Možná to znáte. Na seznamu úkolů se vám už nějakou dobu válí nepříjemný obtížný úkol, který má navíc vysokou prioritu. Je to klíčový úkol, jehož vyřešením se nepochybně posunete zase o kus dopředu, ale nedaří se vám přinutit jej vyřešit. Několikrát jste to zkoušeli a vždy s neúspěchem. Co s tím? Existuje nějaký postup jak pohnout s balvanem?
Problém „těžkých balvanů“ spočívá většinou ve špatné přípravě. Úplně na začátku, kdy jste úkol identifikovali, zpravidla načrtnete řešení jen velmi přibližné, nebo žádné. Prostě zapíšete úkol a doufáte, že se nějak sám vyřeší. Nevyřeší! Musíte jej rozbít na atomy, na jednotlivé elementární kroky, které již řešit půjde. Pokud jste se několikrát pokusili blbě formulovaný úkol vyřešit a nikam vás snaha neposunula, je pravděpodobné, že jste si tím vše ještě zbytečně zkomplikovali. Přilepili jste na úkol nevědomky emoční nechuť až zhnusení a o to horší je začít na úkolu pracovat, protože teď vám ve snaze brání navíc i savčí mozek, což je vždy docela problém. Savčí mozek má jak známo větší sílu než neokortex. Došlo-li to až tak daleko, potom je nejlepší úkol pohřbít a připravit se na jeho řešení v jiném světle a úplně od začátku. Přimíchejte k tomu i pozitivní emoce. Proč musíte najít řešení? Co tím získáte? Představujte si cílové stavy.
Mnohdy však funguje nejlépe pravidlo 3-2-1-start. Vyberte si jeden elementární krok, který je součástí řešení úkolu a který chápete. Zahajte odpočet, po němž bude následovat práce na řešení daného elementárního úkolu, bez ohledu na pocity a odpor, který k práci máte. Čím jednodušší a jasnější zadání, tím lépe. V této fázi jde jen o to roztočit kola a dostat se do pohybu.
Každý těžký úkol má v sobě buď vysokou míru fyzické nebo psychické náročnosti, nebo řadu neznámých a tím vysokou míru nejistoty. Mozek nejistotu vyloženě nesnáší. Proto politické strany cílí často na vytváření iluzorních jistot, což mentálně slabší voliči milují – chtějí jistotu výdělku, jistotu zajištění ve stáří, jistotu bydlení, jistotu všeho možného a především neproveditelného. Co na tom, že splnění volebních slibů je podmíněno porušením fyzikálních zákonů, např. zákonu o zachování energie?
Vysoká míra fyzické či psychické náročnosti lze zmírnit každodenním trénováním rutin. Nechce se vám uklízet, vynášet smetí, nakupovat? Tak to dělejte pravidelněji, častěji a vědoměji. Vadí vám fyzická či psychická zátěž při řešení pracovních úkolů? Rozložte úkoly na primitivní jednoduché operace, které zvládne vykonat i cvičená opice. Dělejte přestávky pro doplnění mentální či fyzické energie. Je zapotřebí nabít se energií a také zajistit hybnost.
Nutit se pracovat ale nemusíte. Pokud vytrvale „topíte pod kotel“ – byť i jen zvolna – stačí vše začít ještě zpřehledňovat, zjednodušovat a organizovat. Mnohdy je největší problém nejasné zadání. Úkol však můžete vždy a bez výjimek cyklicky zpřesňovat a prokreslovat do detailů až tak, že bude vše krystalicky jasné. Vyřadíte tím ze hry nepříjemnou nejistotu. Zbytek vyřeší trénink rutin a mravenčí práce. Co je to mravenčí práce? Jednoduchá, ale vytrvalá činnost, kdy se krůček po krůčku přibližujete k cíli. Stačí opravdu málo, ale musíte to málo vykonávat často a bez odmlouvání. Co zvládne mravenec, nevyhnutelně zvládnete také, jen akorát nezapomínejte, že mravenec nezevluje, nenechá se od práce odlákat a je tím co dělá zcela pohlcený.
Pokud stále nechápete jak řešit nejtěžší úkoly, vemte sešit a začněte volně zapisovat, jaké kroky je potřeba udělat, co je nutné se naučit, zjistit, zapsat, utřídit apod., aby došlo ke zpřesnění postupu jak úkol vyřešit a tedy k dosažení cíle. Pokaždé když si problém zpřehledníte a ujasníte, udělejte za textem čáru a druhý den nebo za pár hodin začněte od začátku novou iteraci. (Iterace je přiblížení k výsledku.) Při každém dalším zapisování hledání konkrétních postupů jak úkol vyřešit se nevyhnutelně přiblížíte ke zřetelnějšímu řešení. Můžete sice narazit na slepou uličku, ale i to se počítá, protože alespoň zjistíte, kudy cesta nevede!
Čím více opakujete snahu najít řešení, tím blíže se dostanete k objevení schůdného postupu, který povede k dosažení cíle.
Iterace se používají zejména při hledání nových technických řešení kdy je ve hře příliš mnoho neznámých a nejde se opřít jen o fyzikální model. Například takto pracují ve SpaceX při vývoji nových raket. Navrhnou řešení, vyzkoušejí zda to funguje a když ne, řešení upřesní, vylepší a znova otestují a tak stále dokola, dokud nenajdou řešení funkční. Co na tom, že občas (nebo častěji) raketa vybouchne? Hlavní je, aby v jedné z dalších vývojových generací fungovala jak má!
Jde o pokrokovou metodu, se kterou musíte uspět, budete-li se dobře soustředit a snažit. Když se takto dají vymýšlet rakety, to by bylo, aby tím nešlo vyřešit cokoliv jednoduššího!
Kam dál? Zjistěte, jaký je váš mindset.