Věci, které se mi asi nikdy nepodaří pochopit

Každému se jistě v životě stává, že naráží na věci, pro které nemá žádné vysvětlení a nedokáže je pochopit. Zajímavé je, že jde většinou o věci, které jiní běžně chápou a kterým rozumí. Posuďte sami, co z mých záhad vnímáte jako zcela normální a jednoduše vysvětlitelné.

 

Voda v plastových lahvích

Toto je z mého pohledu úplně šílené. Pitná voda teče z kohoutků na většině území. Tam kde je víc chloru, jde filtrovat pomocí překapávací konvice, která (nejen) chlor celkem dobře odfiltruje. Když to spočítáte, cenově vychází filtrování levněji, než kupování vody v plastu. Kupují snad lidé vodu v plastu kvůli tomu, že bývá i slazená? Jsem jediný na světě, komu slazené či sycené vody vůbec nechutnají??

 

Sledování TV vysílání

Nechápu sledování televizního vysílání. V době internetu, kdy se můžete dívat na cokoli vás jenom napadne, mi to nepřijde normální. Navíc když už něco zajímavého čirou náhodou v televizi dávají, tak většinou v nevhodnou dobu, kdy máte na práci důležitější věci.
Moje vysvětlení: lidé se ještě pořád dívají na TV ze setrvačnosti nebo proto, že nemají na připojení k internetu; případně nevědí o jiných možnostech. Důvodem by ale mohla být i skutečnost, že nemají možnost (anebo nevědí), jak k tomu použít svojí televizi.

 

Kam mizí psací potřeby?

Každý rok nakupuji desítky (kolem 50 ks) tužek, fixů a propisovaček. Žádnou jsem nikdy nevyhodil do koše. Přesto stále někam mizí. A děje se to už velmi dlouho, mnoho let. Čtenáře by třeba mohlo napadnout, že je například odnášejí či anihilují zákazníci, zaměstnanci nebo moje děti. Ten první případ to není, druhý určitě také ne (najímám pracovníky jen krátkodobě) a děti se učí teprve chodit. Zbývá jediné – skřítci a podobná havěť. Jenže na podobné entity přirozeně nevěřím (narozdíl od neobyčejně populární Alušky a jejího blogu aluška.org), takže z toho máme čistokrevnou záhadu. Podotýkám, že zde došlo za celou dobu existence firmy ke zmizení ne desítek, ale stovek psacích potřeb a neustále mizí další a další.

 

Facebook

Smysl Facebooku se mi nedařilo pochopit řadu let. Záhada je však vyřešena. Nedávno jsem náhodou četl příspěvek na nějakém fóru, kde se autor zmínil, že Facebook je jeho jediné pojítko s přáteli nebo bývalými spolužáky. Většina lidí má přirozenou potřebu mít okolo sebe hodně známých tváří a „družit se“. Já tuto potřebu nemám, takže mi přínos Facebooku unikal. Je mi dobře tím víc, čím méně lidí potkávám. Stačí mi moje rodina. (V izolaci jen s rodinou žiji přibližně pět let. Předtím jsem se setkával s mnoha lidmi. Až teď, když mám možnost srovnání, mi dochází, že je mi nejlépe jen v úzkém rodinném kruhu.)

 

Alkohol, cigarety a drogy

Můj rozum nad tím zůstává stát. Že by to byla otázka spíše pro jiné oblasti mozku než ty rozumové? Podle všeho ano. Vzít si racionálně drogu nemá žádnou logiku. Musí v tom být emoce. Co nutí lidi vpouštět tyto věci do svého života?
Nechápejte mě prosím špatně. Je mi jedno co kdo dělá a nevynáším nad nikým žádné soudy. Můj problém je docela jiný a sice, že mi vadí, když něco neumím pochopit. Občas je to až k vzteku. Přijdete třeba do zakouřené hospody, kouř vás štípe, dělá se vám z toho špatně a přitom vidíte všude kolem sebe s kvalitou vzduchu nadmíru spokojené kuřáky. Proč to jiným lidem dělá dobře a vám ne? Vím, každý člověk je trochu jiný, ale až tak?!

 

Státní dluhy

Podle seznamu dlužníků (zahraniční dluhy) dluží všechny státy na světě (s výjimkou Lichtenštejnska a dalších pěti miniaturních států). Výše dluhů jsou astronomické. Nejvíce dluží nejrozvinutější státy v čele s USA, UK, Německem, Francií, Japonskem. Jak tyto dluhy vznikají? Komu všichni dluží? MMF? Světové bance? Soukromým osobám a firmám? A co vlastně tyto dluhy symbolizují? Znamená dluh USA ve výši 17 bilionů dolarů (17*1012), že by bylo například nutné odpracovat 1,7*1012 hodin (při ceně 10$/hod), aby byl dluh vyrovnán? Pro koho by USA musely tolik práce odvést?
Je zřejmé, že dluhy na státní úrovni nelze přepočítávat na ekvivalenty pracovních hodin nebo zboží, protože jinak by bylo možné proškrtat dluhy v případech, kdy si dluží navzájem např. USA a Čína. (Čína dluží „jenom“ 0,8*1012.)

 

Placení za bankovní služby

O této záhadě jsem zde napsal před časem i krátký přípěvek. Proč, když existují banky bez poplatků, lidé raději za bankovní operace nebo za užívání účtu platí? Obavy o bezpečí peněz v tom být nemohou – peníze si každý může poslat na nějaký (bezplatný) spořící účet u jiné banky, případně diverzifikovat. Nulové úroky tím důvodem také být nemohou, protože úroky jsou všude tak nízké, že by snad nemohl nikdo myslet vážně dávat peníze do banky kvůli úročení.

 

Osobní návštěvy banky

Tato otázka mi vrtá hlavou pokaždé, když jdu kolem jakékoli banky a vidím tam frontu čekajících klientů: Proč tam ti lidé museli jít osobně?
Jediné vysvětlení, které pro to mám: zřizují nebo ruší svůj účet. Jiný důvod jít do banky jsem přísahám za patnáct let podnikání ještě nikdy neměl.

 

iPhone, iMac, iPad, iPod, i…

iZařízení opravdu nechápu. Několikrát jsem prozkoumával vystavené iPhone a iMac v prodejně, ale nepodařilo se mi najít jediný důvod, proč bych je měl mít. Mám obyčejnou starou Nokii, mobil, na kterém jsem internet zrušil po půlroce, protože za tu dobu bylo potřeba se připojit jen jednou a sice když jsem si nebyl při hledání hub v lese úplně jistý, jestli máme jít doleva nebo rovně. Naše poloha na mapě odhalila, že spíše něco mezi. K focení mobil také občas používám, kvalita stačí. Přiznám se, že nejraději bych mobil, který by měl jenom čtyři funkce: volání, jednoduché kontakty (jméno + číslo), sms a foťák. Kdyby šlo vše ostatní odstranit, bylo by to naprosto senzační. Co je na iPhonech tak přínosné, že se vyplatí dát za to takové peníze? Má snad nějaké tajné funkce, o kterých se nikde nepíše?
iMac jsem zkoumal o dost podrobněji než iPhone, protože bývá vyzdvihován kvůli údajně lepší práci s grafikou a já se grafikou mnoho let živím. Cena jednoho zkoumaného „Macu“ byla 40 tisíc. U Photoshopu jsem subjektivně nepoznal rozdíl oproti mému bazarovému stroji s SSD diskem. Přitom můj počítač stál 5 tisíc korun (bez monitoru, dokupoval jsem jenom rychlý SSD disk). Jsou na něm  Windows 7. Startují za 10 sekund. (Hybernace a zbytečné procesy jsou vypnuté.) Photoshop startuje za 4 sekundy. Na výkon jsem hodně náročný, ale nákup drahého počítače, který by byl jenom nepatrně rychlejší, by bylo z mého pohledu zcela zbytečné plýtvání.
Domnívám se proto, že u této záhady jde opět hlavně o emoce a tedy nejpravděpodobněji o módu. Čistě pragmatický přístup k iX není možný. To by potom tato zařízení nikdo nekupoval, tedy alespoň ne za několikanásobně vyšší cenu oproti substitutům.

Pro úspěch v prodeji je potřeba oprostit se od logiky a uspokojovat především emoce. Právě „nelogické“ chování zákazníků skrývá největší potenciál zisku. Lidé se při nákupu řídí v podstatě jen emocemi. Rozum nehraje velkou roli. Při práci na firmě je však pragmatický přístup docela zásadní. Kdybych měl kupovat co je právě in, byly by náklady mnohonásobně vyšší a přitom úplně zbytečně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *