Inteligence je jednou z nejvíce fascinujících vlastností lidské mysli. Proč jsou někteří lidé schopni řešit složité matematické úlohy během okamžiku i bez předchozí přípravy, zatímco jiní bojují s naprosto triviálními úkoly? Co se děje v našich hlavách, když přemýšlíme, a proč se kognitivní schopnosti jedinců tak dramaticky liší? Lze vlastní inteligenci nějak ovlivnit?
Fyzické základy vynikající mysli
Architektura inteligence
Nejprve zabředněme lehce do vědeckých frází, které nám v rozvoji inteligence příliš platné nebudou: „Vyšší inteligence je spojena s většími pyramidálními neurony ve spánkové kůře, které mají složitější dendritické sítě a rychlejší akční potenciály. Větší celkový objem mozku a objem šedé hmoty, zejména v čelních, spánkových a temenních lalocích, koreluje s lepšími kognitivními funkcemi. Nejnovější výzkumy odhalují, že kvalita neuronálních spojení je důležitější než jejich množství. Mozky vysoce inteligentních jedinců vykazují efektivnější komunikaci mezi různými oblastmi, zejména mezi prefrontální kůrou odpovědnou za exekutivní funkce a dalšími kognitivními centry. Bílá hmota hraje klíčovou roli. Silnější myelinizace neuronálních vláken umožňuje rychlejší a přesnější přenos nervových impulzů.“
Tak jak? Začalo se vám z toho v hlavě jiskřit? Jistě ne pozitivním směrem. Pojďme společně pátrat dál…
Metabolické a fyziologické aspekty
Mozek je metabolicky náročný orgán spotřebovávající až 20% celkové energie těla. Efektivita energetického metabolismu „šedého orgánu“, včetně glukózového metabolismu a mitochondriální funkce, významně ovlivňuje kognitivní výkon. Kdo by to byl řekl, že? Ale mohlo by nám to alespoň trochu naznačit, že cestou k dosažení lepší inteligence by mohla být i strava. Pokud má mozek ideální výživu a není přetěžován chemickými látkami, které do těla nepatří (např. AGEs, konzervanty, barvivy, pesticidy, herbicidy, plasty, a stovkami dalších civilizačních srágor), nebo i jenom nesprávnou skladbou stravy, která může způsobovat například nebezpečně časté rozkolísání hladiny inzulínu (častá konzumace sacharidů), potom lze možná pár inteligenční bodů získat k dobru. Inteligenci je ale jistě narušována řadou další vlivů…
Neurotransmitery jako dopamin, serotonin a acetylcholin modulují pozornost, motivaci a paměť. Jejich optimální rovnováha je klíčová pro maximální kognitivní výkon. Je-li jedinec chycen v pasti konzumace informací nebo dokonce zábavních nesmyslů (videí na YouTube, či na TikToku), potom jednou z mnoha příčin nedostatečné inteligence by mohla být nerovnováha způsobená právě přesycením podněty. Jak má mozek začít pracovat na plný výkon, když je neustále jeho práce něčím vyrušována!? No řekněte sami. Nepřipadáte si vlivem sociálních médií jako Alenka v říši divů? Leckterý mozek tolik podnětů už prostě nepřijímá a vypne se, což znamená, že přežívá v pasivním konzumním režimu. Jak z toho ven?
Strukturální speciality
Než zkusíme najít cestu ke zlepšení inteligence, měli bychom se zamyslet ještě nad jednou drobností.
Jak je člověk inteligentní, závisí i na tloušťce mozkové kůry. Ta je u různých jedinců různě silná. U dětí se tento vztah během dospívání mění – to ukazuje, že se inteligence vyvíjí a formuje po celý život, není to něco předem daného, neměnného.
Větší rozdíly provázanosti mezi různými oblastmi mozku také ovlivňují inteligenci. U velmi chytrých lidí často ta která část mozku trochu jinak – jedna se specializuje na určité druhy myšlení (například logiku), druhá na jiné (například kreativitu). Toto „rozdělení práce“ mezi specifickými oblastmi mozku jim umožňuje efektivněji zpracovávať různé typy informací.
Jednodušeji řečeno: mozek se během života mění a přizpůsobuje, a způsob, jak spolupracují mozková centra výrazně ovlivňuje naše kognitivní schopnosti. Jednou z možností jak zvyšovat svou inteligenci je skoncovat s konzumním stylem života a přejít do stylu kreativního. Jak se pozná, že jste v kreativním režimu? Tak třeba namísto sledování videí videa už jenom tvoříte. (Když už se potom díváte na nějaké video, tak jen výhradně na takové, které vám pomáhá lépe tvořit.)
Extrémní rozdíly – genetické variace
Tedy, nečekejte zázraky, protože řada faktorů je předurčena. Ale naštěstí se třeba extrémní rozdíly netýkají každého.
- Vzácné genetické varianty mohou způsobit dramatické rozdíly v kognitivních schopnostech. Některé mutace vedou k výjimečným schopnostem ve specifických oblastech – například savant syndrom, kde jedinci s obecně sníženými kognitivními schopnostmi vykazují mimořádné talenty v hudbě, matematice nebo umění. To potom dokážete třeba vynásobit dvě velká čísla z hlavy, ale hrozně plavete ve společenských situacích. Takové schopnosti je lépe nechat spát.
- Polygenetická povaha inteligence znamená, že tisíce genů přispívá k celkovým kognitivním schopnostem. Některé kombinace těchto genů mohou vést k extrémně vysoké nebo nízké inteligenci. S geny ale nic nezmůžeme.
Epigenetické faktory
Jde o faktory, které jsou vnější, negenetické a tedy je možné tato působení trochu ovlivnit.
- Stres a trauma mohou změnit expresi genů souvisejících s kognitivními funkcemi. Tyto epigenetické změny se mohou dokonce přenášet na další generace.
- Environmentální toxiny jako olovo nebo rtuť během kritických vývojových období mohou způsobit trvalé kognitivní deficity.
- Neurologické poruchy a kompenzace
Neuroplasticita
Neuroplasticita je vaší největší nadějí na změnu. I přes silné genetické a strukturální základy inteligence zůstává mozek pozoruhodně plastický.
- Intenzivní trénink může vést k měřitelným změnám v mozkové struktuře a funkci. Naučte se třeba řešit IQ testy, nebo alespoň zaměstnávejte svojí hlavu osmisměrkami. Je to pořád stokrát lepší, než jen pasivně konzumovat zábavná videa na YouTube.
- Fyzická aktivita podporuje neurogenezi a zlepšuje kognitivní funkce. Nestačí udělat pět kliků a pak se vrátit k počítači/mobilu. Je zapotřebí dát tělu pořádně zabrat, aby se to začalo nějak pozitivně projevovat na zvýšení inteligence.
- Kvalitní spánek je nezbytný pro konsolidaci paměti a optimální kognitivní výkon. O tom žádná. Spánek také pomáhá čistit mozek od bordelu a snižovat napětí.
- Minimalismus. To je prosím pěkně v přesycené době velká věc! Zlikvidujete-li každý den jednu nepotřebnou věc (fyzickou nebo digitální), potom za několik let dospějete do stavu, kdy vaše mysl nebude již ničím zbytečným zatížena a bude podávat překvapivě vysoké výkony. Nesmí to být ale tak, že zlikvidujete jednu věc a přidáte dvě nové!!!
Závěr
Inteligence není jednoduchým produktem velikosti mozku nebo počtu neuronů. Je to komplexní symfonie struktury, funkce, genetiky a prostředí. Pochopení těchto faktorů nám nejen pomáhá lépe chápat lidskou kognici, ale také otvírá nové možnosti pro zlepšení kognitivních schopností. Každý mozek je jedinečný experiment přírody – kombinace genů, zkušeností a náhody, která vytváří nekonečnou rozmanitost. Hlavně to nevzdávejte!