Nikdy v historii nebyl člověk pod takovým tlakem, jako dnes. Máme sice všechno co potřebujeme a mnohem víc, ale žijeme v takovém shonu, jako kdyby měl být zítra konec světa. Možná právě ono „mnohem víc“ nás okrádá o čas, který potom chybí na odpočinek. Čím bohatší éra, tím je život paradoxně těžší. Alespoň po psychické stránce tomu tak je. Lze vyhoření předejít? A lze se z toho dostat, když už jste na cestě do pekel?
V dávné minulosti lidé trávili prací méně času. Přinejmenší cestou do práce a z práce (je jedno, bavíme-li se o teritoriích pro lov, nebo o cestách na pole) byla běžná relaxace a pozorování okolní přírody. Dnes je to tak, že lidé na cestách zírají do mobilních počítačo-telefonů, nebo jak ten vysavač mozku nazvat, a nejsou ani na okamžik v klidu. Odpočinek chybí i doma, protože mnozí si práci berou s sebou, nebo se neustále něčemu věnují, snad aby o něco náhodou nepřišli. Čas na odpočinek si v nejlepším případě vymezujeme v podobě domácích prací či údržbou domu a okolí. Jenže tím žádnou regeneraci těla a ducha neumožňujeme. Opravdový odpočinek a načerpání nových sil probíhá jenom ve spánku a při vědomé relaxaci, kdy tělo je v klidu a mysl ničím nezatěžujete – všechny myšlenky necháváte proběhnout bez povšimnutí kolem.
Pokud tělo a mysl pravidelně vědomě nerelaxujete, ale naopak jen přetěžujete, potom vážné zdravotní problémy očekávejte již v horizontu pěti až deseti let. Může se objevit chronická únava, bolesti hlavy, nechutenství (nebo i vysoká „žravost“), nespavost (zejména probudíte-li se brzy ráno kolem čtvrté, tak už neusnete), časté výpadky krátkodobé paměti, značné problémy se soustředěností, pozorovatelné poruchy srdečního rytmu, závratě a další příznaky. Aby se situace nevyhrotila příliš rychle, je nutné zajistit alespoň dostatek spánku, tzn. 6 až 8 hodin denně.
Nepapouškuji žádné bludy z internetu – jenom předávám své vlastní zkušenosti. Ano, vyhoření dolehlo i na mne, na člověka posedlého dosahováním úspěchu. Ale přežil jsem to a úspěšně se mi daří regenerovat a navracet k normálu.
Nejlepší je prevence. Nevěřte, že vám se vyhoření přihodit nemůže. Nejste-li cyborg, potom je nepravděpodobné, že byste se při dlouhodobém přetěžování a vyhýbání vědomému odpočinku mohli syndromu vyhoření nějak vyhnout.
Jste-li již v situaci, kdy nemůžete ubrat na výkonu a vyhradit si volný čas pro relaxaci, jsou ještě dvě řešení. Tím prvním je nechat vše dojít do extrému. Pokračujte nadále v přetěžování a počkejte, až to tělo už nezvládne a zkolabuje. Budete-li mít štěstí, přijde třeba zástava srdce. Trochu si pár minut ještě protrpíte a potom tradá do nebe. Podle posledních průzkumů věří v posmrtný život 40% našeho národa. Věříte-li, potom nemáte žádný důvod k panice. Pokračujte ve své devastaci a ono se to vyřeší samo. Nevěříte-li, bude lépe začít situaci řešit racionálním způsobem a zodpovědněji. Určitě máte nějaké blízké, na kterých vám záleží. Nejprve je zapotřebí zodpovědět si několik otázek. Proč se tolik přetěžujete? Jste opravdu v situaci, kdy v případě, že zvolníte, nebudete mít peníze na základní potraviny, na bydlení a další nezbytně nutné pomůcky k přežití? (jako např. na toaletní papír, mýdlo a krmení pro psa/kočku) Že o tohle vůbec nejde? Tak o co jde? Váš protějšek by vás opustil, kdybyste zvolnili a nekupovali hromady zbytečností, pro které musíte dřít 10 a více hodin denně? Lidé kupují zbytečnosti většinou z rozmaru, nebo protože se nudí, případně se cítí méněcenní, srovnávají svůj život s životy druhých (nebo alespoň ty dobře viditelné věci jako auto, dům, bazén, imobil, kabelky, boty, náhrdelníky apod.). Zbytečné věci se potom stávají zcela přirozeným masovým životním stylem, iluzí, za kterou se všichni ženou jako hadi za barevnými světélky ve hře slither.io.
Kam zmizely životní hodnoty? To nevím, ale úplně se vytratit nemohly. Někde jistě jsou. Pravděpodobně pod nánosy konzumního bahna. Mělo by stačit denně půl hodiny v klidu v křesle relaxovat, nad ničím nepřemýšlet, uvolnit se, odpočívat. Během vědomé relaxace (anebo těsně poté), se překvapivě opravdové hodnoty objevují v podobě myšlenek a pocitů. Některé se vám může podařit i zachytit. Je dobré mít po ruce papír a tužku (nebo i ty vaše iphouny). Zajímavé myšlenky si zapište a ty nejzajímavější zkuste dostat do středu vaší pozornosti. Mohlo by to stát za to, protože mnohdy vyplují na povrch i příčiny vyhoření a vodítka, jak se zase dát dohromady. Zkuste to.
V žádném případě se nevzdávejte svého práva na odpočinek a vědomou relaxaci. Půl hodiny denně je naprosté minimum. Má-li s tím vaše okolí problém, vysvětlete jim vážnost situace. O život jde především vám.