Tvořivost a jak jí rozvíjet

Tvořivost je schopnost nalézat propojení mezi starými známými věcmi či myšlenkami a nechat jejich spojením vznikat věci či myšlenky nové. Spíše než o znak geniality jde o vytrvalost v hledání nových cest. Traduje se, že Edison provedl tisíc neúspěšných pokusů, než vynalezl funkční žárovku. Byl to génius? Opravdový génius by žárovku objevil dříve. Edison byl vytrvalý tvořivec.

tvořivostJe prakticky nemožné stvořit něco nového z ničeho. Vždy musíte zkoušet kombinovat již existující věci. Dělají to samozřejmě i umělci, byť většinou nevědomým způsobem, tedy aniž by věděli co přesně vedlo k syntéze v jejich díla.

Zajímavé je, že tvořivost nelze násilně vynutit. Vynucováním bývá naopak blokována. Je tím nejdůležitějším, co by měla škola naučit a přitom je to zároveň to poslední, co se školy snaží v dětech rozvinout. Největší chybou stávajícího výukového systému je skutečnost, že školy nemají snahu probouzet a rozvíjet tvořivost – mají naopak snahu tvořivost blokovat (skrze nevhodný systém hodnocení výkonu svých svěřenců, přístupem vyučujících, osnovami a celkově systémem „výuky“).

Tvořivost je klíčem k ekonomickému růstu. S přihlédnutím k exponenciálnímu růstu vědění je však podmínkou i dovednost kolektivní spolupráce a tedy vyzrálá emoční inteligence (EQ), protože člověk sám toho dnes již mnoho nezmůže.

Tvořivost odnaučená

Při bližším zkoumání tvořivosti narazíte brzy na otázku, zda jde o dovednost vrozenou nebo naučenou. Zkusíte-li prohledat internet pomocí klíčových slov „creativity research“, najdete různé vědecké studie. Jednou z nejzajímavějších je studie, kterou prováděl George Land. Došel na základě výzkumu k závěru, že tvořivost lze nejen naučit, ale též odnaučit a děje se tak masově právě ve školách. Výukový systém, který po celém světě máme, vznikl v době průmyslové revoluce a jeho cílem bylo produkovat poslušné dělníky, vykonávače instrukcí. Jenže dosud nedošlo k reformě a školství se nepřizpůsobilo aktuálním potřebám, kdy zoufale chybí tvořiví lidé.

Tvořivost samozřejmě lze rozvíjet. Není toho však možné docílit sezením ve třídách a sledováním výstupů učitelů. To je zcela opačný proces, při kterém učitelé nedávají žádný prostor a jenom vrství jedno omezení za druhým. Málokterý student tyto překážky dokáže jednou prorazit.

Prostředí pro rozvoj tvořivosti musí mít jiné parametry. Jde o to umožnit dětem aktivní práci s realitou a informacemi, probouzet v nich poznávací procesy, rozvíjet myšlení procvičováním, trénováním, zkoušením různých věcí, kombinováním, kladením otázek a hledáním odpovědí. A u dospělých? Tak zjevně jde o to samé. Nejprve je však zapotřebí prodrat se z uměle vytvořené bubliny navrstvených omezení.

Jak probudit tvořivost

Lidé vymysleli rozmanité strategie. Některé mohou pro vás fungovat lépe, některé hůře.

Třikrát nic umořilo osla

K probuzení tvořivosti potřebujeme značnou soustředěnost. Tu lze udržet jen krátkou dobu. Navíc potřebujeme též uvolnění od soustředěnosti, protože k nalezení nových spojení dochází na podvědomé úrovni ponejvíce ve chvílích, kdy je naše soustředěnost na něčem jiném a rozum spíše odpočívá. Na tomto faktu staví technika intenzivní činnosti po dobu cca 20 minut následovaná relaxací, například fyzickým cvičením a takto stále dokola po dobu tří až čtyř hodin. Cyklicky napínáte kognitivní myšlení a uvolňujete jej. Pokud tímto způsobem pracujete či studujete dlouhodobě každý den, potom i to málo času přinese zázraky.

Nebojte se tvořit smetí

Zejména jste-li teprve na začátku tvorby, produkujete čistý odpad, který může putovat s klidem rovnou do koše. To je však normální. Nelze dosáhnout mistrovství, aniž byste nevyprodukovaly hromady smetí, které se nelíbí jak vám, tak nikomu dalšímu. Jenže řada lidí se s tím nedokáže vyrovnat, ani když mají silnou vnitřní touhu ve zvolené oblasti prorazit. Chtějí hned vidět dokonalé zhmotnělé myšlenky. (K tomu je zapotřebí ještě podotknout, že dokonalost neexistuje. Jde o iluzi.)

Mnozí neunesou kritiku, což je problém s nedostatečnou emoční inteligencí, o které bude na tomto webu také řeč. Neschopnost snášet kritiku lze obejít tím, že své prvotiny nikomu dalšímu neukážete. Ochudíte se sice o pocity zklamání, rozčarování, beznaděje, ale občas i o kvalitní zpětnou vazbu, díky které byste třeba našli něco nového, překvapivého, co byste jinak neobjevili.
Dvacet procent lidí, kteří vám dají zpětnou vazbu, vás může posunout vpřed. Těch zbývajících 80% prostě ignorujte. Říkejte si třeba, že jsou to idioti.

Jaká je cena mistrovství

Cena za dosažení mistrovství je vysoká. V průměru je zapotřebí se v dané oblasti zdokonalovat deset a více let. Platí to jak pro umělce, tak pro vědce a vynálezce. Proto je důležité najít si takovou oblast, která vám přináší radost (zejména z překonávání svých hranic) i když v tom ještě zdaleka nemůžete být dobří a zatím jen málokdo produkty vaší usilovné snahy ocení. Tvořivost sama je pro většinu tvůrců tou největší odměnou. Nelitují jediné vteřiny svého času, který prožívají v tvořivém rytmu. I kdyby nikdo nikdy jejich práci neocenil, přináší-li jim radost do života, je sama o sobě cílem.

Jak poznat, zda se rozvíjíte, anebo stagnujete?

Je to jednoduché: Tvoříte, děláte, učíte se, nebo zkrátka zažíváte nové věci? Potom zákonitě rostete. Nikdo však není připravený na růst. Růst je totiž nejistota. Nevíte nikdy, jaké jsou správné další kroky, nevíte co bude dál, nevíte bude-li vaše snažení vůbec co k čemu. Růst je nepohodlný a většinou i nepříjemný. Vlastně je to tak, že když cítíte pohodlí a klid, potom určitě nerostete – jste stále na stejném místě, nevyvíjíte se.

Až ve chvíli, kdy přijmete nejistotu jako součást procesu a neustále bez zaváhání podstupujete nepříjemné momenty nejistoty, teprve potom jdete vpřed a přetváříte se krůček po krůčku k silnější osobnosti. K dosahování úspěchu tedy mnohdy stačí naučit se za všech okolností přimět se být činorodými, a sice i navzdory nepohodlí, které je s tím nutně spojené.

 

paměť