k čemu se dál snažit!“
Ale vždycky je tady cesta. Cesta dovnitř, i cesta ven.
A úspěch přichází k těm,
kteří zatnou zuby
a říkají si: „Někudy musí vést cesta,
a na mou věru,
já ji najdu.“
Clifford Sloan

Jsou lidé, kteří vidí věci takové, jaké jsou,
a ptají se: „Proč?“
Já sním o věcech takových, jaké nikdy nebyly,
a ptám se: „Proč ne?“
Robert F. Kennedy

Nejdůležitější přísadou receptu na úspěch
je umění vycházet s lidmi.
Theodore Roosevelt

Budete-li pozorovat opravdu šťastného člověka,
uvidíte jej stavět loď,
psát symfonii,
vychovávat syna,
pěstovat jiřiny,
nebo hledat dinosauří vejce v Gobi.
Nebude hledat štěstí
jako knoflí od límečku,
zakutálený pod postelí.
Nebude usilovat o štěstí jako takové,
uvědomuje si totiž, že je šťastný,
protože žije plných dvacet čtyři hodin denně.
W. Beran Wolfe

Někdo dobře řekl:
„Úspěch je cesta, ne cíl.“
Štěstí musíme hledat na cestě,
ne na jejím konci.
Robert R. Updegraff

Cesta ke štěstí je založena na dvou základních principech:
najít to, co tě zajímá,
a to, co dobře umíš.
A když to najdeš,
obětuj tomu celou svoji duši,
všechnu energii, cílevědomost
a přirozené schopnosti, které máš.
John D. Rockefeller

Velkým tajemstvím úspěchu v životě člověka
je být připraven,
když se naskytne příležitost.
Benjamin Disraeli

Žádný velký člověk si nikdy nestěžuje
na nedostatek příležitosti.
Ralph Waldo Emerson

Neúspěšný podnikatel je člověk,
který se drží starého, dokud je to dobré,
a chňapne po novém, jakmile je to lepší.
Robert P. Vanderpoel

Opravdový úspěch je jedinou věcí,
které nikdy nedosáhneš,
pokud a dokud ji nenabídneš druhým.
Sri Chinmoy

Hrst trpělivosti má větší hodnotu,
než pytel rozumu.
Nizozemské přísloví

V podstatě je to trpělivost,
která vposledku rozhodne o tom,
kdo uspěje,
a kdo neuspěje.
Všichni velcí lidé jí mají přebytek,
a ti menší, slabší, jsou-li trpěliví,
vždy porazí netrpělivé siláky.
John Ruskin

Trpělivost je ochočená vášeň.
Lyman Abbott

Nestačí jenom začít,
důležité je pokračovat.
Pouhý zápis do školy z nás učence neudělá,
školák musí ve studiu pokračovat,
projít dlouhými kursy,
dokud nezvládne všechny obory.
Úspěch záleží na neochabující síle,
zatímco důvodem neúspěchu,
je ve většině případů
nedostatek vytrvalosti.
J. R. Miller

Stará představa, že zbohatnout
je možné jen na úkor svého souseda,
musí zmizet.
Skutečný blahobyt znásobí bohatství celého světa
stejně jako člověk, který zasadí tři stromy
na místě, kde rostl jenom jeden.
Myšlenka, že blahobyt je možný
jen za cenu obětí ostatních,
je klamná.
„Můj prospěch je tvým prospěchem,
tvůj úspěch je mým úspěchem.“
Na tom by se mělo zakládat
veškeré naše bohatství.
Anne Rix Miltzová

 

 


Božský syndrom a metoda pokus omyl

Stává se vám, že jste zcela přesvědčeni o správnosti svého názoru a později se ukáže, že jste se mýlili? Všímáte si podivné neomylnosti politiků, lékařů, profesorů a dalších odborníků, kteří jsou zcela přesvědčeni o své pravdě a přitom se zjevně mýlí?
Je mnoho lidí žijících s absolutním přesvědčením, že vědí, jak svět funguje.
Tito lidé však žijí často jen s „Božským syndromem“.
Celý příspěvek

Střípky z praxe a jedno malé tajemství úspěchu

Napadlo mne, že by stálo za to sepisovat postřehy z každodenní praxe. Nevím, bude-li to někomu k užitku, každopádně z takového psaní mám dobrý pocit.
V tomto příspěvku se zmiňuji o výhodách přímé komunikace, o tom co si myslím o napodobování a odlišování se od konkurence, dále o ceně, kterou musíme zaplatit, abychom něčeho mohli dosáhnout. Zmiňuji také jedno malé tajemství úspěchu.
Celý příspěvek

Schopnost odolat impulsu

Schopnost odolat impulsu

Sebeovládání hraje v životě velmi významnou roli. Experimenty s bonbóny („The Marshmallow Test“), které prováděl v sedmdesátých letech psycholog Walter Mischel, prokázaly, že lidé, kteří dokáží odvrátit své pokušení a oddálit získání odměny, jsou výrazně úspěšnější než ti, kteří jednají impulsivně a chtějí mít vše hned.

Mischel prováděl testy se čtyřletými dětmi. Vždy před ně položil bonbóny a řekl jim, že si mohou vzít jeden teď, ale když vydrží, než se za chvíli vrátí, mohou si vzít dva.
Některé děti si hned nedočkavě vzaly jeden bonbón. Jiné trpělivě čekaly. Během čekání si zakrývaly oči, aby pokušení zmizelo. Nebo si zpívaly, hrály si s rukama, pokoušely se usnout. (Jedno dítě dokonce chvíli olizovalo stůl okolo bonbónu.)
Mischel tyto děti sledoval o 14 let později, poté, co dokončily střední školy. Ty děti, které ve čtyřech letech dokázaly trpělivě počkat, měly ve škole výrazně lepší studijní výsledky, než děti, které jednaly impulsivně. Dokázaly lépe vyjadřovat své myšlenky, lépe se soustředily, ovládaly schopnost plánovat do budoucnosti a také většinou své plány dotáhly do konce.

Dokázat odolat impulsu – náhlé pohnutce k určitému chování, odolat bezprostřední reakci na stimul, je možná nejdůležitější psychická kvalita, která odlišuje úspěšné od těch méně úspěšných.
Tato schopnost je kořenem veškerého emočního sebeovládání. Existuje řada důkazů, že ovládání pohnutek je možné se naučit. Je však stejně jako u jiných dovedností nutné tuto dovednost formovat postupně. Prvotním krokem je naučit se uvědomovat si své emoce, které se nás snaží ovládnout. Toho lze dosáhnout udržováním zvýšené pozornosti a vnímavosti na vnitřní pocity.

Slovní hříčky

Nejsem jazykovědec, básník ani žádný ustálený literát, ale baví mě hrát si s významem slov, provokovat, zkoumat je z různých úhlů. Následující hříčky berte jenom jako hříčky.

úspěch
Úspěch je když někdo spěchá a je rychlejší než ostatní? Potom je úspěšný anebo uspěchaný? Může být úspěch také když někdo do-spěje, do-spí, přestane spát … začne něco dělat?

selhání
Když někdo lže, se-lže, „sobě lže“ – „si lže“. Lhaní = selhání? Samotný úspěch by pak mohl být pohyb bez lhaní; pohyb za tím, co opravdu chci, ne za tím, co si nalhávám nebo mi bylo nalháno.

reklama
Co když je reklama založena na klamech a klamání? Potom když si budete chtít nechat udělat reklamu, budete se tím snažit ostatní oklamat?

odvaha
Zvážím a uvážím, zda-li se odvážím.

nemoc
Nemít moc … ne-moc.

Povinnost nebo závazek?
Má-li být motivací strach, potom je na místě slovo povinnost. Nemusíte se však cítit provinile a nemusíte mít žádné povinnosti. Namísto povinnování se můžete zavazovat. Každopádně nahradíte-li slovo povinnost slovem závazek, může se vám žít lépe. Vyžaduje to však přijmout zodpovědnost.

zodpovědnost
Nejlépe je toto slovo definováno v angličtině – responsibility, neboli response ability – což není nic jiného, než schopnost odezvy. Přijmout zodpovědnost je těžké, nemáte-li zkušenosti. Jak můžete odpovídat vhodně na podněty, chybí-li vám dostatek zkušeností? Proto je zapotřebí určitý řád, který motivuje strachem – například státní uspořádání.

pořádek
Po-řád-ek. Udělat si ve věcech pořádek znamená uspo-řád-at je, se-řad-it, vnést do nich řád.

organizovanost
Aby jakýkoliv orgán (tělesný, společenský, dokonce i myšlenkový …) mohl být funkční, musí být v pořádku – musí existovat jistý řád nebo uspo-řád-anost, organ-izovanost.

nápad
Co se děje, když vás něco nebo někdo napadne? … Zaútočí! Nápad = útok? Je možné, že kdykoliv dostaneme nějaký nápad, jedná se o napadení? Co je napadeno? Naše vnímání? Náš rozum či mysl?

zákaz
Kořenem tohoto slova je kaz. Která další slova mají stejný kořen? Pří-kaz, z-kazit, káz-at, ná-kaza.
A interpretace slova zákaz? Mohlo by to být zarazit kaz? Stejně tak slovo nákaza: „Ná! Tady máš kaza!“ 🙂

spása
Může s tímto slovem nějak souviset slovo pastva? Asi ne, ale podobnost je zajímavá. Spásat na pastvině. Je to past? Past a vina? Mnoho lidí touží po spasení – tedy chtějí být spaseni?