Prosperita

Máme důvody k optimismu? Média vytváří temný obraz reality upřednostňováním negativních zpráv. Je to logické, protože lidé reagují nejvíce na nebezpečí a média potřebují diváky/čtenáře, aby prodala reklamu. Čím více negativity, tím větší pozornost mají. Pozitivní zprávy zpravidla zajímavé nejsou.
Pokud si sestavujete obraz světa pouze na základě zpravodajství, potom jej máte chtě nechtě velmi pokřivený. Zatímco masy lidí hltají katastrofické předpovědi temných proroků, po celém světě se dlouhodobě nenápadně zvedá životní úroveň a nebývale roste prosperita. Jak je to možné? A co je vlastně podstatou prosperity?

Specializace a dělba práce

Na dělbě práce je úžasné, že se můžete specializovat na jednu jedinou věc, která je však pro někoho dalšího v produkčním řetězci důležitá, a máte díky tomu na oplátku k dispozici produkty od tisíců a milionů lidí. Čím lepší jste v produkci, tím lepší věci nebo služby můžete získávat na oplátku. Každý člověk je ve své produkci – v přispívání společnosti – úzce specializovaný a zároveň využívá specializace ostatních lidí. Typické pro naší civilizaci je to, že produkce je zjednodušená a spotřeba neuvěřitelně rozmanitá. V práci vykonáváte zpravidla jen jednu funkci (nebo několik málo funkcí), ale užíváte produkty či služby od ohromného množství lidí z celého světa, které ani neznáte a nepotřebujete znát.

Prosperita

Prosperita je v podstatě přechod od soběstačnosti k provázané závislosti na druhých. Čím větší provázanost, tím větší je prosperita.
Příkladem pro vysvětlení budiž papír a tužka. Dohromady jde o mocný nástroj, který umožňuje bez hranic zvyšovat produktivitu; umožňuje vytvářet nebývalé inovace a zlepšovat kvalitu života obecně. Jde o prodloužení našeho jinak ne příliš efektivního mozku. Kdybyste však chtěli i takto primitivní jednoduché pomůcky, jako je papír a tužka, vyrábět svépomocí, bylo by to časově extrémně náročné. Museli byste provést ohromné množství úkonů. Naznačím jen některé:
1) vyrobte nástroje na zpracování dřeva (už to samo o sobě by byl velký problém), 2) pokácejte stromy, 3) vyrobte mlýn na vlákninu, 4) rám a síto, 5) lis, 6) škrob a další přísady; 7) umelte vlákninu na drobno, 8) přidejte vodu a přísady, 9) kašovitou směs poté nalijte do rámu, 10) vylisujte pryč vodu, 11) nechte „papír“ uschnout. Hotový výrobek bude patrně děs a běs, ale což, dokázali jste to bez cizí pomoci, tak o kvalitu tolik nejde. Teď ještě vyrobte tužku: 1) najděte kvalitní ložisko grafitu … Zde bude asi na místě toto šílenství zastavit, protože si neumím ani představit, kde by se dalo s hledáním grafitu vůbec začít. A teď to zkusme druhým způsobem, který je mnohem populárnější. Namísto svépomoci využijte služeb tisíců lidí, kteří se na výrobě papírů a tužek podílejí. Kupte si obojí za pár korun v obchodě nebo si nechte papíry a tužky dodat pohodlně přímo domů. Tisíce a tisíce hodin času, které ušetříte nákupem vysoce kvalitního papíru a tužek (ve srovnání s tím, co byste vyrobili po letech úsilí svépomocí), investujte třeba do vymýšlení něčeho nového, co ještě nikdo nevymyslel a co by se mohlo někomu hodit. Anebo když už budete mít najednout tolik času, můžete stvořit třeba i něco pro potěchu duše – nakreslete nějaké umění. Času na to díky dělbě práce budete mít až až (tedy pokud si umíte nastavit efektivně priority). Měřítkem hodnoty věcí nebo služeb je čas, který bylo nutné spotřebovat k pořízení daných věcí či služeb.

Z uvedeného příkladu je zřejmé, že prosperita spočívá především v šetření časem. Jde o nevídaný fenomén, důsledek kolektivní inteligence. Pokud vám toto do dnešního dne nedošlo, tak od zítřka se již můžete rozhodovat nejefektivnějším možným způsobem. Budete se umět dívat na věc z perspektivy globální ekonomiky, která nám umožňuje masivně šetřit čas. Budete zvyšovat svou specializaci a ve větší míře využívat specializace druhých. Mějte však stále na mysli, že našetřený čas není určený k promrhání, ale k především k dalšímu zvyšování prosperity. Lidé na celém světě se na vás nedřou jen tak pro nic za nic. Tvrdě vybojovaný čas byste měli zúročit nejlepším možným způsobem, jaký vás napadne. Ideální by bylo přijít s něčím novým, co zlepší nebo obohatí druhým o trochu život. Nebo můžete alespoň šířit užitečné myšlenky, když už nic nedokážete vymyslet a samozřejmě dál se zlepšovat ve vaší specializaci. Nehorší co můžete s časem udělat, je spalovat čas sledováním nekonečného proudu filmů a seriálů, hraním počítačových her, sledováním bezduchých videí na Youtube a podobnými aktivitami, které sice mají v životě své místo, ale jen v rozumném množství. Závislosti na některé z uvedených aktivit se sice asi nezbavíte, ale můžete ji přebít vytvořením závislosti třeba na hledání něčeho nového přínosného pro vás a pro druhé.

Tragické je, že principy prosperity většinou nejsou pochopeny ani ekonomicky vzdělanými lidmi nebo politiky se zkušenostmi s podnikáním. I dnes se objevují na nejvyšších pozicích ochranáři trhů, kteří se snaží snižovat obchodní závislost a zvyšovat soběstačnost. Nechtěně tím prosperitu ničí, protože nerozumí podstatě problému. Typickým ochranářem je Donald Trump. Snaží se bránit americké trhy cly a zdmi, což však může vést jenom ke snižování prosperity. Trump nechápe, že problém ameriky je někde úplně jinde – v sociálním řízení státu, v odklonu od podnikavého ducha ameriky k rovnostářskému duchu přerozdělovačného socializmu (byť to není na první pohled patrné).
Každá ekonomika se vyvíjí. Některé jsou hodně vepředu, jiné pozadu. Zakonzervovat status quo není možné. Nostalgické navracení k minulým zlatým časům je absurdním počinem. Dnes je společnost jinde než včera a zítra bude jinde než dnes. Přirozená dynamika světové ekonomiky se nedá zastavit žádnými centrálními nařízeními a vztekáním se nad změnami. Řešením je postupovat stále dopředu, vyvíjet se, inovovat. Amerika má na to být centrem inovací, odvážným tahounem tak, jako tomu bylo dříve. Uzavíráním se před světem však o toto privilegium může přijít. Obchodní války jsou naprostý nesmysl, který ničemu nepomůže, stejně jako války se zbraněmi.

 

Životní úroveň roste ruku v ruce s akumulací času, resp. s šetřením s časem, což je podmíněno dělbou práce a úzkou specializací. Ušetřený čas je však nutné investovat do dalších inovací, které šetří stále více času. Tím je zajištěna prosperita dlouhodobě a pád civilizace se nekoná. Dokonce může tento systém prosperovat i pod zátěží parazitního státního aparátu, který vždy prosperitu ničí.

Díky internetu dnes rychleji než kdy v historii dochází k replikacím, mutacím, zkrátka k sexování myšlenek a sice v masivním měřítku. Evoluce memů bude bezprecedentní a zřejmě si zatím nikdo ani nedokáže představit, jaké změny a objevy svět čekají. Myslíte si, že nic podstatného již objeveno nejspíš nebude, že na vše jsme již přišli? Potom se hluboce mýlíte. Hra světla (myšlenky) a atomů (hmoty) nemá žádné hranice. Jsme teprve na začátku. Budoucnost je nepředstavitelná. Můžete ji tvořit i vy. Nejprve však bude zapotřebí vybojovat prostor pro podnikání a umožnit svobodnou směnu myšlenek a produktů i tam, kde rozvoj brzdí moloch stát. S prosperitou roste bohužel i počet predátorů a parazitů, kteří nic netvoří, jen konzumují. Typicky stát. Nejde však o to zbavit se parazitů, ale pomoci jim prohlédnout co činí (strhávají s sebou dolů celou společnost) a ulehčit jim cestu nazpět mezi poctivá smysluplná povolání.