Mikroplasty v lidském těle

Žijeme v době plastů. Dlouho se věřilo, že plastové částice jsou pro lidské tělo „neviditelné“ a jen jím projdou. Výzkumy posledních let však jasně ukazují, že mikroplasty a nanoplasty se běžně nacházejí v lidské krvi, a tím pádem se mohou dostat prakticky kamkoli – do jater, plic, cév, mozku i placenty. Jedná se o cizorodé látky způsobující mikrozáněty v těle, které vedou k řadě vážných onemocnění.

Krev funguje jako dálnice. Jakmile se plastová částice dostane dovnitř, obalí se bílkovinami z krve (tzv. proteinová koróna) a tělo ji pak už nerozezná jako cizí. Díky tomu může pronikat do tkání, vyvolávat zánět, oxidační stres a narušovat buněčné procesy. Přirozené čisticí mechanismy těla na tyto částice nestačí – ledviny je neodfiltrují a játra je neumí účinně vyloučit. Výsledkem je postupné hromadění.

Zásadní otázka tedy zní: Dá se s tím něco dělat?


Jak se mikroplasty do těla dostávají

Hlavní cesty jsou dvě:

  • Jídlo a voda – plastové částice jsou v potravinách, obalech i pitné vodě

  • Vzduch – vdechujeme je s prachem a mikrovlákny

Menší částice dokážou projít střevní stěnou nebo plicními sklípky přímo do krevního oběhu. Ty úplně nejmenší (nanoplasty) mohou projít dokonce buněčnými membránami. Plasty se dostávají do těla také pokožkou.


Co funguje na jejich odstranění z krve

1. Darování krve a hlavně plazmy

Nejpevnější klinické důkazy máme zatím nepřímo – ze studií na tzv. „věčné chemikálie“ (PFAS), které se chovají velmi podobně jako mikroplasty (vážou se na bílkoviny v plazmě).

Studie na hasičích (Gasiorowski et al., 2022) prokazuje snížení některých mikroplastů.

Výsledky:

  • darování plazmy snižuje hladinu těchto látek v krvi až o 30%)

  • darování plné krve funguje taky, ale méně (o 10%)

Většina kontaminantů je navázaná právě na plazmatické bílkoviny. Když se plazma pravidelně obměňuje, tělo postupně „vypouští“ i zátěž uloženou v tkáních. Přímé studie na mikroplasty zatím chybí, ale mechanismus je velmi podobný.

2. Terapeutická aferéza (INUSpheresis)

Tohle je už těžší kalibr – specializovaná nemocniční metoda, kdy se krev mimo tělo filtruje. Nové studie poprvé prokázaly, že tyto filtry skutečně zachytí mikro- i nanoplasty, a to včetně nylonu a polyuretanů.

U pacientů s Long Covidem a chronickým únavovým syndromem se navíc často zlepšil zdravotní stav. Nelze říct, že jen díky odstranění plastů, ale souvislost je silná. Nevýhodou je cena, invazivnost a omezená dostupnost – tohle není prevence pro každého.


Střevo: klíč k nepřímé detoxikaci

Játra se snaží toxiny vylučovat žlučí do střev. Problém je, že bez „lapačů“ se tyto látky často znovu vstřebají zpět do krve. Tady přichází ke slovu strava.

Vláknina

Rozpustná vláknina (psyllium, pektin, beta-glukany):

  • váže žlučové kyseliny

  • s nimi i toxiny spojené s plasty

  • nutí tělo skutečně je vyloučit stolicí

Nerozpustná vláknina:

  • zrychluje průchod střevem

  • snižuje šanci, že se částice vstřebají

Ideální je kombinace obou typů, zhruba půl na půl.

Probiotika

Některé konkrétní bakteriální kmeny umí:

  • navazovat mikroplasty na svůj povrch

  • shlukovat je do větších částic

  • zvyšovat jejich vylučování stolicí

Nejlépe prostudované jsou určité kmeny LactobacillusLactiplantibacillus. Zároveň ale platí, že ne každé „probiotikum z reklamy“ je automaticky přínosné – záleží na kmenech.


Pocení: ano i ne

  • Mikroplasty samotné potem neodchází

  • Chemická aditiva z plastů (BPA, ftaláty) ano

Sauna nebo sport tedy může pomoct zbavit se chemikálií, ale ne částic. Zároveň je důležité se po pocení osprchovat, protože pot může naopak uvolňovat toxiny z plastových vláken v oblečení. Při nákupu oblečení je proto více než vhodné vyhýbat se výrobkům, které obsahují plasty. Místo plastů kupujte oblečení ze lnu, bavlny, z vlny, konopí, z juty. A pozor na některá barviva!


Prevence je nejdůležitější

Odstranit mikroplasty z těla je těžké. Nejlepší strategie je omezit jejich příjem.

  • Filtrace vody: reverzní osmóza je v současnosti nejúčinnější metoda. Problém je, že odebírá z vody i minerály, takže je nutné je po filtraci doplnit.

  • Balená voda: obsahuje 22x víc mikro- a nanoplastů než voda z kohoutku

  • Sklo a nerez na potraviny místo plastu, hlavně při ohřevu


Shrnutí v jedné větě

Mikroplasty se skutečně hromadí v lidském těle, ale kombinací omezení expozice, podpory střevní mikrobioty a darováním plazmy a krve lze jejich zátěž trochu snížit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *