Je zřejmé, že škola selhává i v té nejzákladnější věci, jakou má za úkol děti naučit, a sice ve výuce čtení. Sice vás číst naučí, ale nevhodným způsobem. Největší problém je v rychlosti čtení, v neschopnosti porozumět textu a zejména v neefektivním způsobu asociování čteného obsahu s již vstřebanými informacemi.
Kolik slov za minutu zvládáme přečíst?
- třeťáci na ZŠ … 150
- deváťáci … 250
- absolventi středních škol … 300
- studenti vysokých škol … 450
- někteří manažeři … 550
- někteří vysokoškolští pedagogové … 700
Kolik slov je možné po nácviku rychločtení zpracovat (tedy nejen pouze přečíst!)? Lze se naučit číst rychlostí až 1000 slov za minutu a přitom vnímat dostatečně i obsah. Zkombinujete-li rychločtení s pauzami, během kterých přemýšlíte o přečteném a zařazujete informace do svého paměťového prostoru.
Chcete se naučit číst o několik desítek procent rychleji a zároveň všemu i dobře porozumět a během čtení informace správně asociovat?
Vypněte svůj hláskovač
Hláskování slov zabírá mnoho času a přitom je zcela zbytečné. Prvním krokrem k rychlejšímu čtení je naučit se vypínat předčítání. Ve škole nás učili číst nahlas a potom pro sebe v duchu. To je špatně, protože tím hrozně zdržujete vaše myšlení. Samozřejmě pokud čtete jen pro zábavu, třeba detektivky nebo romány, tak na rychlosti moc nezáleží, ale čtete-li, abyste se něco naučili, je rychlost práce s informacemi zásadní. Informací je příliš mnoho. Předčítáním v tichosti pro sebe, lze dosáhnout rychlosti čtení maximálně 450 slov za minutu. Vyslovování spotřebovává hodně času. Lidé bývají překvapeni, když si uvědomí, že myšlení je mnohonásobně rychlejší než mluvení a že mluvení není myšlení, ale pouze způsob (jeden ze způsobů) jak myšlenky předávat druhým.
Jak hláskování vypnout?
Předně je nutné si uvědomit, že tento zlozvyk nelze vymazat, je možné jej pouze přebít jiným návykem. Toto platí pro jakékoliv návyky.
Nejprve si vyzkoušejte vnímání obsahu nějakého odstavce s textem a sledujte, jak se automaticky hláskovač zapíná. Není vůbec jednoduché tento hlas překrýt a ztišit. Jde o silný dlouholetý návyk. Namísto vnitřního hlasu se snažte soustředit na význam slov. Snažte se vnímat ticho. Z ticha se začnou vynořovat obrazy asociované s významem slov. Řada slov bývá nadbytečná. Je dobré soustředit se více na slova silnějším významem. Předčítač se ve chvíli nepozornosti opět zapne, ale tentokrát mu zacpete ústa. Jedním ze způsobů, jak lze předříkávání omezit, je nahradit je nějakým vhodným mumláním, které nebude zdržovat. Říkejte si při čtení v duchu třeba drn-drn-drn-drn-… , ta-ta-ta-ta-… Při každém pohybu očí necháte vnitřní hlas vyslovit „ta“, nebo jen sotva rozpoznatelné „t“. Hlasu tím zamezíte opakovat slova a můžete se začít soustředit na význam slov, na vnímání obrazů, asociací, ale také na vnímání jejich síly a důležitosti. Slova pouze sledujte, ale nenechte je opakovat hláskovačem. Sledování významu slov a slovních asociací, namísto jejich předčítání, je zcela jiný způsob získávání informací, takže bude nějakou dobu trvat, než si na to zvyknete.
Rychločtení není žádné závodění. Nejde o to pokoušet se přečíst co nejvíce slov. Takto se číst rychle nikdy nenaučíte. Cílem je zefektivnit čtecí aparatus a umožnit zpracovávat větší objem dat kvalitnějším způsobem. Jde přímo po významu slov, sledujete při tom také vazby, důraz, váhu a externí asociace. Tímto způsobem čtení se naučíte při čtení lépe myslet.
Snižte množství pohybu očí
S každým pohybem očí musí zrak znova a znova zaostřovat na nová slova a to vyžaduje několik milisekund času navíc. Zaostřujete-li na každé slovo, nejenže tím ztrácíte čas, ale také se dříve unavíte, protože zaostřování je fyzicky náročné. Řešením je trénovat periferní vidění a rozpoznávat více slov na jedno zaostření. Snížíte tím výrazně množství zaostření. Způsobů, jak trénovat rozšiřování zorného pole, je více. Máte-li opravdovou knihu, ne jenom elektronickou, potom pravítkem narýsujte dvě svislé čáry přibližně dva centrimetry od začátku řádku. Pohledem potom skáčete nikoliv na jednotlivá slova, ale na průsečíky svislých čar s řádky, takže ideálně přečtete celý řádek na dvě až tři zaostření (jsou-li řádky příliš široké, potom můžete narýsovat tři svislé čáry).
Zajímavé je také používání různých aplikací. Pro trénink mohu doporučit například ReaderPro. Existuje ale i software, který zvýrazňuje při čtení věty nebo označuje místa, kam směrovat pohled.
Fixace pohledu by měla být o trochu delší, než při standardním čtení, protože se snažíte periferním viděním načíst několik slov na jedno zastavení, avšak v celkovém součtu je tento způsob vždy efektivnější, než pomalé zaostřování na jednotlivá slova, byť je po jednom rozpoznáváte rychleji.
Přeskakujte nadbytečná slova a vyhledávejte důležitá slova
Od chvíle, kdy se začnete soustředit více na váhu a význam slov, se naučíte rychle rozpoznávat slova nadbytečná – výplňová. Svůj význam samozřejmě mají, ale můžete po nich klouzat bez hlubšího zamyšlení. Typicky se jedná o spojky, zájmena, předložky apod. Při rychločtení je zpracováváte jinak, jakoby na pozadí. Slova zkrátka nemají stejnou váhu a důležitost. Díky rychločtení se naučíte podvědomě rozpoznávat slova důležitá od bezvýznamných. Význam věty se v naprosté většině případů vynecháním nadbytečných slov nezmění. Platí to dvojnásob pro knihy odborné. Knihy umělecké, kde si autoři pohrávají se slovy a jejich významem, nemusí být pro rychločtení vhodné.
Mějte na paměti, proč potřebujete daný materiál číst
Ptejte se často: „Proč tohle čtu? Co tím mohu získat?“
Většina čtenářů se zajímá o čtení jen kvůli odreagování, úniku od reality a tedy pro zábavu. Číst je však možné i pro osobní rozvoj, nebo pro zvýšení prosperity. Víte, v čem spočívá tajemství miliardáře Warrena Buffetta? Je to klikař, nebo měl svá rozhodnutí do čeho investovat podložená informacemi? Samozřejmě, že šlo v první řadě o dolování informací. Warren Buffett trávil totiž většinu dne (v průměru 80%) čtením a přemýšlením. Je to tedy vášnivý čtenář a přemýšlivec. Přemýšlejte o tom.