Příprava na CERMAT přijímačky na osmiletá gymnázia

Víte, že na nejprestižnější gymnázia je obrovský převis zájemců? Například osmileté gymnázium Nad Kavalírkou v Praze 5 mělo v roce 2024 celkem 620 podaných přihlášek a přijato bylo 60 uchazečů, tj. zhruba každý desátý. Rodiče přitom platí desítky tisíc za přípravu dětí na zkoušku! Často marně. Z padesáti možných bodů musí uchazeč získat v případě tohoto konkrétního gymnázia minimálně 80%. Přitom ne každý doučující učitel matematiky bere v úvahu podobu testů od CERMATu. Rozhodně nestačí doučovat standardní matematiku prvního stupně. Příprava na test od CERMATu musí být založena právě na logice úloh CERMATu a ta má zcela specifické charakteristiky. Testy připravuji přesně v souladu ideologií CERMATU a tedy šance na úspěch mají potom moji řešitelé maximální možné. Úlohy jsou zkonstruované totožným způsobem, byť každá je po faktické stránce jiná.

Našim dětem to trochu víc zapaluje. Jejich babička, doktorka pedagogiky, která měla na starost rozpoznávání talentovaných žáků a rozvoj jejich nadání, si myslí, že by obě naše dítka měla jít na osmileté gymnázium. Dříve bylo ve zvyku posílat na osmileté gymnázium pouze opravdu výjimečně nadané žáky, kterým jde škola sama od sebe a potřebují vyšší zátěž, aby se nenudily.
Dnes je to ale trochu jinak. Na osmiletá gymnázia se hlásí i tzv. ‚šroťáci‘, tedy žáci, kteří nemají talent, ale pouze vysoký dril a sebedisciplínu, takže vynikají díky ‚biflování‘.

Naše mladší má talent. Myslí jí to hodně dobře, nemusí se učit, všechno si pamatuje. Když jí dávám k vyřešení úlohy CERMATU, má je vyřešené bez jakékoliv přípravy za pár vteřin a většinou správně.

Naší starší to sice také dobře myslí, ale jen když se pro něco nadchne, jinak jí musíme do všeho nutit a myslet vyloženě odmítá. Babička jí každý den pomáhá s úkoly. Učitel na třídní schůzce říkal, že k tomu, aby dítě mělo samé jedničky, je nutné aby po škole každý den trávilo přípravou minimálně dvě hodiny. Takže babička provádí důslednou drezůru a dítko, které by jinak mělo jen průměrné výsledky, patří navenek k nejlepším ve třídě. Problém je u ní se stravováním. Kdyby směla, jedla by jen sladké.

V menších městech než je Praha nebo Brno, se přirozeným způsobem nadaní žáci mohou na osmileté gymnázium dostat i bez přípravy. Když jim to trochu víc myslí, potom snad i polovinu úloh od CERMATu mohou vyřešit, aniž by se na to připravovali. Jenže ve větších městech, kde je nátřask, je příprava nevyhnutelná. Proč? Úlohy od CERMATu jsou, abych tak řekl, silně zákeřné. Prošel jsem všechny veřejně dostupné úlohy a musím říct, že vyřešit bez přípravy typický test v daném čase (60 minut), je hodno absolutního génia. Je docela možné, že se ještě ani nestalo, že by někdo zvládl získat plný počet bodů (tzn. 50 bodů). Nebo alespoň když jsem zběžně prohlédl výsledky přijímaček na gymnázium Nad Kavalírkou, tak 50 bodů nikdo neměl. Nejlepší měli 49 bodů.

Nový systém pro trénink žáků na přijímačky

Pokud jste na můj blog již zavítali vícekrát, pak možná víte, že se o školství hodně zajímám, resp. o vzdělávání mladých. Jsem častým kritikem našeho „vzdělávacího“ systému a baví mě vymýšlet jak učit lépe.
Dlouho mi leží v hlavě myšlenka, že by se s tím „kastačním zvěrstvem“ mělo něco začít dělat. Jenže můj hlas je v oceánu internetu zcela nepatrný. Je mi jasné, že přispět do pranice musím jinak. Nelze ničeho dosáhnout jen kritikou.

Napadlo mě, že bych mohl zatím pomáhat s přípravami žáků na přijímačky z matematiky a vytvořit během této práce nějaký funkčnější motivační výukový systém.

Matematika mě vždy bavila. Je to exaktní věda, která se nedá okecat a když se výpočty daří, je z toho i dost dopaminu, což každý ADHD pacient ocení. 🙂

Sledoval jsem řadu videí s výukou matematiky, a musím říct, že motivační stránka videí značně kolísá. Mnohá videa jsou děsivě nudná. Ale jsou i učitelé, kteří umí učit, v jejich podání je výuka zábavná a pracují výjimečně dobře s dětskou pozorností.

Před nějakou dobou jsem sestavil sbírku řešených IQ testů. Sbírka má velký úspěch, a sice nejspíš proto, že lidé rádi řeší hlavolamy a chtějí znát i jakým způsobem se dobrat k řešení.
Další sbírku IQ testů sestavovat nehodlám, to by mi praskla hlava, ale připravuji namísto toho sbírku zákeřných úloh ve stejném stylu, jaké produkuje „studio“ CERMAT. Pokusím se k tomu natočit i průvodní videa.

Zkusil jsem vymyslet jeden celý test a je to mnohem snazší, než sestavovat či řešit IQ testy, takže samotná sbírka nebude problém – pokud najdu čas. Videa jsou trochu větší výzvou. Uvidíme.

Ale chci v tomto případě jít mnohem dál, než nabídnout jen řešené CERMAŤácké úlohy. Chci zapojit všechny vědomosti, které jsem za ty roky na web Filosofie úspěchu zapsal.

Již před lety jsem totiž pochopil, že tím hlavním, co ovlivňuje myšlení a tedy i výsledky žáků ve škole, je fyzická kondice těla a motivace. Záleží velkou měrou například i na kvalitě spánku, na kvalitě trávení (konkrétně na kvalitě střevní mikroflóry), na kvalitě osobních přesvědčení (tzn. na typu převažujícího myšlení – myšlení fixní versus růstové) a řadě dalších faktorů.

Fyzička na první místě!

Aby dítě určitě uspělo, nelze očekávat výsledky jen díky procvičování matematiky a logiky. Musí se souběžně s tím procvičovat a co nejkvalitněji vyživovat tělo. To je mnohem větší výzva, než naučit děcka počítat. Je zapotřebí objevit způsoby jak děti přimět k fyzické aktivitě a k chuti na zdravější stravu. Naše starší kdyby mohla, tak by jedla jenom sladké a veškerý čas by trávila pasivně u počítače. O vyložené škodlivosti cukru už přitom dnes nikdo nepochybuje. Důkazů je bezpočet. A sezení u počítače je také prokazatelně škodlivé.

Při počítání narážíme stále dokola na problém s nízkou energií, s nepozorností a nesoustředěností. Jde přitom hlavně o důsledek špatné životosprávy. Právě sacharidy způsobují kolísání energie a soustředěnosti. Propady energie v důsledku inzulínových špiček způsobují únavu a výpadky myšlení. Cukr „vyžírá“ z těla důležité minerály. Děti potom dělají úplně zbytečné chyby i v triviálních v příkladech, které počítali již mnohokrát. Mozek jede potom v úsporném režimu a odmítá myslet.

Jak děti naučit jíst zdravější stravu? Jak je naučit jíst ryby, olivový olej, zeleninu, více masa, ořechy, avokádo, a všechny ty skvělé věci, které jim nechutnají? Nejraději by jedly jen těstoviny, sladké pečivo, slazené cereálie, zmrzlinu apod.!
Nějaká cesta určitě existuje. Zkouším co se dá. Výsledky testování zde v budoucnu zveřejním.

Například přimíchávám v nepatrném množství zdravější stravu do oblíbené nezdravé a občas si toho nevšimne a sní to. Nabízím vytrvale rozmanitě osázené talíře pestrou porůznu ozdobenou stravou ve stylu švédských stolů.

Dále mě napadá, že by stálo za to výrazně zvýšit fyzickou zátěž skrze soutěživost. Pořádat sportovní dny a následně využít hlad způsobený vyšší spotřebou energie a dostat do problematického dítěte i něco zdravějšího právě díky vyšší fyzické aktivitě.

Za nás jsme jedli všechno, protože jsme pořád běhali někde venku a energii jsme jednoduše vylítali, takže hlad nás donutil jíst cokoliv bylo na talíři. Jenže to bylo na vesnici a v době, kdy byl nulový strach z únosů či jiných nebezpečí pro děti. Dnes, v Praze, je zcela nemožné nechat děti běhat venku samotné. Sousedé by na vás určitě zavolali policii. Tak daleko to došlo. V Praze nikde kromě hřišť s matkami neuvidíte, že by si děti volně hrály. Naposledy jsem samotné děti, které si hrály volně na ulici, viděl v roce 2022 kdy do ČR přišli ve velkém uprchlíci z Ukrajiny. Ukrajinská děcka si hrála na řadě míst a bylo zvláštní je sledovat. Hráli si volně, přirozeně, divoce. Připomínalo mi to mé dětství. Postupně se však adaptovali a začali se chovat jako Češi,  tzn. přestali si hrát venku na ulici a nejspíš už si hrají jen s mobily.

Energeticky náročný mozek

Lidský mozek je energeticky značně náročný orgán. Přestože představuje pouze asi 2% tělesné hmotnosti, spotřebovává přibližně 20% celkové energie těla v klidovém stavu. To je výrazně více než ostatní orgány v těle.

Pro srovnání:

Srdce spotřebovává kolem 7% energie těla.

Ledviny asi 10%.

Játra, která jsou zodpovědná za mnoho metabolických procesů, mohou odebírat až 20% energie těla.

Vysoká energetická náročnost mozku je způsobena potřebou udržovat elektrickou aktivitu neuronů, která je nezbytná pro myšlení, paměť a další kognitivní funkce. Mozek také neustále pracuje na udržování homeostázy a regulaci tělesných funkcí. A teď si představte, že jej musíte z klidového stavu probudit do stavu výrazně aktivního, kdy je dítě nuceno začít hluboce přemýšlet. Jakou má potom asi spotřebu energie? Při řešení úloh z matematiky se zapojuje do práce více neuronů, než v běžném režimu. Proto děti již po několika minutách intenzivního myšlení ztrácí pozornost a na konci hodiny jsou úplně vyčerpané.

Dva pracovní režimy mozku

Mozek pracuje zhruba řečeno ve dvou režimech. Jeden režim je klidový, kdy jsou upřednostňována rozhodnutí na základě návyků či informací uložených v dlouhodobé paměti. Využívá se v tomto režimu převážně tzv. krystalická inteligence, čili existující naučené vzory. Nemusí se moc přemýšlet. Spouštění návyků a vybavování vzorů z trvalé paměti spotřebují výrazně méně energie a proto je naším mozkem tento režim upřednostňován. Jednoduše v tomto režimu pracuje méně neuronů a tedy je spotřebováno i méně energie. Při počítání úloh z matematiky je zapotřebí používat převážně druhý režim, kdy pracuje naplno naše „operační“ pracovní paměť a tedy fluidní inteligence. Fluidní inteligence, jak název napovídá, není ohraničena či limitována zažitými zkušenostmi tak jako inteligence krystalická. Jde o inteligenci, která staví na informacích získávaných z trvalé paměti a vnějšího světa. Pracuje s novými informacemi a tvoří nové informace. Kvalita fluidní inteligence závisí na kvalitě pracovní paměti. Testy z matematiky jsou zaměřené právě na testování této inteligence, konkrétně na ověření kapacity pracovní paměti.

V  krátkodobé pracovní paměti lze uchovávat a manipulovat najednou maximálně zhruba tři až sedm objektů. Délka uchování objektů a schopnost manipulovat s těmito objekty, či reprezentacemi objektů, lze trénovat, avšak největší vliv na kvalitu této paměti má nutriční výživa. Je to dáno potřebami neurochemických vazeb, kde proudí informace. Kvalita přenosu informací v mozku závisí na tom, zda mozek dostává všechny potřebné látky, které zajišťují transfer signálů, ale také k udržení informací v aktivním stavu po dobu potřebnou k vyhodnocení. Dostatek minerálů a omega-3 mastných kyselin (specifického typu tuků) je důležitý i pro zajištění odolnosti neuronů vůči rušení. Nepozornost dětí není problém jejich vůle či sebeovládání, ale projevem nedostatečného množství právě minerálů a omega-3, či důsledkem nadbytečného množství glukózy, resp. prudkých výkyvů glukózy v krvi.

Testuje se hlavně „operační“ paměť

Povšimněte si, že čím složitěji se matematická úloha tváří, tím více objektů najednou je potřeba udržet v krátkodobé paměti. Nemá-li mozek dostatek omega-3 mastných kyselin a dalších substancí potřebných pro zajištění optimálního fungování na biochemické úrovni, může se snadno stát, že i v mladém věku člověk neudrží informace v paměti dostatečně dlouho na to, aby je mohl zpracovat. K vyřešení úloh s více objekty potom nepomůže žádné množství zažitých příkladů. Jednoduše k vyřešení nestačí kapacita krátkodobé paměti, nebo je mozek častěji v úsporném režimu a odmítá proto přemýšlet. Právě proto je nutné zohlednit i nutriční výživu. Ale i když nepracuje krátkodobá paměť dobře, lze si vypomoci přehledným zapisováním průběžných výpočtů na papír. Při tréninku žáků se budu soustředit i na vytváření početních návyků na papíře, které zajistí přehlednost a možnost používat prostor na papíru když chybí kapacita pracovní paměti.

Udržet najednou několik informací v krátkodobé pracovní paměti  u dětí majících kvalitní stravu lze bez problému minimálně po dobu 10 až 20 sekund. V době, kdy jsem ještě neměl kvalitní informace o nutriční výživě a přijímal jsem velké množství sacharidů (například müsli, ovocné šťávy, marmelády apod.), jsem zvládal informace v této paměti udržet třeba jen jednu nebo dvě sekundy. Trpěl jsem také častým zapomínáním, kdy se jen málo informací ukládalo do trvalé paměti. Dnes, po mnoha letech od této zkušenosti, moje paměť funguje optimálně. Nejím téměř žádné sacharidy. Tělo i mozek napájím převážně energií z tuků (viz keto dieta). Informace udržím v krátkodobé paměti i řadu minut.

Čas na vyřešení úloh je značně omezen (60 minut na 16 úloh), proto se nelze spoléhat pouze na fluidní inteligenci. Musíte tento druh inteligence výrazně podpořit vybudováním krystalické inteligence, což jsou zkušenosti získané řešením stovek úloh, které se ukládají do dlouhodobé paměti. Kdyby mělo dítě na test neomezené množství času, tak by vše časem vyřešilo. Jenže času je opravdu málo, což znamená, že je zapotřebí na řadě podobných úloh natrénovat obecné postupy. Díky tomu lze také zajistit klidnější emoční stav během zkoušky, a tedy větší sebedůvěru.

Nízká odolnost vůči stresu a rušivým podnětům

Výzvou je zajistit co nejnižší chybovost při běžných výpočtech. Nemyslím si, že množství opakování je tím hlavním, co by mělo pomoci ke snížení chybovosti. Chyby vznikají z řady důvodů. Mezi hlavní důvody patří chyby na dendridech, což jsou stromovité výběžky neuronů.

Měla by se pěstovat odolnost vůči všem rušivým podnětům, které zasahují do myšlení ve chvílích, kdy se dítě potřebuje soustředit na výpočty.
Je nutné využít cokoliv co může zvýšit odolnost proti vnitřním i vnějším rušivým podnětům.

Snažit se používat efektivně myšlení, když tělo zažívá stres, je krajně nešťastné. Žák může jít na zkoušku lehce vzrušen, avšak v žádném případě nesmí být stresován. Čím více úloh úspěšně samostatně vyřeší při přípravách, tím více si bude věřit a o to méně stresu se při zkoušce objeví. Stres v matematice je silná brzda myšlení.

Osobně doporučuji provádět nácvik zkoušky jedenkrát měsíčně, aby si na to dítě zvyklo jako na něco docela běžného. Předcházet zkoušce by měl i zklidňující rituál, tzn. nějaký druh relaxace, který potenciálně zafixuje optimální duševní stav i pro tu hodinu, kdy bude dítě psát test naostro. Pamatujte na to, že čím klidněji se dítě cítí, tím lépe bude přemýšlet, tzn. tím lépe porozumí zadání úlohy a snadněji i rychleji je vyřeší.

Psychická příprava má výrazný vliv na úspěšnost. Nebudete-li dítě připravovat i po psychické stránce, může se snadno stát, že při cvičných testech bude mít vždy více než 90% úspěšnost a na ostré zkoušce jen 50%, což pro přijetí většinou nestačí.

Nestačí mít vědomosti a dovednosti ve zkoušeném předmětu. Je nutné mít značné dovednosti i co se týče sebeovládání a psychické vyrovnanosti.

Tělo má svá omezení a specifické potřeby

Nelze efektivně studovat matematiku několik hodin v kuse. Musí se často dělat přestávky. Ideální je během přestávek umožnit výraznou fyzickou aktivitu, což vede k uvolnění myšlení a k přípravě na další kolo. Také je dobré střídat matematiku s jinými předměty, konkrétně v případě zájemců o gymnázia s předmětem český jazyk.

Ovšem zdaleka největší výzvou pro rodiče je zajistit u dítěte stravu bohatou na živiny, vlákninu a tuky a omezit příjem sacharidů. Zvyšováním výkonnosti lidského těla v tomto směru se zabývám řadu let. Studuji špičkové světové odborníky na nutriční výživu a stravování obecně. Stravování je kapitola sama o sobě a měla by jí být věnována maximální pozornost. Přestože cukr byl dlouho považován za důležitý zdroj energie, zejména pro mozek, vyšlo nakonec najevo, že je z řady důvodů mnohem lepší napájet tělo ve větší míře energií z tuků. Když je cukr hlavním zdrojem energie, má to vážné negativní dopady na tělo. Cukr totiž způsobuje inzulínové špičky a poté energetické propady.

Výkyvy inzulínu způsobené konzumací sacharidů (cukrů) mají zejména tyto následky:

  • narušují se kognitivní funkce
  • dostavuje se častěji únava, vyčerpání
  • vzniká výrazná nesoustředěnost, netrpělivost, roztěkanost
  • dochází ke zvýšenému ukládání energie do tukových buněk
  • častější hlad a následná další konzumace cukrů (závislost na cukru)

Oproti tomu energie z tuků je získávána pozvolně, kontinuálně, bez propadů energie, tj. bez negativních jevů. Mozek sice potřebuje glukózu a tuky v poměru přibližně 50 na 50, ale glukózu si tělo bez problému vyrobí z proteinů a tuků, pokud ji potřebuje.

Dopamin a GABA v hlavních rolích

Chcete vědět, proč některé děti nemají motivaci a odmítají přemýšlet? Odpověď hledejte pouze na biochemické úrovni. Konkrétně v tom bude mít prsty nedostatek minerálů a vitamínů, dopamin anebo neurotransmiter GABA (kyselina gama-aminomáselná).

O dopaminu jsem zde na blogu psal již mnohokrát, proto se zaměřím tentokráte na GABA:

  1. Role GABA: GABA je klíčový neurotransmiter, který má na starosti relaxaci mozku. Funguje v rovnováze s glutamátem, který je naopak excitačním neurotransmiterem.
  2. Důsledky nedostatku GABA: Nedostatek GABA může vést k problémům jako je deprese, úzkost, stres, špatný spánek, nesoustředěnost.
  3. Příčiny nedostatku GABA: Hlavní příčinou je stres, který vyčerpává neurotransmitery, tj, konkrétně glutamát a GABA. Příčinou bývá i nedostatek potřebných živin, jako je hořčík a vitamin B6.
  4. Jak zvýšit hladinu GABA: Kromě zajištění dostatečného příjmu živin (např. hořčíku a vitaminu B6) lze hladinu GABA zvýšit přírodními metodami. Pomáhá meditace, dechová cvičení, jóga a některé byliny, například kořen kozlíku lékařského, nebo houby jako je agarikon.
  5. Doplňky stravy: přímé doplňky GABA nemusí být účinné kvůli jejich neschopnosti překročit hematoencefalickou bariéru.
  6. Význam rovnováhy: pro optimální fungování mozku a celkovou pohodu je důležitá rovnováha mezi sympatickým a parasympatickým nervovým systémem. Přemíra stresu a nedostatečná relaxace mohou narušit tuto rovnováhu.

 

 

Závěr

Začínám děti trénovat na přijímačky a během této práce tvořím učebnici/cvičebnici pro přijímačky na osmiletá gymnázia. Když to půjde, budu natáčet i videa. Mám na vše již méně než rok, ale mělo by se to podařit. Až bude můj výukový systém vyladěný a dobře otestovaný, nabídnu jej rodičům dětí, které chtějí jít na osmileté gymnázium. Bavilo by mě i děcka učit. V naší učebně by šlo doučovat až čtyři děti najednou. Ale nechci moc předbíhat. Přeci jen mám těžkou poruchu ADHD, takže předjímat co bude za rok je v mém případě značně nejisté. 😉

Z výše uvedeného příspěvku jste si měli odnést především informaci, že příprava dětí na zkoušky by měla spočívat především v podpoře životosprávy. Mozek nefunguje dobře, když nemá dítě dostatek pohybu a kvalitní stravy bohaté na minerály a vitamíny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *