Ultralearning – aneb jak se naučit cokoliv pětkrát rychleji

Kniha „Ultralearning“ Scotta Younga se zaměřuje na intenzivní a seberegulované učení, které umožňuje lidem rychle a efektivně získávat nové dovednosti a znalosti. Young ve své knize popisuje devět principů ultralearningu:

• Metakognice: Uvědomění si vlastního procesu učení a jeho aktivní řízení.
• Zaměření: Schopnost soustředit se na učení a eliminovat rušivé vlivy.
• Přímost: Učení se v kontextu reálného použití dané dovednosti.
• Procvičování: Aktivní opakování a testování znalostí pro jejich upevnění.

• Zpětná vazba: Vyhledávání a využívání zpětné vazby pro zlepšení.
• Uchovávání: Používání technik pro dlouhodobé zapamatování.
• Intuice: Rozvíjení intuice skrze experimentování a zkoumání.
• Experimentování: Hledání vlastních efektivních metod učení.

Scott Young sám na sobě vyzkoušel metodu ultralearningu, když se například v rekordním čase naučil čtyři cizí jazyky nebo absolvoval kompletní studijní program MIT v oboru informatiky.

Metakognice

Jednoduše řečeno, metakognice je „učení se o učení“. Zahrnuje uvědomění si vlastních myšlenkových procesů, strategií učení, silných a slabých stránek v učení a schopnost tyto procesy aktivně řídit a optimalizovat. V kontextu ultralearningu to znamená neustále monitorovat, jak se učíte, a upravovat svůj přístup tak, abyste dosáhli co nejlepších výsledků.

Jak si podle Younga uvědomovat proces učení a řídit jej?

Young ve své knize „Ultralearning“ nenabízí striktní návod krok za krokem, ale spíše soubor strategií a doporučení, které lze adaptovat na různé učební projekty. Zde jsou některé klíčové aspekty metakognice, jak je prezentuje Young:

• Plánování a stanovení cílů: Před zahájením učebního projektu si jasně definujte, čeho chcete dosáhnout. Stanovte si konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově ohraničené (SMART) cíle. Promyslete si, jaké zdroje budete potřebovat, jaké metody učení použijete a jak budete měřit svůj pokrok. To vám dá jasný směr a umožní vám sledovat, zda se ubíráte správným směrem.
• Monitorování učení: Během učení aktivně sledujte, jak se vám daří. Zaznamenávejte si, co vám jde dobře, co vám dělá potíže a jaké strategie učení se vám osvědčily. Zkuste si klást otázky typu: „Rozumím tomu, co se učím?“, „Používám efektivní metody učení?“, „Dělám pokroky?“.
• Hodnocení a reflexe: Pravidelně si vyhraďte čas na zhodnocení svého pokroku. Zkuste se zamyslet nad tím, co jste se naučili, jaké překážky jste překonali a co byste mohli příště udělat lépe. Vytvořte si zvyk reflektovat své učení například po každém učebním bloku nebo na konci týdne.
• Úprava strategií: Na základě monitorování a hodnocení svého učení aktivně upravujte své strategie. Pokud zjistíte, že nějaká metoda nefunguje, neváhejte ji změnit. Experimentujte s různými technikami učení, dokud nenajdete ty, které vám nejlépe vyhovují.
• Sebetestování a zpětná vazba: Pravidelně se testujte, abyste zjistili, jaké jsou vaše znalosti a kde máte mezery. Vyhledávejte zpětnou vazbu od ostatních, ať už od učitelů, mentorů nebo kolegů. Zpětná vazba vám pomůže identifikovat oblasti, na kterých potřebujete zapracovat.

Příklady v praxi:

• Učení se cizímu jazyku: Představte si, že se učíte španělsky. V rámci metakognice si naplánujete, že se naučíte 10 nových slovíček denně a budete si každý večer opakovat slovíčka z předchozích dnů. Po týdnu si uděláte test a zjistíte, že si pamatujete jen polovinu slovíček. V rámci metakognice usoudíte, že opakování není dostatečné, a zavedete metodu kartiček s obrázky.
• Studium programování: Učíte se programovat v Pythonu. Po několika hodinách studia zjistíte, že se vám pletou syntaxe různých příkazů. V rámci metakognice si uvědomíte, že potřebujete více praktického procvičování, a začnete řešit jednoduché programovací úlohy.

Metakognice je klíčovou součástí ultralearningu, protože vám umožňuje stát se aktivním a efektivním studentem, který neustále zlepšuje své učební strategie. Doufám, že toto vysvětlení je srozumitelnější. Pokud máš další otázky, neváhej se zeptat.

Zaměření

Zde je několik osvědčených strategií, jak eliminovat rušivé vlivy a plně se soustředit na studium, které doplňují Youngův přístup:

1. Vytvořte si vhodné prostředí:

• Fyzické prostředí: Uklizený a uspořádaný prostor bez zbytečných rozptýlení. Ideální je vyhrazené místo pro studium, kde nebudete rušeni.
• Ticho a klid: Pokud možno se vyhněte hlučnému prostředí. Pokud potřebujete nějaký zvuk na pozadí, zkuste ambientní hudbu, bílý šum nebo zvuky přírody.
• Ergonomie: Zajistěte si pohodlné sezení a dostatek světla.

2. Omezte digitální rozptýlení:

• Vypněte notifikace: Vypněte si notifikace na telefonu, počítači i tabletu.
• Používejte aplikace pro blokování webových stránek: Existují aplikace a rozšíření prohlížečů, které vám umožní dočasně zablokovat rušivé webové stránky a aplikace (např. Freedom, SelfControl, Cold Turkey).
• Režim Nerušit: Využijte režim Nerušit na svém telefonu a počítači.
• Offline režim: Pokud to jde, pracujte offline.
• Vyhraďte si čas na sociální sítě: Stanovte si konkrétní časy, kdy budete kontrolovat sociální sítě a e-maily, a mimo tyto časy se jim vyhýbejte.

3. Techniky pro zlepšení soustředění:

• Technika Pomodoro: Pracujte v krátkých, soustředěných intervalech (např. 25 minut) s krátkými přestávkami (např. 5 minut). Po několika intervalech si dejte delší přestávku (např. 15-20 minut).
• Mindfulness a meditace: Pravidelná meditace a cvičení mindfulness mohou pomoci zlepšit schopnost soustředění a snížit úroveň stresu.
• Hluboké dýchání: Pokud cítíte, že se vaše pozornost začíná toulat, zkuste si několikrát zhluboka nadechnout a vydechnout.
• Pravidelné přestávky: Dělejte si pravidelné krátké přestávky, během kterých se protáhnete, projdete nebo se podíváte z okna.

4. Plánování a organizace:

• Stanovte si jasné cíle: Před zahájením studia si jasně definujte, co chcete dosáhnout.
• Rozdělte si úkoly na menší části: Velké úkoly rozdělte na menší, lépe zvládnutelné části.
• Vytvořte si harmonogram: Naplánujte si, kdy a co se budete učit.
• Prioritizace úkolů: Určete si priority a začněte s nejdůležitějšími úkoly.

5. Osobní faktory:

• Dostatek spánku: Nedostatek spánku negativně ovlivňuje soustředění a paměť.
• Zdravá strava: Vyvážená strava dodává mozku potřebnou energii.
• Pohyb: Pravidelný pohyb zlepšuje kognitivní funkce.
• Hydratace: Dostatečný příjem tekutin je důležitý pro správnou funkci mozku.

Důležité je si uvědomit, že každý je jiný a co funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého. Experimentujte s různými strategiemi a najděte si ty, které vám nejlépe vyhovují. Postupně si vybudujete návyky, které vám pomohou minimalizovat rušivé vlivy a plně se soustředit na studium.

Přímost

Princip přímosti v ultralearningu Scotta Younga znamená učit se v kontextu reálného použití dané dovednosti. U matematiky to znamená neomezovat se pouze na teoretické studium definic a vzorců, ale aktivně je aplikovat v praktických úlohách a reálných situacích. Abstraktní matematické koncepty se tak stanou srozumitelnějšími a lépe zapamatovatelnými.

Zde je několik způsobů, jak aplikovat princip přímosti při studiu matematiky:

1. Řešení praktických úloh:

• Sbírky úloh: Využívejte sbírky úloh s různou obtížností. Začněte s jednoduššími příklady a postupně přecházejte k složitějším.
• Aplikace a online platformy: Existuje mnoho aplikací a online platforem, které nabízejí interaktivní cvičení a testy z matematiky (např. Khan Academy, Matematika.cz).
• Reálné problémy: Hledejte matematické problémy v reálném světě a snažte se je vyřešit. Například:
  • Výpočet úroků u hypotéky nebo půjčky.
  • Plánování rozpočtu a sledování výdajů.
  • Výpočet spotřeby paliva u auta.
  • Geometrické výpočty při stavbě nebo rekonstrukci domu.
  • Statistické analýzy dat.

2. Aplikace matematiky v jiných oborech:

Matematika je základem mnoha dalších oborů, jako je fyzika, chemie, informatika, ekonomie a inženýrství. Studiem těchto oborů se automaticky učíte aplikovat matematické znalosti v praxi.

• Fyzika: Aplikace matematiky při řešení fyzikálních úloh (např. výpočet rychlosti, zrychlení, síly, energie).
• Informatika: Aplikace matematiky v programování, algoritmech a datových strukturách.
• Ekonomie: Aplikace matematiky v ekonomických modelech a finančních výpočtech.

3. Projekty a experimenty:

• Vytváření matematických modelů: Zkuste si vytvořit matematický model pro popis nějakého reálného jevu (např. růst populace, šíření nemoci).
• Experimenty s daty: Sbírejte data a provádějte statistické analýzy.
• Programování matematických algoritmů: Naprogramujte si vlastní algoritmy pro řešení matematických problémů.

4. Učení se od expertů a sledování jejich postupu:

• Sledování online kurzů a tutoriálů: Mnoho expertů sdílí své znalosti online formou kurzů a tutoriálů. Sledujte jejich postupy a snažte se pochopit, jak aplikují matematiku v praxi.
• Konzultace s učiteli a mentory: Nebojte se zeptat učitelů nebo mentorů na praktické aplikace matematiky.

Příklady v praxi:

• Učíte se derivace: Neomezujte se pouze na výpočet derivací funkcí. Zkuste si představit, jak se derivace používají v praxi, například pro výpočet rychlosti změny, optimalizaci nákladů nebo modelování růstu.
• Učíte se lineární algebru: Zkuste si představit, jak se lineární algebra používá v počítačové grafice, strojovém učení nebo kryptografii.
• Učíte se statistiku: Zkuste si analyzovat reálná data, například data o počasí, prodejích nebo sportovních výsledcích.

Důležité je si uvědomit, že princip přímosti neznamená vynechat teoretické studium. Teorie a praxe by se měly vzájemně doplňovat. Teorie vám poskytne základní znalosti a praxe vám umožní tyto znalosti aplikovat a pochopit jejich smysl a význam. Aplikací principu přímosti se učení matematiky stane efektivnějším, zábavnějším a smysluplnějším.

Procvičování

Procvičování je naprosto klíčové pro upevnění znalostí a dovedností, a to platí i pro ultralearning. Scott Young v knize „Ultralearning“ zdůrazňuje význam procvičování jako jednoho z hlavních principů efektivního učení. Nejde jen o pasivní opakování, ale o aktivní a cílené procvičování, které vám umožní identifikovat slabá místa a postupně se zlepšovat.

Zde je několik způsobů, jak efektivně procvičovat v rámci ultralearningu:

1. Aktivní opakování:

• Testování: Pravidelně se testujte, abyste zjistili, co si pamatujete a kde máte mezery. Můžete používat různé metody testování, jako jsou kvízy, testy s otevřenými otázkami, kartičky s otázkami a odpověďmi (flashcards) nebo simulace reálných situací.
• Opakování s rozestupy (spaced repetition): Opakujte si učivo v postupně se prodlužujících intervalech. Tímto způsobem si informace lépe zapamatujete a udržíte je v dlouhodobé paměti. Existují k tomu i specializované aplikace, jako je Anki.
• Vyvolávání z paměti (retrieval practice): Snažte se si vybavit informace z paměti bez nahlížení do učebnic nebo poznámek. Tímto způsobem posilujete paměťové stopy.

2. Zaměřené procvičování:

• Identifikace slabých míst: Během procvičování se zaměřte na oblasti, ve kterých máte největší potíže. Neopakujte neustále to, co už umíte dobře, ale věnujte více času oblastem, které vám dělají problémy.
• Procvičování s obtížemi (deliberate practice): Vyhledávejte si úkoly a cvičení, které jsou pro vás mírně nad vaše současné schopnosti. Tímto způsobem se neustále posouváte dál a zlepšujete se.
• Rozdělení komplexních dovedností na menší části: Pokud se učíte komplexní dovednost, rozdělte ji na menší, zvládnutelné části a procvičujte je postupně.

3. Zpětná vazba:

• Vyhledávání zpětné vazby: Získejte zpětnou vazbu od učitelů, mentorů, kolegů nebo jiných expertů. Zpětná vazba vám pomůže identifikovat chyby a zlepšit se.
• Sebereflexe: Zkuste se zamyslet nad svým postupem a identifikovat oblasti, ve kterých se můžete zlepšit.

4. Procvičování v kontextu:

• Simulace reálných situací: Pokud je to možné, procvičujte si dovednosti v reálných nebo simulovaných situacích. Tímto způsobem se naučíte aplikovat své znalosti v praxi.
• Projekty a praktické úkoly: Zapojte se do projektů a řešte praktické úkoly, které vám umožní procvičit si dovednosti v reálném kontextu.

Příklady v praxi:

• Učení se cizímu jazyku: Místo pasivního čtení textů si aktivně procvičujte konverzaci s rodilými mluvčími, pište si deník v cizím jazyce nebo sledujte filmy a seriály s titulky.
• Studium programování: Místo pouhého čtení kódu si aktivně procvičujte psaní vlastních programů a řešení programovacích úloh.
• Hra na hudební nástroj: Místo pouhého opakování stupnic si aktivně procvičujte hru skladeb a improvizaci.

Procvičování by mělo být nedílnou součástí vašeho učebního procesu. Nejde jen o to, abyste si informace zapamatovali, ale abyste je dokázali aktivně používat a aplikovat v praxi. Důležité je najít si takové metody procvičování, které vám nejlépe vyhovují a které vás zároveň baví.

Uchovávání

Uchovávání, neboli zapamatování si naučených informací na dlouhou dobu, je dalším klíčovým principem ultralearningu, jak ho popisuje Scott Young. Nestačí se něco naučit jen na chvíli, ale je důležité si informace uchovat v paměti tak, abychom je mohli kdykoliv použít. Young v „Ultralearningu“ zdůrazňuje, že uchovávání není pasivní proces, ale vyžaduje aktivní úsilí a použití efektivních strategií.

Zde je několik strategií pro efektivní uchovávání informací v rámci ultralearningu:

1. Opakování s rozestupy (Spaced Repetition):

• Tato technika spočívá v opakování učiva v postupně se prodlužujících intervalech. Místo neustálého opakování hned po naučení si informace zopakujete po několika hodinách, poté po jednom dni, pak po několika dnech a tak dále. Tímto způsobem posilujete paměťové stopy a informace se lépe ukládají do dlouhodobé paměti.
• Existují k tomu i specializované aplikace, jako je Anki, které automaticky plánují opakování na základě toho, jak dobře si informace pamatujete.

2. Vyvolávání z paměti (Retrieval Practice):

• Snažte se si vybavit informace z paměti bez nahlížení do učebnic nebo poznámek. Tímto způsobem posilujete paměťové stopy a zlepšujete schopnost vybavování si informací.
• Můžete si například klást otázky sami sobě, psát si testy z paměti nebo si představovat, jak byste danou informaci vysvětlili někomu jinému.

3. Mnemotechnické pomůcky:

• Mnemotechniky jsou techniky, které vám pomáhají zapamatovat si informace pomocí asociací, vizualizací, rýmů, akronymů nebo jiných mentálních triků.
• Například si můžete vytvořit vizuální obraz, který spojuje danou informaci s něčím, co už znáte, nebo si vymyslet rým, který vám pomůže zapamatovat si posloupnost kroků.

4. Prokládání (Interleaving):

• Při studiu více podobných témat nebo dovedností je prokládejte. Místo toho, abyste se soustředili na jedno téma a pak na druhé, střídejte je. Tímto způsobem se učíte rozlišovat mezi jednotlivými tématy a lépe si je zapamatujete.

5. Hluboké zpracování (Deep Processing):

• Snažte se informace pochopit do hloubky a propojit je s tím, co už znáte. Klást si otázky typu „Proč to tak je?“, „Jak to souvisí s tím, co už vím?“, „Jak bych to mohl použít v praxi?“.
• Vytvářejte si vlastní shrnutí, vysvětlujte si látku nahlas nebo ji diskutujte s ostatními.

6. Kontextuální učení:

• Učte se v kontextu, ve kterém budete dané informace používat. Pokud se například učíte cizí jazyk, snažte se ho používat v reálných situacích, jako je konverzace s rodilými mluvčími nebo sledování filmů a seriálů v daném jazyce.

7. Konsolidace spánkem:

• Spánek hraje důležitou roli v procesu učení a paměti. Během spánku se informace upevňují a ukládají do dlouhodobé paměti. Dbejte na dostatek kvalitního spánku.

Příklady v praxi:

• Učení se slovíčkům v cizím jazyce: Používejte kartičky s otázkami a odpověďmi (flashcards) a opakujte si je s rozestupy pomocí aplikace Anki.
• Studium historie: Vytvářejte si časové osy, které vám pomohou uspořádat historické události, nebo si vymýšlejte příběhy, které propojují jednotlivé události.
• Učení se programování: Pište si poznámky ke kódu a vysvětlujte si jednotlivé části kódu nahlas.

Důležité je si uvědomit, že uchovávání je dlouhodobý proces, který vyžaduje trpělivost a vytrvalost. Kombinací různých strategií a jejich pravidelným používáním si můžete efektivně uchovat naučené informace a využívat je v praxi.

Postoj