Osmiletá gymnázia představují v českém vzdělávacím systému specifickou vzdělávací cestu, která umožňuje nadaným žákům začít se středoškolským vzděláváním již po absolvování pátého ročníku základní školy. Tento vzdělávací model má v našich zemích dlouhou tradici a prošel zajímavým historickým vývojem.
Kořeny a tradice
Tradice víceletých gymnázií sahá až do dob Rakouska-Uherska, kdy gymnázia představovala prestižní vzdělávací instituce připravující studenty především na univerzitní studia. Po roce 1948 byla tato forma vzdělávání z ideologických důvodů přerušena a nahrazena jednotnou školou. K obnovení osmiletých gymnázií došlo až po roce 1989, kdy se český vzdělávací systém vracel k některým prvorepublikovým tradicím.
Důvody pro znovuzavedení
Hlavními argumenty pro obnovení osmiletých gymnázií byly:
– Potřeba individuálního přístupu k nadaným žákům (aby se na ZŠ nenudili a měli prostor na výraznější zapojení mozkovny)
– Možnost systematické přípravy na vysokoškolské studium
– Vytvoření prostředí stimulujícího intelektuální rozvoj
– Návrat k osvědčené vzdělávací tradici
Tedy, takový byl původní záměr – umožnit nadaným žákům lépe rozvinout a využít jejich potenciál. Jenže se to, přirozeně, postupem času zvrtlo. Z osmiletých gymnázií, která měla sloužit k odchycení nadaných žáků, jsme se dostali k boji o prestiž, kterou vyhrávají žáci s bohatými rodiči. Proč? Protože stávající CERMAT testy jsou unifikované a lze se na ně připravit. Máte-li dostatek finančních prostředků na zaplacení zkušeného lektora, nebo na získání přístupu k profesionálně připraveným kurzům, získá vaše dítě rozhodující výhodu, bez ohledu na to zda je nadané či není. Časově jde o tak náročnou věc, že se musí začít s přípravami už půl roku předem, nebo i dříve. Sebenadanější dítě nemůže testy zvládnout bez přípravy, protože je na vyřešení všech úloh extrémně málo času. (Super nadané dítě by úlohy vyřešilo i bez přípravy, ale nikdo to nedokáže bez přípravy ve stanoveném čase.) Nemají-li rodiče desítky tisíc na zaplacení kurzů či lektorů, musí s dítětem pracovat sami. Základní škola nemůže pomoci, protože v testech nejde o ověření látky ZŠ, ale o ověření schopnosti dlouhodobě se připravovat na zkoušku skrze řešení obtížných úloh z matematiky a češtiny.
Profil typického uchazeče
Na osmiletá gymnázia se tradičně hlásí:
– Žáci s výborným prospěchem na základní škole
– Děti se širokým spektrem zájmů a všeobecným rozhledem
– Studenti s vysokou motivací k učení
– Děti z rodin, které kladou důraz na vzdělání
Statistiky ukazují, že významnou roli hraje rodinné zázemí a vzdělání rodičů. Často se jedná o děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů, kteří mohou poskytnout odpovídající podporu při náročném studiu. Není-li žák od přírody extrémně nadaný a vyzrálý, nemá dnes v podstatě žádnou šanci dostat se na osmileté gymnázium bez silné pomoci rodičů. Testy jsou tak náročné, že i vysokoškolsky vzdělaní rodičové mají značné problémy všechny ukázkové příklady z matematiky a úlohy z českého jazyka vyřešit, natož aby to napoprvé zvládli v určeném času. Proto si najímají specializované lektory na přijímačky, nebo dítěti pořizují kurzy.
Historický vývoj přijímacího řízení
90. léta – období různorodosti
V 90. letech, po znovuobnovení osmiletých gymnázií, měla každá škola značnou autonomii v nastavení přijímacího řízení. Běžně se využívaly:
– Vlastní testy jednotlivých škol
– Ústní pohovory
– IQ testy
– Hodnocení výsledků ze základní školy
– Zohlednění mimoškolních aktivit a úspěchů
Tato různorodost však vedla k několika problémům:
– Nejednotnost požadavků mezi školami
– Obtížná srovnatelnost výsledků
– Vysoká náročnost přípravy pro uchazeče hlásící se na více škol
– Organizační zátěž pro gymnázia
Postupná standardizace (2000-2016)
Na přelomu tisíciletí začaly první pokusy o standardizaci přijímacího řízení. Některé kraje zavedly vlastní jednotné testy, objevily se první SCIO testy. Tento trend vedl k:
– Větší transparentnosti procesu
– Lepší srovnatelnosti výsledků
– Snazší přípravě uchazečů
– Snížení administrativní zátěže škol
Zavedení jednotných přijímacích zkoušek CERMAT
Od roku 2017 jsou jednotné přijímací zkoušky organizované CERMATem povinnou součástí přijímacího řízení. Tento systém přinesl jak výhody, tak i nevýhody:
Výhody:
– Jednotná kritéria pro všechny uchazeče
– Transparentní hodnocení (jsou zveřejňovány přesné výsledky a pořadí umístění v testech)
– Možnost podat přihlášky na tři školy s jedním testem
– Profesionální přípravu a vyhodnocování testů
Nevýhody:
– Unifikace požadavků
– Menší prostor pro zohlednění specifických talentů (některá gymnázia však zařazují i ústní pohovory či zkoušky navíc pro zohlednění specifických talentů)
– Nutnost „učit se na testy“…
Obrovský převis poptávky po osmiletých gymnáziích způsobil, že testy jsou extrémně náročné. Bez přípravy je nemožné úlohy vyřešit v daném čase. Šanci na úspěch mají pouze ti, kteří si vyzkouší a osvojí všechny „chytáky“ nastražené tvůrci testů. Úlohy by nadaní žáci přirozeně zvládli vyřešit i bez přípravy, ale trvalo by jim to několik hodin. Na test z matematiky je však vyhrazeno pouze 70 minut, na test z českého jazyka pouhých 60 minut. V Praze je navíc nutné vyřešit alespoň 90 % úloh, aby byl uchazeč přijat, což ukazuje, jak obrovský je převis poptávky po gymnáziích.
Současná podoba přijímacího řízení
Struktura testů CERMAT
Jednotná přijímací zkouška se skládá ze dvou částí:
1. Test z českého jazyka a literatury (60 minut)
– Porozumění textu
– Pravopis a mluvnice
– Slovní zásoba a skladba
– Celkem 50 bodů
2. Test z matematiky (70 minut)
– Čísla a početní operace
– Geometrie
– Slovní úlohy
– Celkem 50 bodů
Průběh přijímacího řízení
1. Podání přihlášek (do určitého termínu)
2. První termín jednotné zkoušky
3. Druhý termín jednotné zkoušky
4. Vyhodnocení testů CERMATem
5. Započítání dalších kritérií dle školy
6. Vydání rozhodnutí o přijetí/nepřijetí
Doplňková kritéria
Školy mohou kromě výsledků jednotných testů zohledňovat:
– Prospěch ze základní školy
– Výsledky v soutěžích a olympiádách
– Vlastní školní přijímací zkoušku
– Další specifická kritéria
Příprava na přijímací zkoušky
Doporučené způsoby přípravy
1. Systematická domácí příprava
Nejprve nechte dítě vyzkoušet řešit ukázkové testy bez přípravy. Testuje se v této fázi tvořivý přístup a odolnost vůči stresu. Většina úloh je při prvním čtení pro děti neřešitelná. Dostavuje se frustrace. Úlohou rodiče je naučit dítě vnímat frustraci a její příčiny, následně ukázat cestu k překonání. Přepětí je uvolněno objasněním jak lze úlohy vyřešit na ukázkových příkladech. Dítě se musí naučit zvládat stres z neznáma a musí pochopit a zažít, že vždy lze najít řešení, ale cesta k objevení řešení vyžaduje vložit do toho soustředěnost a úsilí. Během hledání řešení se dítě učí vnímat a regulovat svůj stres. Cílem je naučit se pracovat bez stresu, protože stres výrazně blokuje kognitivní funkce, čili obecně myšlení. Něco jiného je vybuzení. To není stres, ale „energizování“, motivování, excitování činnosti mozku. Jde o zcela jinou emoci, která je potřebná.
Příklady, které dítě nedokáže vyřešit samo, s ním začněte řešit společně podle vzorových řešení. Probírejte detailně postupy. Následně nechte dítě procházet procesem řešení samostatně. Úlohy, které již zvládá řešit samostatně, je zapotřebí obměňovat za podobné úlohy, aby se mozek naučil rozpoznávat vzory a mohl díky tomu řešit obecně jakoukoliv úlohu. Zatím nevíme, co stojí za mimořádně vysokou inteligencí. Lze ji však suplovat prostřednictvím naučení se mnoha obecných vzorů, podobně jako to dělá současná umělá inteligence, nebo přesněji LLM (large language model). Proto využíváme k učení tento způsob, tedy zažívání rozmanitých vzorů, které jsou následně intuitivně rozpoznávány a využívány při řešení neznámých úloh.
Žáci páté třídy ještě neznají rovnice a už vůbec ne soustavy rovnic s více proměnnými. Slovní úlohy mají řešit „selským“ rozumem, úvahami. Jenže v řadě případů, se kterými jsem se setkal při řešení vzorových testů, je řešení pomocí rovnic výrazně rychlejší. Proto doporučuji naučit je i jak sestavit rovnici a jak ji vyřešit, protože mít po ruce záložní nástroj může být tím hlavním, co rozhodne o přijetí. Čas hraje u přijímaček velkou roli! Je smutné, když má student úžasné logické myšlení a úlohy řeší jakékoliv a bezchybně, ale nedostane se na školu jen proto, že jich stihl spočítat pouze 80%, protože nemyslí tak rychle jako Albert Einstein.
2. Přípravné kurzy
– Organizované gymnázii
– Soukromé vzdělávací agentury
– Online kurzy
3. Individuální doučování
– Zaměření na problémové oblasti
– Personalizovaný přístup
– Pravidelná zpětná vazba
Časový harmonogram přípravy
– 6-12 měsíců před zkouškou: začátek systematické přípravy
– 3-6 měsíců před zkouškou: intenzivnější příprava
– 1-3 měsíce před zkouškou: řešení vzorových testů
– Poslední měsíc: opakování a psychická příprava
Statistiky a trendy
Úspěšnost přijetí
– Průměrně se hlásí v Praze 6× více uchazečů, než je volných míst
– Úspěšnost přijetí se pohybuje mezi 20-30 %
– Významné jsou rozdíly mezi regiony
– Ve velkých městech je větší konkurence
Dlouhodobé trendy
– Stabilní zájem o studium
– Rostoucí důraz na přípravu
– Zvyšující se náročnost testů
– Rozšiřování nabídky přípravných kurzů
Doporučení pro rodiče
1. Včasné rozhodnutí
– Zvážení schopností a motivace dítěte
– Konzultace s učiteli na základní škole
– Posouzení rodinných možností podpory
2. Výběr školy
– Návštěva dnů otevřených dveří (potřebujete-li se na něco zeptat vedení, je dobré přijít dříve, protože sály bývají přeplněné)
– Seznámení se s požadavky konkrétních škol
– Zvážení dostupnosti a dojíždění
3. Příprava
– Vytvoření realistického plánu přípravy
– Zajištění kvalitních studijních materiálů
– Vyvážení přípravy a odpočinku
4. Psychická podpora
– Vytvoření klidného prostředí
– Realistická očekávání
– Plán „B“ pro případ neúspěchu
Závěr
Přijímací řízení na osmiletá gymnázia představuje významný krok v životě nadaných žáků a jejich rodin. Současný systém jednotných přijímacích zkoušek přinesl větší transparentnost a srovnatelnost, zároveň ale klade extrémně vysoké nároky na přípravu uchazečů. Klíčem k úspěchu je systematická příprava, realistické zhodnocení možností dítěte a vyvážený přístup k celému procesu. Je nutné si uvědomit, že mozek pracuje na plný výkon pouze není-li ve stresu a má-li k dispozici dokonalou skladbu živin a kvalitní zdroje energie. Cukr a sacharidy obecně, se přitom mezi kvalitní zdroje energie nepočítají, protože způsobují rychlé propady výkonu, což souvisí s inzulínem uvolňovaným do krve při příjmu cukrů. Chcete-li zajistit pro dítě ideální podmínky, je nutné začít se zajímat i o nutriční výživu a obecně jak vytvořit dokonalé podmínky pro myšlení. Dítě potřebuje nejen stravu bohatou na minerály, tuky, vitamíny a proteiny, ale také přestávky vyplněné pohybem. Zvláště chůze v přírodě pomáhá regulovat stres a hladinu hormonů. Příprava na zkoušky by měla být především zábavná. Mějte stále na paměti, že stres blokuje myšlení. Počítat příklady z matematiky musí být zábava a objevování! Jedině tak získá dítě motivaci pro mnohaleté studium a projde vzdělávacím systémem bez úhony na psychickém zdraví.
Autor tohoto příspěvku se v současné době zabývá tvorbou sbírky řešených příkladů pro přípravu na přijímací řízení na osmiletá gymnázia. Předtím sestavil dnes vysoce populární Sbírku řešených IQ testů, kterou využívají k přípravě zájemci o Mensa IQ test.