soustředěnost

Soustředěnost

Lidé se většinou o soustředěnost začnou zajímat ve chvíli, kdy už je trochu pozdě. Nezvládnou ani dočíst článek do konce. Chybí-li dostatek soustředěnosti byť i jenom na dočtení článku, potom hledáte rychlé řešení z říše pohádek a o soustředěnosti se ve skutečnosti nechcete nic dozvědět. Ale co kdybyste měli příležitost objevit pomůcky a nástroje, které vám začnou pomáhat míru vaší soustředěnosti zlepšovat? Stálo by za to zatnout na chvíli zuby a přečíst alespoň tento jediný krátký článek až do konce?

Celý příspěvek 

Systém pro snadné zapamatování čísel

Systém pro snadné zapamatování čísel

Zapamatovat si větší čísla bez pomocného systému je v podstatě nemožné. Pamatujeme si většinou jenom velmi často používaná čísla (např. své vlastní telefonní číslo). Baví-li vás zlepšovat své dovednosti, měli byste mít v hlavě i pár jednoduchých systémů pro získání nadpřirozených schopností, jaké mají zpravidla jen postavy ve filmech a seriálech. Jednou z takových schopností je třeba právě umět si zapamatovat dlouhé náhodné číslo. Lidé, kteří se účastní přeborů v pamatování, si dokáží podobnými systémy, jaký se teď hned můžete naučit, pamatovat i několik stovek číslic (vlastně tisíce, ale nechci vás hned v úvodu vyděsit).

Celý příspěvek 

Jak zlepšit myšlení

50 způsobů jak zlepšit myšlení

Údajně využíváme jen 2% z celkových možností našeho mozku. Když však sleduji projevy spoluobčanů, ať už v diskusích na internetu, nebo v běžném reálném životě, mám pocit, že je to odhad velmi nadhodnocený. Lidé dělají a říkají neuvěřitelně hloupé věci, kterými škodí nejen sobě, ale i druhým. Je sice přirozené žít v souladu se stádem, ale když se stádo chová sebedestrukčně, je lepší se od takového stáda odtrhnout a začít používat rozum, a sice i za cenu, že to (zpočátku) dost bolí a že se budete cítit jako vyvrhelové společnosti.
Následující cvičení vám mohou trochu napomoci myšlení aktivovat. Chcete-li dosáhnout zlepšení, bude zapotřebí vybudovat silné návyky, které myšlení podpoří dlouhodobě, zejména se jedná o návyk neustále zkoušet nové věci, nové postupy a prozkoumávat nové pohledy na to, co již znáte. Zkoumejte hranice své zóny pohodlí a záměrně je překračujte. Stačí i jenom na chvilku, ale pravidelně každý den.

Celý příspěvek 

mindset

Mindset

Na Stanfordu působí psycholožka Carol S. Dweck, která se proslavila knihou Mindset – The New Psychology of Success a zejména zajímavým konceptem rozlišování myšlení. Rozděluje myšlení do dvou kategorií. Jedni mají neměnné nastavení mysli, tzv. „fixed mindset“ a druzí mají růstové nastavení mysli, tzv. „growth mindset“.

Zatímco lidé s neměnným myšlením nevěří na možnost pozitivní změny a tedy ani nechtějí na svém myšlení a životě nic měnit, druzí věří, že své znalosti, dovednosti a životní situaci mohou přímo ovlivňovat a tak se vzdělávají, získávají nové dovednosti, rostou.

Celý příspěvek 

člověk schématicky

Umění dokončování a jak se k tomu dopracovat

Daří se lidem dotahovat věci do konce?

Mně se to příliš nedaří, takže neustále experimentuji a hledám postupy, jak věci do konce dotahovat. Napadlo mě, jestli tento problém nemám jen jako jediný u nás. Pomocí analýzy vyhledávání kw na Googlu jsem s vysokou přesností zjistil, že tento problém mám (v ČR) skutečně jenom já sám (anebo spoluobčané nehledají na internetu řešení podobných problémů). Testoval jsem desítky klíčových slov typu „jak dotahovat věci do konce“ a nikdo žádné podobné dotazy na Google nemá. Nula dotazů. Jedním ze souvisejících bylo klíčové slovo „sebedisciplína„, které vyhledává 90 česky hovořících uživatelů měsíčně a „soustředěnost“ (70 uživatelů měsíčně). Je úžasné, že v podstatě nikdo z několika milionové populace nemusí pátrat, jak udržet soustředěnost na hrubě ohraničené hrstce cílů, aby se vždy podařilo cokoliv dotáhnout do konce. Všichni bez problému dosahují všeho co se jim zachce. (Přiznám se, že ani já nehledám na českých webech, ale výhradně na zahraničních, protože české stojí za starou bačkoru.) Jak tedy dotahovat věci do konce? Co je k tomu zapotřebí?

Celý příspěvek 

MIT

Studujte na MIT

MIT, neboli Massachusetts Institute of Technology, je věhlasná univerzita zaměřená především na techniku. V žebříčku Academic Ranking of World Universities se nachází celosvětově na čtvrtém místě. Na prvním je Harvard. Pro srovnání – ČVUT je někde na osmisté pozici (číselně 800 +/- autobus).

Neponoukám vás, abyste si podali přihlášku a odjeli studovat do USA. Mozkové závity můžete totiž trénovat i na dálku a nemusíte za to ani nic platit. Celý příspěvek 

omlazení

Bude možné fyzicky omládnout?

Šarlatánů, kteří slibují zpomalení stárnutí, nebo omlazení, bylo, je a bude ještě hodně. Ale co když jsou někteří vědci skutečně na stopě průlomovým objevům? Nechali byste se omladit o deset, dvacet nebo i více let, kdyby to bylo možné a bezpečné? David Sinclair, profesor genetiky na Harvardu, který se zabývá výzkumem stárnutí, je přesvědčen, že bude možné omládnout již v blízké budoucnosti. Výsledky jeho pokusů na myších přinejmenším naznačují, že jsme se v mnoha věcech dost mýlili a musíme připustit, že rozhodně nelze možnost totálního omlazení vyloučit.

Celý příspěvek 

Lze se rozvíjet hraním počítačových her?

Ač jsou počítače stále neskutečně pomalé (výkon zatím naprosto nedostačuje ani na jednoduchou simulaci přesvědčivější reality), začínají se zvolna objevovat hry, které velmi zjednodušeně simulují i různé složitější činnosti. Vezmeme-li v úvahu, že se běžně používají simulátory například pro výcvik pilotů letadel, potom proč by hraním nešlo cíleně rozvíjet určité dovednosti, jako například soustředěnost, trpělivost, vytrvalost, tvořivost, snižování entropie (opak vytváření chaosu), schopnost rychlého určování priorit, dovednosti v „programování světa“ (užitečné zejména pro podnikatele) a další.

Celý příspěvek 

Cesta k přirozenější výuce technických oborů

Čím lépe dokážete pracovat s informacemi, tím úspěšnější v životě musíte zákonitě být. K dokonalému ovládnutí práce s informacemi je zapotřebí umět mapovat ohromné množství informací přímo do své paměti a s namapovanými celky dokázat aktivně pracovat. Jde o řadu provázaných dovedností, které se bohužel ve školách neučí. Technické obory mají nejblíže k praktickému studiu, avšak zatím se jen málo daří toho využít. Pomůže virtuální realita?

Celý příspěvek 

Navrhování elektronických obvodů

Ukázka praktické výuky elektrotechniky

Pokud jste tento blog navštívili vícekrát, potom už víte, že vzdělávání řeším poměrně často. Je to věc, která mi stále vrtá hlavou. Nedokážu pochopit, jak je možné, že se školství (zejména to naše) – ve srovnání s ostatními oblastmi – vyvíjí tak pomalu. Co je to za lidi, kteří rozhodují co učit a jakým způsobem to děti učit? Proč sestavují tak strašně nudné a nepraktické učební osnovy? Proč je odborná literatura pro pedagogy tak neuvěřitelně nabobtnalá a plná zkostnatělých pouček, že se podstatné věci úpně ztrácejí? Důvody budou nejspíš stejné, jako například v případě lidí, kteří jsou přesvědčeni, že Země je placatá a vesmírné programy podvod; vzájemně si poplácavají po ramenách, kupříkladu v komentářích u videí z vesmíru, a udržují tím na živu svou kolektivní iluzi. Dokonce i videa s ultravysokým rozlišením považují za rendery z počítačů. Akademické iluze mají zkrátka také své ortodoxní vyznavače. Zvrátit by to šlo snad jen díky odvážným lidem, kteří by dokázali předstírat, že jsou členy kultu a potom by nenápadně a zvolna protlačovali do systému funkčnější osnovy a metodiky. Nikdo mimo kult nemá šanci změny realizovat.

V tomto příspěvku si ukážeme, jak je snadné připravit zajímavý a zároveň praktický způsob výuky na příkladě z elektroniky. Podotýkám, že to není má parketa, zabývám se něčím zcela jiným. Celý postup jsem vytvořil tak, že jsem si na půl dne sedl k internetu, hledal co nejkvalitnější zdroje informací a sestavoval z toho výukovou hodinu tak, aby byla zajímavá a aby studenti dokázali pochopit o co jde a proč je dobré to umět. Stejným způsobem by podklady mohl připravit kterýkoliv učitel fyziky nebo elektro(tech)niky (pokud by měl motivaci a prostor).

Kdybych mohl rozhodovat, jak učit děti, vždy bych začínal praktickými úkoly. Uvedl bych čeho chceme dosáhnout a nastínil jak toho dosáhnout. Teorii bych zařadil, až když by bylo krajně nezbytné objasnit probíhající děje, nebo provést výpočty. Dnes se to všude běžně dělá tak, že se vykládá a vykládá teorie (z pohledu žáků: „Furt tam u tabule něco mele…„), potom nějaké výpočty, ale nikomu nedojde, k čemu by to všechno mohlo být dobré a když ano, tak jak ty znalosti použít v praxi. Dáte-li teorii na začátek, získáte si jenom pár nerdů (pokud vůbec někoho) a ve třídě bude neklid nebo unavená atmosféra, protože většina dětí se bude nudit. Nebudou mít žádnou představu kam informace zařadit (nevzniknou potřebné asociace a propojení), bude nízká motivace, nedojde jim k čemu je to všechno dobré, takže namísto získávání vhledu do problematiky se budou biflovat aby prolezli … v čehož důsledku dohromady nic nepochopí. Taková metodika je katastrofická! Jakým právem plýtvá školství časem těch nebohých dětí?! Bylo by jednou možné začít vyučovat na konkrétních příkladech, tedy tak jak to v životě opravdu chodí? Tzn. „Máte problém a potřebujete jej vyřešit.“ … ?

Takže, hodina začíná …

Celý příspěvek 

Dávkové spouštění programů pro vyšší efektivitu práce

Uvědomíte-li si, že každé kliknutí myší, které uděláte, vám odebere část energie z denní dávky vůle, brzy zautomatizujete i takové činnosti, jako spouštění programů. Proč? Protože je hloupé každý den otevírat jednotlivé stejné programy a složky, když stačí obětovat pár minut času a potom pokaždé jen jednou kliknout a máte práci připravenou jako na dlani.

Celý příspěvek 

Zajímavé výukové metody

Řeší se to poslední dobou čím dál víc. Naše školství za moc nestojí, ale nikdo neví, jak to změnit. Všichni jenom kritizují. Potřebujeme v dětech probouzet tvořivost a ne je nudit ve škole k smrti nebo přetěžovat biflováním. Čirou náhodou se mi však podařilo objevit skvělou učebnici elektroniky, ve které se můžete na funkční výukové postupy hned teď podívat, protože kniha je v elektronické verzi zdarma. (V tištěné je již asi rozprodaná.)

Celý příspěvek 

Jak si ulehčit život? Stačí přijít na to, že není žádné já.

Trápíte se kvůli stresu, kvůli obavám o peníze, o zdraví, prestiž, sex, o rodinu, budoucnost, politiku apod.? Případně pociťujete jakékoliv jiné druhy běžných obav, stresů, tlaků, … například společenské? (napětí v rodině, na pracovišti, ve státě, ve světě, ve vesmíru …) Existuje řada způsobů, jak snížit stres, avšak žádné řešení nejde k jádru problému. Někomu chvíli pomáhá chodit k psychologovi, jiní se obrací na víru a na další pochybné berličky (např. na esoteriku), případně si jdou zaběhat, zarybařit, zahrát hru, opít se, zdrogovat se a jiné krátkodobé únikové činnosti. Zkrátka způsobů, jak vypnout, je nepřeberně. Ale co vlastně vypínáme a proč? Dokážete se nad tím na chvíli zastavit a zamyslet se?

Celý příspěvek 

paměť

Jak si lépe pamatovat

Představte si, že by společnost byla hierarchicky založená jenom na tom, jak dobře si lidé pamatují a vybavují informace. Absurdní, že? Jenže právě takto společnost funguje. Když si dobře pamatujete a vybavujete cokoliv a máte navíc ještě vytrvalost (tzn. pamatujete si jak zajistit, abyste se mohli dlouhodobě soustředit na zapamatovávání si ještě více věcí), tak můžete vystudovat několik škol, což stát stvrdí tituly a jinými znaky geniality a vy jste potom oficiálně v elitní skupině nejlepších pamatováků. Stačilo by tedy mít dokonalou paměť a jste za vodou. Jenže takovou paměť nemám, řeknete si. Nenarodil(a) jsem se tak. A já se vás dnes pokusím přesvědčit, že se šeredně mýlíte a že používat efektivně paměť je jen dovednost. Každý máme skvělou paměť, jenom nás nikdo nenaučil, jak ji používat.

Celý příspěvek 

Řízenou prokrastinací ke světlým zítřkům

Tak už se to provalilo. Ani nejšpičkovější metody time managementu, které mají nastavování priorit a plnění úkolů podle priorit jako nejlepší techniky pro hospodaření s časem nebyly schopné zajistit, aby nám vůbec nějaký volný čas zůstal. Nepomohly promyšlené nástroje, plánovače, třídiče podle priorit, nic. Stále nestíháme a stále nemáme čas. Kde vznikl problém? Proč ani vykonávání úkolů podle priorit nepřineslo očekávaný výsledek? Protože my lidé jsme jako křečci. Jen těžko se něčeho dokážeme vzdát. A zvláště bezcených úkolů se nechceme vzdát a nejen proto, že bývají snadné a dávají nám falešný pocit, že jejich plněním je tak nějak vidět jakože něco vůbec děláme. Úskalí v time manamentu této generace spočívá v podcenění emoční stránky.

Rory Vaden, autor knihy Procrastinate on Purpose nám však dává naději. Jeho metoda má něco do sebe. Posuďte sami.

řízená prokrastinace Celý příspěvek 

Hraní her jako relaxace

V příspěvku Když vás práce nebaví jsem zmínil, že při vysokém pracovním přetížení relaxuji též hraním počítačových her. Zkoušel jsem řadu her, třeba i nejlépe hodnocené střílečky, ale nic mě nebavilo. (Fakt nechápu, jak někoho může bavit ve hrách zabíjet.) Nakonec jsem však objevil něco, co mě trochu baví a sice tzv. Open World světy, ve kterých si můžete dělat co chcete (v rámci možností daného světa). V příspěvku najdete i videa, která jsem kdysi natáčel při testování, zda lze vydělávat natáčením videí na Youtube. To byla zajímavá zkušenost. Nakonec však zjištění, že Youtube videa nikomu nenabídne ke shlédnutí ani po několika měsících, bylo zřejmou odpovědí na původní otázku, takže jsem v tom už nepokračoval.

Celý příspěvek