Jak se učit

Zapamatování vybavováním zpaměti

Nebude se vám to možná líbit, ale následující technika je neúčinnější ze všech a je podložena experimentálními studiemi (např. zde).

Nejvíce si zapamatujete, budete-li si po přijímání informací (z přednášky, z učebnice) snažit vybavovat novou látku volně a výhradně z paměti, bez jakýchkoliv vnějších pomůcek, bez nahlížení do poznámek, bez pročítání výpisků nebo učebnic, bez převíjení videa nazpět nebo nahlížení do mind map a podobných věcí.

Chcete-li mít co nejvyšší účinnost zapamatování a stát se superstudenty, nepoužívejte externí berličky, ale jen výhradně svůj mozek! Je prokázáno, že tímto přístupem můžete v krátké době dosáhnout až o 50% vyšší míru zapamatování. Snažte se vybavit si všechno zpaměti. Nechte narůst neuronové spoje.

Pokud jste hledali nějakou zázračnou techniku, tak jste ji právě našli. Nic lepšího není. I kdybyste různým šikulům a šarlatánům zaplatili desítky tisíc za jejich zázračné studijní metody, tento způsob nelze ničím přebít. I vše ostatní, co následuje na této stránce, jsou jen drobné vychytávky, jak studium trochu zlepšit.

Naprostá většina studentů používá neefektivní časově náročné postupy, protože je nikdo nenaučil, jak se správně učit a protože při vybavování zpaměti má každý pocit, že to jde ztěžka a že je to tím pádem neefektivní. Přitom opak je pravdou! (Ve srovnání s jednoduchým pročítáním zápisků, které působí jakože si pamatujete, ale nepamatujete, protože paměť nenutíte, aby prorazila cesty a plácáte se v iluzi.)

Nestačí-li vám výše uvedené informace, můžete přidat do svého repertoáru drobné vychytávky, jako například během vybavování pracovat s paměťovými zámky, nebo párovat informace. Nakonec ale i podobné pomůcky z paměti zmizí a zůstanou jen dovednosti a asociované vědomosti. Dovednosti a vědomosti získáte však jen v případě, kdy budete s informacemi aktivně pracovat a využívat je. Učit se jenom na zkoušku je krátkozraké. Učte se místo toho pro život.

Jenže, co když si při vybavování stále nemůžete na většinu věcí vzpomenout? Potom jste s největší pravděpodobností nebyli při studiu dostatečně soustředěni a budete muset vše sledovat nebo číst znova, s mnohem vyšší koncentrací a zájmem, abyste si při samotném zapamatovávání (tj. při hledání a prorážení cest k uloženým informacím v paměti) již dokázali vše vybavit. Pokud ani při maximální koncentraci nedokážete látce do hloubky porozumět, máte zřejmě mezery ve vzdělání, které bude zapotřebí doplnit.

Při vybavování se uvolněte, můžete i zavřít oči, a zcela nenásilně nechte mozkem proklestit cestu novým informacím (neuronovým spojům). Snažte si vybavit všechny důležité body a také s čím souvisejí. Dojde tím k navázání a začlenění do dříve utvořených paměťových struktur a tedy i k upevnění. Pouze aktivní vybavování vám zajistí skvělé vědomosti. Pokud si látku v nejbližších hodinách nezopakujete vybavováním čistě z paměti, počítejte s výrazným rozpadem potenciálních nových spojů a tedy ztrátou cenného času. Podstoupená výuka bude z velké části ztracena. Fragmenty informací sice budou někde v paměti uložené, ale nebudou již přístupné, protože jste k nim „nenatáhli kabely“. Při opakovaném pročítání učebnic nebo sledování přednášek sice jasně vidíte, že všechno někde v paměti máte, ale není to přístupné, protože jste to odflákli.

Jak zlepšit zapisování poznámek

Při studiu si všichni zapisují poznámky z přednášek nebo z učebnic. Je to zažité a je to celkem v pořádku. Abyste však ze zápisků mohli vytěžit mnohem víc, doporučuji zapisovat především otázky.
Kdybyste si byli zapisovali například to, o čem zde píši, vaše poznámky by vypadaly například takto: „Jaký je nejefektivnější způsob studia?“, „Je to podložené nějakým výzkumem?“, „O kolik procent si budu pamatovat více, když se budu snažit namísto pročítání poznámek nebo učebnic vybavovat vše zpaměti?“

Učit se by mělo být zábavné

Proč? To věděl již Komenský. Lidé jsou od přírody velmi hraví tvorové – tedy alespoň jako děti. Hraním se učíme. Hraní je zábavné. Zábava zvyšuje míru pohlcování nových informací. Jenže školy se na to dívají trochu jinak. Chcete-li mít co nejlepší výsledky, změňte svůj postoj tak, abyste na studiu vždy dokázali najít něco zábavného, vzrušujícího, nebo objevného. Když je studium nudné, něco děláte špatně (většinou spíše vyučující, ale to zde nebudeme rozebírat). Možná při tom napůl spíte. Možná jste myšlenkami někde jinde. Zapojte svou fantazii. Přesměrujte pozornost zpátky na probíranou látku. Improvizujte. Hrajte si. Zkoumejte vše z různých úhlů. Najděte v tom zábavu.

Dělejte si přestávky

Nikdo se nedokáže plně soustředit několik hodin v kuse. Fyzicky je to nemožné. Ideální je rozdělit studium na 25 minut dlouhé bloky s přestávkami, kdy se zvednete ze židle a jdete se alespoň projít (ne do ledničky!).

Používejte tzv. Pomodoro techniku:

Soustřeďte se maximálně na studium a po 25 minutách si udělejte přibližně 3 minuty krátkou přestávku, protáhněte se, třeba i běhejte nebo skákejte, uvolněte mysl a na lístek si udělejte čárku.
Vraťte se ke studiu, tzn. opakujte bod 1 a sice až do chvíle, než budete mít čtyři čárky (tzn. celkem 100 minut studia). Pak si udělejte delší přestávku, alespoň 15 až 30 minut.

Existují i různé Pomodoro aplikace do mobilu/tabletu, např. Focus To-Do.

Vhodné prostředí pro studium

Na kvalitě prostředí závisí stupeň vaší soustředěnosti a tedy i celková efektivita studia. Zajistěte, aby prostředí bylo:

tiché
bez jakýchkoliv rušivých předmětů
všechny informační kanály vypnuté
po ruce mějte vždy čistou vodu na pití (žádné cukrové energetické nápoje a podobné nesmysly)

Nemáte-li možnost studovat v tichém prostředí, pořiďte si sluchátka a pouštějte si bílý šum (white noise). Na Youtube najdete nahranou spoustu fénů, větráků a jiných zařízení. Jde o to zajistit, abyste se mohli maximálně soustředit, protože jinak bude čas věnovaný studiu ztrátový. Bílý šum řadě lidí pomáhá dosáhnout vysoké úrovně koncentrace. Pamatujte však, že není šum jako šum. Dejte si práci s nalezením vaší frekvence. Jak poznáte ideální šum? Není nepříjemný, neirituje a zároveň přebije rušivé zvuky vašeho okolí.

Vytvořte ze studia celoživotní návyk. Studujte ve stejný čas, abyste studium zařadili do svých denních bioritmů. Nejefektivnější bývá učit se brzy ráno, poté, co skončíte s běháním. (Co že? Neběháte ještě?? Potom nevím, jak chcete svůj mozek pořádně nastartovat. Asi to nemyslíte se studiem moc vážně.)

Porozumění látce

Pochopit dobře co studujete, je naprostý základ a nutnost. Zda jste správně všemu porozuměli poznáte nejlépe tak, že dokážete informace předávat druhým (učit druhé), diskutovat o všem a nahlížet na problematiku z různých úhlů. Nejlépe si můžete ověřit úroveň porozumění při řešení různých souvisejících úkolů/problémů. To se týká především studia technicky zaměřených oborů. S humanitními obory vám příliš neporadím.

Kvalitní spánek pro silné paměťové spoje

Tělo je živý organizmus a funguje jinak než počítač. (Kdo by to byl řekl?) Pro kvalitní výstavbu nových paměťových spojů potřebujete minimálně 7 hodin nepřerušovaného spánku. Konsolidace paměti probíhá totiž i během spánku, nikoliv pouze při vybavování informací z paměti. Pro trvalejší zápis je dobré s informací pracovat alespoň 10 minut. Druhé vybavování nové látky je vhodné zejména těsně před spaním. Odolejte pokušení vytáhnout poznámky a pročítat si je. V nejhorším případě používejte poznámky, kde máte zaznamenané jen otázky. Pokud jste dávali dobrý pozor a byli maximálně soustředění, potom se k novým informacím ve své paměti proderete. Jenom na to netlačte, nenervujte se, že máte okno, že to jde pomalu. Chce to trpělivost, maximální uvolnění a chovat se ke své paměti laskavě. Někde to tam je. „Dráty“ se vám podaří natáhnout!

Kvalitu spánku lze zvýšit zejména díky vysoké matraci (bohužel jsou trochu nákladnější), totálním zatemněním místnosti, dostatečným větráním, odhlučněním, teplotou maximálně 20°C.

Chaos versus pořádek

Mozek se v chaosu příliš neorientuje. Chaos vám přijde normální, ale většinou je poněkud nepříjemný. Způsobuje totiž úzkost a nejistotu. Nevíte kde co najít. Je nepřehledný. Zpomaluje vás.

Oproti tomu pořádek dává naději, vzbuzuje dobré pocity, umožňuje rychle se ve všem vyznat. Dělat pořádek má smysl. Má smysl investovat do organizování čas. Mějte pořádek ve studijním plánu, v souborech v počítači, ve své studovně, na pískovišti a především ve své hlavě. Vysoký stupeň uspořádanosti lze zajistit pomocí paměťových paláců.

Snižování úzkosti ze zkoušky

Mnozí to znáte. Na zkoušku jste se perfektně naučili, ale emočně jste to nezvládli a výsledky neodpovídají tomu, co ve skutečnosti umíte. Emoční vypětí (stres) totiž blokuje kognitivní myšlení i paměť, takže když cítíte úzkost nebo strach, zákonitě budete mít problém si naučené znalosti vybavovat a zejména nebudete schopni přemýšlet. Strach aktivuje prostřední – savčí – mozek a potlačuje tím neokortex, kde sídlí myšlení. Zkouška v takovém případě nevypovídá nic moc o tom, co jste se naučili, ale jen o tom, jak zvládáte stres, tedy jakou máte emoční inteligenci (schopnost pracovat se svými emocemi).

Pokud se po emoční stránce nestihnete připravit, ještě lze vše zachránit pomocí dechové techniky, kdy se těsně před zkouškou soustředíte plně na svůj dech, dýcháte zhluboka, pomalu a zklidňujete tím rozběhlé emoční „záchvaty“ potrhlého savčího mozku. Klidné dýchání je typické pro stav, kdy nehrozí žádné nebezpečí, takže se tímto můžete pokusit převzít zpět kontrolu, resp. vzít kontrolu savčímu mozku, aby vám to zbytečně nepokazil.

Zmírnit napětí lze opakovaným simulováním zkoušky. Nastavíte časový limit a představujete si, že jste v učebně u zkoušky. Ideální je zajít přímo do učebny, kde se bude zkouška konat. Testy děláte stále dokola a učíte se vnímat své negativní emoce a nahrazovat je emocemi vítězství, příjemného rozptýlení či zábavy. Ano, nejen studium by mělo být zábavné, ale i zkoušky, protože jinak podávají zkreslený obraz o vašich znalostech! Na každou zkoušku byste měli přicházet optimisticky naladěni, možná trochu vzrušeni, ale určitě ne s obavami. Jak zajistit pocit pohody? Měl by plynout z uvědomění, že vše potřebné umíte. Uvědomujete si to, když nalézáte během samostudia odpovědi na všechny otázky a přijde vám snadné řešit rozmanité úlohy. Jenže co když na studium nebylo dost času? Co vlastně znamená, že nebylo dost času? Bohužel to znamená, že jste se buď flákali, nebo se učíte chybným způsobem a nemáte vybudované účinné efektivní techniky. Genialita ke studiu zapotřebí není. Techniky však ano.

Filozofie úspěchu