Máte občas pocit, že něco ve vás jedná za vás? Stává se vám, že máte nutkání někoho slovně napadnout? Cítíte se často vyčerpaní? Příčinou může být informační virus – psychovirus.
Psychovirem se může stát jakákoliv informace, která se vám usadí v hlavě a začne ovlivňovat vaše jednání negativním způsobem – tedy způsobem, kdy v důsledku půjdete svým chováním proti sobě. V extrémních případech napadení informačními viry končí smrtí (sebevraždy, autonehody, špatná životospráva, příliš mnoho stresu), psychickým vyčerpáním, izolací od společnosti, jmenujte sami…
Poznej nepřítele
V případě, že ještě nemáte vycvičený váš informační imunitní systém, zachovejte klid. Odolnost se vytváří postupně a i kdyby jste byli již silně napadeni, sebedestrukční proces lze zbrzdit a v budoucnu i zcela zvrátit. Musíte však v sobě najít odhodlání a dokonale poznat nepřítele.
Pozor! V žádném případě s psychoviry otevřeně nebojujte! Takový postup se vždy obrátí proti vám.
Za informační viry (dále psychoviry) budeme považovat informace, které protiřečí úspěšnému modelu zachování zdraví, prosperity a života. Musím to zopakovat. Psychovirem je každá informace, která negativně ovlivňuje fungování úspěšného modelu prosperity a života obecně.
Jste-li napadeni, resp. pokud je napaden váš filtrační systém, je pravděpodobné, že budete podstatné věci v tomto článku podvědomě ignorovat a přehlížet. A pokud je začnete brát na vědomí, něco ve vás se bude snažit tyto informace zpochybnit, zesměšnit nebo překroutit. Buďte proto velmi ostražití. Informační virus je pro každého skutečná hrozba. Myslím to zcela vážně.
[pullquote]Psychoviry jsou informace, které sabotují modely chování vedoucí k udržování zdraví, prosperity, života.[/pullquote]
Pojem vir v této souvislosti představuje abstrakci a zjednodušení, byť podobnost se skutečnými viry je zřejmá. V mozku máme neurony a jejich synaptické spoje uspořádány buď tak, že nám pomáhají a tím tvoří modely užitečného chování pro organismus jako celek, anebo se snaží existovat jako nezávislé kolonie, sabotují systém, okrádají o energii a způsobují problémy. Neurony jsou tvořeny živými buňkami. Každá buňka chce žít a nelze jim to mít za zlé – ani buňkám napadeným viry. Tělo však nemůže fungovat, když přijde o nějakou svou životně důležitou část. Je nám každému jasné, že když dojde k zástavě srdce, nelze zůstat při životě dlouho. Málokdo si uvědomuje, že stejně nebezpečné je nechat se napadnout rozkladnými myšlenkovými strukturami a přijít například o sebeúctu.
Virus vás zpravidla nechce zabít, ale jenom získávat vaši energii. Tato skutečnost by vás však neměla uklidnit natolik, že nad touto hrozbou jen mávnete rukou. Deficit energie se totiž dříve nebo později projeví destabilizací organizmu. Věříte-li, že je v pořádku dávat svoji energii psychovirům, je to jen vaše věc, ale připravte se potom na řadu stupňujících se problémů, které za vás nikdo nevyřeší. Je otázkou, zda vůbec má smysl následné problémy řešit, není-li lepší vykořenit rovnou příčinu.
Struktura hostitele
Lidský organizmus je složen z orgánů. Organizovanost, organizmy, řád, pořádek, hierarchie – slova, která jen z malé části charakterizují o co jde. Mozek sám o sobě je tvořen mnoha „orgány“ a je uspořádán hierarchicky podle toho, jak se postupně vyvíjel. Od ještěřího mozku reagujícího na kdejaké podněty se propracoval přes mozek savčí až na mozek schopný vyhodnocovat velké množství informací – neokortex. Zjednodušeně lze říci, že mozek je tvořen třemi mozky, navzájem provázanými, přičemž vývojově čím starší struktury, tím větší mají moc a tím nižší je možnost je ovládat vědomě (či nevědomě). Nemůžete například měnit tep srdce příkazem. Můžete však vyvolat emoci (zapůsobit na prostřední mozek) a ten předá informaci, která může aktivovat změnu frekvence srdečního rytmu.
Psychoviry sídlí v mozku. Jsou to zjednodušeně řečeno „nevhodné“ neuronové spoje. Natáhli jste si je do vašeho „operačního systému“ většinou zcela nevědomě, například při sledování televize, při čtení nebo během rozhovoru s jiným člověkem. Váš mozek slouží psychovirům co by hostitel. Jde o ohromný prostor, ve kterém se mohou psychoviry snadno uchytit a rozrůstat.
Základní druhy psychovirů
Mezi nejnebezpečnější viry patří viry emocionální. Dokáží působit přímo na emoční mozek. Představte si situaci, kdy dojde k takovému pomýlení vašeho vědomí vadnými informacemi, že budete chtít prosadit svůj názor tím, že oponenta fyzicky napadnete. Informace mohou aktivovat produkci adrenalinu a tím zvýšit rozhodovací pravomoce emočního a ještěřího mozku. Ztratíte kontrolu – doslova a do písmene. Po vyhrocení a odeznění se vám může vrátit čisté vědomí a vy budete jen s hrůzou konstatovat, že NĚCO ve vás tohle způsobilo, ne vy. Pokud se vám vědomí nevrátí – nedokážete-li vnímat všechny aspekty dané situace – budete pod vlivem myšlenkových struktur, které vám říkají, že jste jednali správně. Tyto struktury jsou však v rozporu se základními etickými hodnotami, s modelem harmonického souladu a lze je označit za viry. Zodpovědnosti za své činy ovšem nebudete zbaveni, protože právě vy rozhodujete o tom, jaké myšlenky podpoříte a jaké zavrhnete. A pokud jste dosud neměli možnost dívat se na vše z této perspektivy, tak právě nyní zodpovědnost plně nabíráte. Tento proces je nezvratný – ledaže byste se pokusili na tyto informace zapomenout.
Nejjednoduším způsobem, jak napadnout lidský organizmus, je vklínit se do komunikačního systému. Ideální je napadnout myšlenky. Myšlenky se nejsnáze ovlivňují obrazem, zvukem, pomocí symbolů a slovem. Obraz i zvuk lze popsat, proto budeme dále hovořit o typu virů slovních. Slova symbolizují nejen věci a činnosti, ale mají i emoční váhu – sémantickou energii. Kolonie neuronálních struktur, které parazitují na člověku pomocí aktivace emočně nabitých slov, dostávají krví živiny a energii díky tomu, že vyvolávají falešné impulsy, například pocity ohrožení v momentech, kdy žádná hrozba není. Někdo například řekne, že jste idiot. Vy víte, že je to nesmysl, ale stejně se vás to dotklo a zvýšil se vám i tep srdce. Zvýšení srdeční frekvence ovšem znamená, že jste se dostali do obranného režimu. Na úrovni savčího mozku došlo k aktivaci režimu „ohrožení na životě!“. Skutečně vás ten člověk ohrožuje na životě?
Tento typ virů provádí útok prostřednictvím slovních výpadů. Bojují o život (o energii) pomocí lží, překrucováním reality, či ignorováním informací přicházejících od neuronálních struktur, které ctí harmonii. Pro tento typ virů je důležité co nejvíce aktivovat emoce, protože spouštěním procesů savčího mozku dochází ke ztrátě kontroly z neokortexu. Komunikovat s emočním mozkem potom mohou nejlépe právě struktury, které jej aktivovaly.
Existuje mnoho dalších typů psychovirů. Například viry závislosti, pojmové, reklamní, náboženské (Boží blud – Richard Dawkins)… Není možné je všechny identifikovat v jednom článku. Jen pro zajímavost uvedu ještě jeden vir, kterého existenci byste jistě nikdy ani nepředpokládali.
Jedním z nejsilnější virů jsou synaptické spoje utvořené do formace umožňující sebedestrukci organizmu, resp. nedokonalou obnovu. Jejich otisk je již z velké části „instalován“ v DNA. DNA naštěstí není tím co určuje, jak má vše vypadat, ale pouze prostředníkem, takže lze kód zvolna měnit. Tím, co definuje DNA je RNA, která je formována interakcí s prostředím a pravděpodobně i dalšími vlivy, které je zatím nesnadné pochopit. Vir, o kterém je řeč, je považován za cosi normálního (ostatně jako většina psychovirů). S ohledem na nosnou kapacitu Země za stávajících podmínek a při dané úrovni nevědomostí, lze tento vir zatím tolerovat, nicméně uvědomíte-li si, že Slunce disponuje z našeho pohledu nekonečným množstvím energie, je absurdní tolerovat virus sebedestrukce do nekonečna, protože v momentě, kdy vám dojde, že boj o energii je podmíněný pouze nedostatkem vědomostí, možná se nám přestane líbit tento virus vyživovat a délka života se začne prodlužovat.
Prevence
Když přijde člověk domů, zpravidla si umyje ruce. Je to praktický zvyk a zároveň dobrá prevence proti některým vážným infekčním onemocněním jako jsou různé typy žloutenky. Tento zvyk se vytvořil díky zkušenostem. Vyplatilo se investovat trochu času, vody a mýdla na prevenci proti ná-kaz-ám, in-fek-cím.
Nebezpečí skrytá v nedostatku duševní hygieny jsou však zatím velmi podceňována.
Co děláte denně pro to, abyste nenakazili svoji mysl z informačních výkalů, do kterých často nevědomky můžete zapadnout při sledování televize, čtením neověřených informací, brouzdáním po internetu nebo při komunikaci s lidmi nakaženými destruktivními informacemi? Jaké jste si vytvořili návyky, abyste ochránili svou mysl před napadením rozkladnými informačními „viry“? Co děláte pro podporu a upevnění svých užitečných modelů chování?
Většina populace je, zdá se, pod vlivem psychovirů, takže šance, že by náhodný čtenář mohl pochopit zde naznačený úhel pohledu, je mizivá, nicméně setkávám se občas i s lidmi, kteří jsou v obraze., mají velký přehled v mnoha vědních disciplínách a perfektní imunitu vůči psychovirům.
Bylo by však mylné domnívat se, že náboženské viry nemohou být užitečné. Je řada lidí, kteří nemají žádný prostor na sebevzdělávání a nemohou dosáhnout vyšších stupňů poznání studiem přírodních věd, jako například studiem antropologie, biologie (zejména co se týče evoluce), kosmologie a fyziky. Prostor v hlavě se přitom člověku něčím (nějakou vírou) zaplní tak jako tak. Dojde-li u těchto lidí k ukotvení neagresivního náboženského memu (např. různé formy Křesťanství), může to pro ně být přínosné. Jsou potom součástí něčeho co je naplňuje a co jim dává naději k překonání strachu z neexistence. Ostatní křesťané k nim budou také velmi vstřícní, takže někam dobře zapadnou. Je to výhra-výhra. Psychovirus (a jeho klony) má co potřebuje a hostitelé rovněž.