Jakou cenu má váš čas?

Jedna otřepaná fráze praví: “Čas jsou peníze.” Podle mého názoru jde o dvě věci, přičemž každá se nalézá na jedné straně vah.

Čas můžeme spalovat mnoha způsoby. Můžeme snít, hrát si, odpočívat, bavit se, tvořit, pracovat, prudit, učit se, hledat způsoby jak zpomalit stárnutí … a miliony dalších činností. Ale jakou cenu má náš čas? Je možné přepočítat hodiny na peníze? Ve většině organizací se to tak dělá. Máte hodinovou mzdu a dostáváte zaplaceno za čas, který obětujete pro blaho společnosti. Pokud to, co odevzdáváte, nesplňuje očekávání, zpravidla musíte dělat něco jiného nebo něco méně náročného. Dokážete-li něco udělat stejně dobře jako jiní, ale rychleji, potom má vaše práce větší cenu.

Váš čas je vyvažován penězi. Tím to však nekončí. Čas je vyvažován vším – zdravím, dovednostmi, znalostmi, vědomostmi … Za peníze je však do určité míry možné vše koupit, proto je zjednodušeně umístíme na misku vah jako souhrného zástupce – představitele všeho co je na této straně časem vyvažováno.

Má i čas ve “volném čase” na peníze přepočitatelnou hodnotu? Řekl bych, že váš čas má stejnou hodnotu ať už jste v práci nebo se díváte doma na televizi. Zaplaceno sice dostanete jen za práci, ale v době kdy sledujete televizi vám unikají příležitosti (například příležitosti zlepšovat své zdraví, své dovednosti, rozhled, přehled, možnosti). Svůj čas spotřebováváte tak i tak. Odpočinek má smysl – třeba i u televize. Přepínat zoufale dálkový ovladač z jednoho programu na druhý se ale smysluplně nejeví. Mezi ztrátou a investicí je rozdíl. Odpočinek je investice. Zevlování je ztráta.

Dovednosti se získávají syntézou předchozích dovedností a nových vjemů. Zpravidla čím větší dovednosti, tím více času bylo na jejich vytvoření potřeba. Člověk, kterému jsou druzí ochotní platit 1000 nebo i 5000 korun na hodinu a bez mrknutí oka, si tyto peníze zaslouží. Jeho prodaný čas přináší hodnotu, jinak by mu neplatili.

Pablo Picasso prý seděl v restauraci a přišla k němu nějaká žena. S obdivem sledovala jeho práci, až se odvážila požádat jej, zda by jí mohl také něco nakreslit a podala mu kousek papíru.
Picasso vzal papír a během chvilky vytvořil jednoduchou, ale krásnou skicu. Podal ženě papír nazpět a řekl “Ten obrázek bude za deset tisíc dolarů.”
Žena byla šokována: “Ale, mistře, vždyť vám to trvalo jen pár minut! Není deset tisíc dolarů příliš mnoho za několik minut práce?”
Picasso odvětil: “Nakreslil jsem tento obrázek za pár minut, ale celý život mi trvalo, než jsem se to takto naučil.”

Hodnota vašeho času je určována tím, jak jste přínosní pro druhé. Čím více času promyšleně investujete do svých dovedností a schopností, tím větší je naděje, že budete druhými oceňováni a odměňováni.
Je sice možné tvrdit, že mnoho lidí je odměňováno za nic, i tito lidé však museli vyvinout značné úsilí, aby je ostatní za to nic odměňovali. Nadáváte-li například na politiky, že dostávají zaplaceno za mizerně odváděnou práci, zkuste se nejprve do vysoké politiky dostat.
Svou roli v dosahování úspěchu hraje jistě i náhoda. Příležitosti včas rozpoznávají a uchopují jen někteří lidé. Pro jiné jsou neviditelné, takže ani náhoda jim nepomůže.

Dnes je velmi populární nakupování přes internet. Kupující často chtějí ušetřit tím, že si zboží vyzvednou osobně, aby nemuseli platit poštovné. Jedou potom třeba i třicet minut do obchodu a třicet minut zpátky. Je-li poštovné v průměru 100 Kč, vyplatí se hodinová cesta když vyděláváte 300 Kč za hodinu? Můžete namítnout, že vyděláváte pouze v práci a mimo práci vám nikdo 300 na hodinu nedá. Námitek však může být více druhů. Někdo by mohl namítnout, že když vaše hodina času v práci má cenu 300 korun, potom jde o ekvivalent potenciálních dovedností, které byste mohli ve volném čase získávat a uplatňovat i v jiných oblastech života než v získávání peněz – například zdokonalováním vztahů s jinými lidmi, tvorbou něčeho smysluplného, rozvíjením dovedností, zlepšováním své fyzické kondice – zkrátka čímkoliv přínosnějším, než hodinovým vláčením se dopravními prostředky.

Pomyslná váha může být vnímána i jako rovnice. Na jedné straně čas, na straně druhé celý váš život. Co ve svém čase spřádáte, je jen vaše věc. Leckdo si však dokáže povšimnout rozdílů mezi časem stráveným přínosně a časem profláknutým. Přínosný čas vyvolává příjemné emoce. Cestou do kamenného obchodu můžete mít příjemný pocit z ušetřených 100 korun a stejně tak můžete mít i špatný pocit z promarněného času. Vždy záleží na úhlu pohledu.

 

Místo závěru předložím několik nejednoduchých otázek:

Jakou cenu má minuta vašeho času v přepočtu na peníze? (např. při 300 Kč/hod je cena jedné minuty 5 Kč)
Jakou cenu chcete, aby měl váš čas?
Kolik je dost a kolik je málo? Podle čeho (nebo koho) cenu svého času poměřujete?
Jakou roli podle vás hraje vaše výjimečnost a jedinečnost ve vztahu k ceně vašeho času?
Jaké vaše osobnostní dovednosti nejvíce ovlivňují cenu vašeho času?

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *