Trápíte se kvůli stresu, kvůli obavám o peníze, o zdraví, prestiž, sex, o rodinu, budoucnost, politiku apod.? Případně pociťujete jakékoliv jiné druhy běžných obav, stresů, tlaků, … například společenské? (napětí v rodině, na pracovišti, ve státě, ve světě, ve vesmíru …) Existuje řada způsobů, jak snížit stres, avšak žádné řešení nejde k jádru problému. Někomu chvíli pomáhá chodit k psychologovi, jiní se obrací na víru a na další pochybné berličky (např. na esoteriku), případně si jdou zaběhat, zarybařit, zahrát hru, opít se, zdrogovat se, atd. atd. Zkrátka způsobů, jak vypnout, je nepřeberně. Ale co vlastně vypínáme a proč? Dokážete se nad tím na chvíli zastavit a zamyslet se?
Emoční inteligence
Proč je tolik psychopatů?
Postarší článek Jak vycházet s psychopaty, se stal bezkonkurenčně nejnavštěvovanějším příspěvkem na tomto blogu a přitom s hlavní myšlenkou čtenáři ani nesouhlasili. S vědomím rizika, že další článek na toto téma přitáhne především ty, o kterých je zde řeč, zkusím najít určité rámcové odpovědi, protože mi tato otázka neodbytně vrtá hlavou. Nejsem psycholog, abych dokázal fundovaně odhalit, co je opravdovými příčinami současné epidemie, ale svůj vhled na věc bez rozpaků vyjádřím. Pokud byste se například stali svědky zločinu, také by bylo těžké nechat si to jenom pro sebe, protože už v sobě tak nějak smysl pro spravedlnost máme zakódovanou. Každý si pod tím sice představí něco jiného, ale vesměs jde o totéž – dosáhnout rovnováhy. Kdy však dochází ke vzniku nerovnováhy, která má za následek epidemii psychopatů? Celý příspěvek
Syndrom vyhoření a první krok k vyléčení
Nikdy v historii nebyl člověk pod takovým tlakem, jako dnes. Máme sice všechno co potřebujeme a mnohem víc, ale žijeme v takovém shonu, jako kdyby měl být zítra konec světa. Možná právě ono „mnohem víc“ nás okrádá o čas, který potom chybí na odpočinek. Čím bohatší éra, tím je život paradoxně těžší. Alespoň po psychické stránce tomu tak je. Lze vyhoření předejít? A lze se z toho dostat, když už jste na cestě do pekel?
Soustředěnost a práce s emocemi
Dlouhodobě se zajímám o psychologii práce a sice především o zvyšování soustředěnosti a zvládání vnitřních emočních pochodů. Vím, že v této oblasti se nachází ohromný poklad. Jenom se stále nedaří najít správnou kombinaci k trezoru.
Představte si, že byste dokázali udržovat dlouhodobě vaší soustředěnost na řešení problémů až tak dobře, že byste postupně díky tomu zvládali dokončit jakýkoliv běžný úkol. Mnozí asi namítnou, že k vyřešení jakéhokoliv běžného problému je zapotřebí kromě jiného také genialita a vysoká inteligence. Jenže žijeme v propojeném světě, kde funguje dělba práce a specializace (to je to, co nás nejvíce odlišuje od ostatních živočichů). Nemusíte umět všechno. Stačí vyznat se v lidech a nacházet ty správné lidi, které se vyplatí najmout. Postup, jak teoreticky dosáhnout čehokoliv, je geniálně jednoduchý. Stačí udržet na cestě k cíli vaší soustředěnost. Dlouhodobě a vytrvale. To však dokáže jen málokdo. Celý příspěvek
Boží blud – skvělá kniha nebo odpad? Čtenáři pod drobnohledem …
Občas chodím na web databazeknih.cz, kde je možné přehledně evidovat knihy (přečtené, doporučené, chystám se číst atd.) a také je lze komentovat. Komentáře bývají zpravidla výstižné a lze se podle nich orientovat při zjišťování kvality knih. Existují však také knihy, u kterých mohou být názory v komentářích a hodnocení knih extrémně odlišné. Týká se to naštěstí většinou jenom literatury, která se točí okolo náboženství. Díky tomu, že diskutující využívají většinu funkcí daného webu a zanechávají za sebou zřetelnou informační stopu, můžete objevit souvislosti, které byste v běžných diskusích hledali horko těžko. Knihy jsou něco jako externí paměť. Čtete-li, natahujete si do hlavy informace a utváří se vám následně určitý obraz světa. Zajímalo mě, jaká je souvztažnost mezi tím, co čtenáři čtou a jejich komentáři pod knihami, které vyvolávají emočně nabité reakce. Posuďte sami.
Školy pro získávání zkušeností pro život
Dnes zabrouzdáme do oblasti science fiction. Školy zaměřené čistě na výuku zkušeností pro život zatím neexistují. Důvodů je řada, od strachu rodičů, že by se děti učily nevyzkoušeným způsobem (rodič nechce nic riskovat), po neschopnost prosadit potřebné změny ve školství nebo i v legislativě. Minimálně jedna škola takto zaměřená sice již existuje, ale nevíme o ní zhola nic, jen to, že jí založil Elon Musk po špatné zkušenosti s nejelitnější školou v Kalifornii, kam dal s naivním očekáváním své děti. Elon k tomu pouze řekl: „Klasické školy nedělaly věci, o kterých jsem si myslel, že by je měly dělat. Je důležité, aby se děti učily řešit problémy.“
Dnes existují v podstatě jen školy starého typu, tedy školy předinformačního věku, které měly za cíl nasypat do hlav informace a ochočit mladé lidi.
Celý příspěvek
Tlačit nebo netlačit na pilu?
Toto celé na první pohled působí paradoxně – přece čím víc se snažíte, tím větší by měl být úspěch?! Ono to ale z nějakého důvodu funguje často naopak. Čím více tlačíte na pilu, tím to jde hůře.
Jak se přinutit pracovat
Člověk má zcela přirozené tendence vyhýbat se jakékoliv námaze, ať už fyzické nebo psychické. Důvodem je nejspíš pradávná snaha šetřit energií za každou cenu (v dnešní době i za cenu bankrotu). Jenže pracovat je nutné bez ohledu na to, zda se nám chce nebo nechce. (Samozřejmě pokud nejste rentiéři.) Jak se tedy donutit pracovat?
Celý příspěvek
Hédonická adaptace
Říkali jste si někdy, jak by vás naplnilo a uspokojilo dosažení vysněného cíle a potom po letech, kdy jste cíle dosáhli, vám došlo, že to nebylo až tak úžasné, že to bylo vlastně nakonec docela fádní? Člověk si poměrně rychle zvykne na cokoliv. Stojí za tím tzv. Hédonická adaptace, o které byste určitě měli vědět – týká se každého.
Celý příspěvek
Zrcadlové neurony
Tradiční neurověda považovala po mnoho let nervový systém za izolovanou entitu a ignorovala vlivy sociálního prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. Dnes je situace jiná. Je již zřejmé, že sociální vlivy hrají mimořádně důležitou roli. Jaká část mozku má největší vliv na naše sociální dovednosti a jak funguje?