Filozofie úspěchu
Podnikání, motivace, psychologie. Trénink soustředěnosti, sebedisciplíny, inteligence, paměti …

Závislosti jako příčiny nedostatku času?

Máte problémy s nedostatkem času? Této „komodity“ má dnes každý málo; snad vyjma amazonských indiánů, i když i o tom by se dalo polemizovat („civilizace“ proniká všude). Je možné, že jedním z hlavních žroutů času jsou závislosti?

ztráta času

Riziko závislostí

Uspokojovat jakoukoliv závislost stojí vždy nezbytně čas. Přitom užitek, dá-li se vůbec o nějakém hovořit, bývá ze závislostí jen minimální. (Daří se vám díky závislostem skutečně uspokojit nejdůležitější potřeby? Například potřebu sounáležitosti. A když ano, je možné, že uspokojujete své přirozené potřeby jenom zdánlivě?)

Asi před měsícem jsem začal pravidelně číst zpravodajství na iDnes.cz. Došlo u mne velmi nenápadně k vytvoření silné závislosti. Admini totiž nasadili bodovací systém. Abyste mohli poslat komentář, museli jste se proklikat k 1000 bodům. Co zobrazená stránka, to bod. Procházel jsem stránky, jen abych nahnal body a získal možnost vyjadřovat se k článkům. Jenže denně jich bylo možné získat jen 50 a tak jsem začal číst i články, kterým jsem se do té doby úspěšně vyhýbal, protože už jsem měl zkušnost k čemu jsou „dobré“.
Po třech týdnech mi došlo, že jsem závislý na čtení uživatelských blogů na iDnes. Ráno jsem tam chodil už automaticky, ale i v poledne, odpoledne, večer, v noci. Odhadl jsem dobu trávenou čtením iDnes na 2 až 4 hodiny denně! Přirozeně, že jsem nestíhal práci. Co je však horší, čtení těch blogů začalo negativně ovlivňovat moji náladu a v důsledku toho i zdravotní stav! Začal jsem být podrážděný a občas i agresivní, což jsem se domníval, že u mě už pár let není vůbec možné.  Dostavila se ztráta energie, frustrace a bolesti hlavy. Kvalita odváděné práce se děsivě zhoršila. Nebylo daleko k depresi.

V této chvíli prodělávám odvykací kůru. iDnes je zablokované na routeru a hlavní prioritou je vydržet. Absenční příznaky jsou nepříjemné, ale dá se to zvládat. Podrážděnost cítím, jen když se objeví potřeba přečíst si něco „pěkného“ na iDnes. Bolesti hlavy zmizely, frustrace rovněž a práci už normálně stíhám. A co je hlavní, mám zpátky 2 až 4 hodiny času denně! Je to jen pár hodin, ale velmi si toho času nyní cením a snažím se jej využít co nejpřínosnějším způsobem. Všechno špatné je zkrátka k něčemu i dobré. Neříkám, že by svět byl lepší bez zpravodajských serverů, ale přijde mi šílené, jaké nesmysly se tam propírají. Zpravodajství zjevně neslouží veřejnosti, ale k získávání závislých čtenářů.

Internet je plný podobných nástrah. Je to logické. Existence serverů je podmíněna návštěvností uživatelů. Každý provozovatel se snaží, aby měl zisk (ať už v podobě peněz nebo alespoň nějakého uspokojivého pocitu).

Můžete se upsat sociálním sítím (Facebook a spol.), negativistickým zpravodajstvím (jiná snad ani neexistují), diskusním skupinám, různým názorovým sektám, zkrátka čemukoliv. Za aktivity na těchto „černých dírách“ platíte svým časem, ale mnohdy i zdravím, ztrátou výkonosti, dobré nálady a nevím čeho všeho ještě. Odvykání je potom těžké a pro mnohé asi i nemožné.
Průvodní absenční příznaky jsou nepříjemné. Pokud to překonáte, získáte však nejcennější komoditu na světě – získáte zpátky svůj čas. Vyvinete-li potom dostatečné úsilí, je docela možné, že jej využijete nějakým pro vás opravdu přínosným a skutečně uspokojivým způsobem.

 

 

 

 

Share Button




Štítky:

Máte k danému tématu nějakou zajímavou související či upřesňující informaci? Napište ji prosím do komentáře a uveďte případně i zdroj. Děkuji.

2 reakce na “Závislosti jako příčiny nedostatku času?”

  1. Milan napsal:

    Závislost na iDnesu je pro mne téměř nepředstavitelná, myslím že bych našel lepší závislosti.:-) Já vyštípal jakékoliv zpravodajství a zprávy po přečtení Tomana (při zamyšlení jsem zjistil, že na můj život zprávy mají téměř nulový vliv, takže je ignoruji a spíš se snažím věnovat čas tomu, co mohu ovlivnit). Nicméně odebírám do čtečky asi 150 RSS zpráv denně, ale když člověk při projíždění těch zpráv má stále na mysli otázku „Co je pro mne podstatné?“ tak je zvládne prolétnout za desetinu času.:-)

    Ve své knize jsi psal něco o „strážci“ – předpokládám sebekontrole, aby člověk nedělal věci automaticky a pak o aktivních směrovačích… Používáš ještě ty věci?

    • PF PF napsal:

      Ano, „strážce“ používám, ale je pravda, že se musí i dost trénovat, aby ta sebereflexe neselhala (viz. můj problém s iDnes). Jako směrovače používám už jen myšlenkové mapy (a manželku) :-) .
      Nejlépe o „strážci“ píše David Rock v Knize Jak pracuje váš mozek. On to vysvětluje totiž z pohledu posledních objevů v neurobiologii (narozdíl od různých náboženských nebo polonáboženských vysvětlovačů to má i logiku).
      Trochu jsem se o myšlence „režiséra“ zmínil v článku o té knize. Život bez vědomého aktivování režiséra je v podstatě život zombie. Na to člověk přijde ale jen když se ze zombie modu skutečně probudí.

Napsat komentář