Oblíbené ‚hype‘ dneška

Média potřebují stále o něčem zajímavém psát. Je to normální a přirozené. Čím více mají čtenářů, tím více reklamy jejich čtenáři zkonzumují. Problém je rozlišit jaké informace ještě mají pro nás cenu a jaké jsou ztrátové. Konzument informací by měl postupem času vyzrát natolik, aby dokázal rychle rozlišovat co je přínosné a co nikoliv. U technických věcí je to ale jednoduché – můžeme si je vyzkoušet a zhodnotit. Většinou potom zjistíme, že jsme se stali pouze obětí nadmíru šikovných marketérů (nechceme-li si rovnou přiznat, že nám to dost dobře nemyslí).
‚Hype‘ je anglický výraz pro situaci, kdy je nějaké téma diskutováno v médiích přehnaným způsobem za účelem přilákání pozornosti širokých vrstev obecenstva. Jaké jsou populární technické „hype“ dneška?

IoT

Internet of Things, neboli česky internet věcí spočívá v doplnění zařízení o síťové rozhraní (LAN), tedy o něco, co existuje již desítky let (Wi-fi už téměř také). IoT nepřináší nic revolučního. Jde jen o ‚hype‘ doby a objevení již objeveného. O elektroniku jsem se vždy zajímal jen jako amatérský bastlíř, který se zájmem čas od času něco obleptá pájkou. Obvody navrhovat neumím, jsem původně jen strojař, ale v elektronických součástkách se vyznám. IoT je zpopularizovaná modulární elektronika. Můžete namítnout, že se objevilo Arduino a to samo o sobě stačí jako důkaz, že IoT není jenom nějaká marketingová masáž. Arduino je velmi oblíbené. Lze s ním snadno sestavit třeba systém pro hlídání domu a odesílání zpráv ze senzorů přes internet, nebo třeba meteorologickou stanici s odesíláním informací o teplotě, vlhkosti, směru a síle větru. Ale není to nic nového. Někoho jenom napadlo usnadnit používání kontrolérů, senzorů, spínačů a dalších prvků pomocí modulárního řešení. Všechny elektronické prvky již před Arduinem existovaly. Jediný rozdíl oproti minulosti je v tom, že k hraní si s elektronikou již nepotřebujete páječku (propojujete moduly přes konektory) a nemusíte vymýšlet elektronické obvody – prostě jenom naprogramujete v céčku jednoduchý kontrolér, což je v podstatě procesor s pamětí, ze které se nahraný program po odpojení od napájení neztratí. Koho by toto více zajímalo, tak Arduino je mikročip od firmy Atmel, který lze na Aliexpressu pořídit za 90 korun plus pár levných komponent k tomu.

 

Průmysl 4

Má to být čtvrtá průmyslová revoluce. Jenže automatizace probíhá již mnoho desetiletí, byť dříve se týkala spíše posunu od mechanizace.Průmysl 4 robotizace Pamatuji si, jak jsem ještě za totáče lepil papírového průmyslového robota z časopisu Abc. Tím „revolučním“ zde má být pokročilý software schopný sám se učit, nastavovat, vylepšovat, komunikovat. Opět nic opravdu revolučního se nestalo (jako třeba vyvinutí použitelného kvantového počítače). Pořád se jedná jen o trochu pokročilejší expertní systémy (např. software pro diagnostiku v lékařství nebo právnická „umělá inteligence“, které začínají být občas i použitelné v praxi). Vše běží na hardwarových systémech jen málo odlišných od toho, co zde bylo již před mnoha lety. Jsou rychlejší, pracují s násobně větší pamětí, s větší propustností sítí, s pokročilejším softwarem, ale že by šlo o něco až tak pokrokového, aby bylo možné hovořit o revoluci?

 

„Smartfounie“

Smartphonie je velmi rozšířený „hype“. Pro lid moderního světa se stal chytrý mobilní telefon nezbytností. Zdá se, že hybatelem současnosti je mobilita, resp. přístup na web odkudkoliv. Ať se podíváte kdekoliv na ulici, v dopravních prostředcích nebo v obchodních centrech, většina lidí zírá do mobilu. Dle mého názoru hlavní příčinou není nutnost mít okamžitě jakékoliv informace po ruce, ale nutnost aktualizovat profily na sociálních sítích a neschopnost udržet mysl alespoň chvíli v klidu.

První chytrý telefon jsem si pořídil někdy před deseti lety. Bylo to zajímavé. GPS jsem využil sice jenom jednou a internet snad jen desetkrát za celý rok, ale cítil jsem se in. Bohužel musím konstatovat, že jsem zaostalý. Můj hlavní problém je, že jdu opačným směrem, než moderní uživatelé. Zatímco standardní uživatel si vystačí s plochou monitoru rovnou ploše na iPhone, já potřebuji minimálně 24″ jinak nejsem ve své kůži. iPhone o úhlopříčce 24 palců by přitom bylo poněkud nepraktické přenášet. Pro mne zkrátka neexistuje použitelné mobilní řešení. Notebook mám, ale nepovažuji jej za nic, co by se mělo přirovnávat ke smartphonu. Notebook je normální PC, které když má alespoň 18 palcový display, dá se občas nouzově použít i k práci.

Nakonec po mnoha letech experimentování s použitelností nejmodernějších mobilních technologií (smartphony a tablety) jsem konečně dospěl k dokonalému řešení. Začal jsem mobilní telefon používat pouze na volání, přijímání sms a jako budík. Teď jsem konečně spokojený. Tyto funkce beze zbytku naplnil můj nový Alcatel OT-1016G za 390 Kč. Ovšem s radostí bych jej vyměnil za Siemens C55 – to byl nejlepší mobil jaký jsem kdy měl. Vždy když jsem vyhodil nebo prodal nový mobil, k tomuto jsem se vrátil. Přežil stovky pádů a sloužil mnoho let až do chvíle, než jsem jej ztratil.
K internetu přistupuji už jenom na desktopu. Je to mnohonásobně efektivnější a pohodlnější. Bez mobilního internetu jsem půl roku a nijak mi nechybí – cítím navíc značnou psychickou úlevu.
Smartphone střední třídy je co do funkcí pro běžného uživatele v podstatě shodný se smartphonem, který vyjde o řád dražší, jenže nemůže plnit společenskou funkci.
S autem značky Dacia se můžete přemisťovat stejně jako s Mercedesem nebo s Audi, jenže váš sociální status (ať už ta nadávka znamená cokoliv) je s Dacií mnohem nižší (pokud vůbec nějaký).
Když jsem jednou v Alze (dnes už nakupuji počítače a veškerou další elektroniku výhradně v CZC.cz nebo v Mironet.cz) vytáhnul ošuntělý Siemens C55, prodavači z toho měli Vánoce. Nešetřili vtipnými poznámkami. Ne, to nebyl ten důvod proč přestat nakupovat v Alze, jen mě to pobavilo. Svůj sociální status jsem nikdy moc neřešil. Nedokážu tyhle věci prožívat. Kdybych nebyl ženatý, určitě bych vše vnímal výhradně z pohledu praktické použitelnosti (nekoupil bych nové SUV, ale místo toho nějaký ojetý hatchback; nekupoval bych ani nový Alcatel, ale vystačil bych s bazarovým starým C55; nekupoval bych nové boty – namísto toho bych nechal ty staré za 80 Kč spravit. Sociální tlaky zkrátka nemusí vždy přicházet jen z vnějšího okolí nebo z vlastní hlavy, ale i z rodinného prostředí 🙂 ).

 

Elektrické automobily

Kdyby existoval rozumný způsob jak skladovat elektřinu elektromobilitaa jak jí nahromadit do malého prostoru dostatečné množství, tak ani neceknu. Elektrické auto je naprosto senzační věc (až na ty akumulátory). Konstrukce je ve srovnání s auty se spalovacími motory úžasně jednoduchá, jízdní vlastnosti perfektní. Ale všechno co se točí kolem uskladnění elektřiny mě vyloženě vytáčí.
Elektromobily vylezly ze záhrobí díky Elonovi Muskovi a jeho skvělému marketingu. Dostal mě třeba už jen svojí knihou. Fakt dobré čtení.
Auta značky Tesla jsem několikrát viděl zblízka (až na Model 3) a působí velice přitažlivě. Vyvolávají touhu. Chcete takové auto mít i když je zatím dost nepraktické a nemyslím jen kvůli malému dojezdu. Soused má nové elektrické BMW. Nabíjí jej každý den tak, že vyhodí z okna prodlužovačku. Nejspíš je to jenom o zvyk.
Velký problém jsou každopádně akumulátory, dobíjení a jeho vliv na rozvodnou síť. Zatím je to v pohodě. Elektromobilů je málo, ale pokud se rozšíří ve větším měřítku, tak potěš pánbůh. Budeme stavět další jaderné elektrány? Snad se to podaří trochu kompenzovat přes léto ze solárních panelů na střechách všech domů.

 

Robotický vysavač

Málokdo rád uklízí. Robotický vysavač je snem každé domácnosti. Existuje mnoho typů těchto „vysavačů“, ale žádný zatím nemá šanci nahradit opravdový vysavač. I když si koupíte nejdražší „šolíchač“ na světě, stejně se nevyrovná pravému vysavači. Hlavní problém je – jak jinak – energie, resp. její skladování. Robotický vysavač nemá šanci na dostatečný výkon. A potom je tady potíž s orientací v prostoru a s nízkými kognitivními dovednostmi i těch nejsofistikovanějších typů. Zkrátka a dobře si můžete vybírat zatím jen „robotickou“ dekoraci do bytu. Opravdového pomocníka nečekejte. Za blbý vtip považuji zejména varianty šolíchačů s „mopem“. Na druhou stranu budou-li se stále tyto hračky dobře prodávat, třeba se jednou vyvinou do použitelné podoby.

 

Robotický vysavač

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *