Co jsou to vlastně peníze? Ani ekonomové se v názorech na tento fenomén nedokáží stoprocentně shodnout. Zeptejte se různých ekonomů a vždy dostanete trochu jinou odpověď. Shodovat se budou v podstatě jen v prázdných frázích definujících peníze jako prostředek směny. Peníze jsou „přenosové médium“ pro umožnění snadné výměny služeb a zboží. To je celkem prostý a zřejmý fakt. Filmy a seriály však vytváří iluzi, že to co má hodnotu jsou peníze samy o sobě. Nic nemůže být dále od pravdy. Představte si, co by se stalo, kdyby zešíleli pracovníci tiskárny cenin, vytiskli pětitisícovky do deseti kamionů a vysypali je všude možně po republice. Mnozí by jistě skákali radostí: „Jsme bohatí! Můžeme si teď koupit co chceme! Ráj na zemi!!!“. Pravdou je, že by nastalo peklo. Cena všeho by raketově vzrostla. Lidé by odmítali chodit do práce. Ti, co by peníze posbírali, by sice měli rázem určité výhody nad ostatními, jenže společnost by upadla do těžkého chaosu, takže by si svého rychle nabytého bohatství příliš neužili.
Opakuji, že peníze jsou pouze prostředek směny. Nic víc! Aby tento pojem nebyl pro vás jenom nudnou frází, představte si peníze spíše jako lístek do divadla. Jsou jenom vstupenkami na trh, nikoliv konečným cílem. Pro řadu lidí ovšem konečným cílem jsou. Lidé hromadí peníze na účtech a věří, že jsou bohatí. Největší křečci hromadí vstupenky na nepřeberná množství divadelních představení, která by však neměli možnost shlédnout ani kdyby žili tisíc nebo milion životů. Zaleží jistě i na typu představení, které by chtěli shlédnout. Představosti se meze nekladou. Mezi bohatými (duchem) je řada osobností, které skutečně peníze vnímají jako vstupenky na show a aktivně vymýšlejí a realizují velká „představení“ – typicky Elon Musk. Jeho show jsou navíc atraktivní i pro masy diváků (SpaceX) a spotřebitelů (Tesla). Bohatí však „vstupenky“ jenom střádají, případně soutěží s ostatními „bohatými“ kdo bude mít více „vstupenek“. A o nic jiného jim překvapivě nejde. Ale možná je to tak i dobře. Nemají-li vize ani morálku a tedy nemají-li na to být tahouny civilizace, kdo ví, co by mohli provést, kdyby chtěli nějaká větší show pořádat. Se „vstupenkami“ lze samozřejmě žádat od druhých pořádání i naprosto nesmyslných vymaštěných psychopatických her. Stačí si vzpomenout na druhou světovou válku a cíle nacistického Německa.
Drtivá většina peněz dnes existuje pouze v podobě záznamů v počítačích. Jde v podstatě o účetní data. V záznamech bývá uvedeno zejména kdo komu a kolik dluží. Data na bankovních účtech zachycují výši aktiv a závazků. Bankovní operace jsou vlastně „vyřizováním účtů“.
Dluh je závazek, vklad jsou aktiva. Každý by přirozeně chtěl mít především značná aktiva. Jenže jen málo lidí má dostatečnou fantazii a odvahu proměňovat aktiva v něco užitečného, v zajímavé nebo užitečné produkty či služby pro ostatní, takže je nedostatek peněz v oběhu a banky se snaží vytvářet nové a nové peníze získáváním nových a nových dlužníků.
Jak peníze vznikají
Mnozí žijí např. v přesvědčení, že peníze vláda tiskne (resp. emituje) podle svého uvážení. Možná se tak děje ve Venezuele nebo v nějakém podobně devastovaném státě, ale ve většině rozvinutých zemí nikoliv. Peníze vznikají v bankách. Komerční banky mezi sebou soupeří o klienty. Nad těmito bankami existuje vždy centrální banka, která má roli regulátora hlídajícího měnovou politiku státu nebo uskupení států. Centrální banky mají několik nástrojů, kterými usměrňují komerční banky. Určují například kolik prostředků musí banky mít na konci dne k dispozici, což má vliv na to, kolik banky mohou půjčovat. Důležitým nástrojem je také určování úrokové sazby. Pokud centrální banka uzná za vhodné omezit rizikové hypotéky, potom zvýšení úrokových sazeb je poměrně účinnou brzdou ekonomiky. Lze tím také trochu regulovat inflaci a recese. (Důsledkem inflace je zvyšování cen.) Ale zpět k tomu hlavnímu …
Peníze vznikají v procesu tvorby dluhů, resp. závazků splatit dluh. Princip tvorby nových peněz je tak jednoduchý, že jej mysl odmítá akceptovat.
Chcete-li stavět a nemáte dostatek prostředků, půjdete do banky přesvědčovat bankéře, že dokážete splácet kredit patnáct, dvacet nebo více let. Předáte mu zejména přehled vašich příjmů.
Je přitom úplně jedno, komu budete svůj čas, práci či jiné bohatství (které teprve vznikne) předávat. Přirozeně to nemusí být ani nikdo z lidí, kteří se budou na stavbě vašeho domu podílet.
Úlohou bankéře je posoudit, zda skutečně budete schopni splácet daný závazek. Uzná-li, že ano, vytvoří na vašem účtu kredit. Vykouzlí jej! Vznikne vám tím dluh (závazek splatit daný kredit plus úroky), ale zároveň se jedná o vklad. Za získaný kredit necháte postavit dům. Peníze se do oběhu dostávají přenášením kreditu na účty jednotlivých účastníků stavby domu, ale také celé sítě dodavatelů surovin a výrobců, kteří se snaží za účelem získání kreditu (vkladu!) uspokojit vaší potřebu bydlet, resp. potřeby stavitele, který se snaží uspokojit vaší potřebu bydlet.
Vy potom ještě musíte vyvinout značné úsilí a vrátit postupně bance kredit ve stejné výši (plus úroky za umožnění směny). Banka díky úrokům krom jiného zvyšuje své možnosti tvorby kreditu, takže může uspokojit více klientů, zadlužit více domácností a firem a vygenerovat tím více peněz do oběhu – tedy roztočit kola ekonomiky.
Z výše uvedeného je zřejmé, že peníze jsou pouze médiem pro zprostředkování transakcí v lidském společenství. Více peněz může vznikat především díky ochotě mas pracovat pro druhé se závazkem na dlouhou dobu dopředu. Trochu se zapomíná, že peněz může být v oběhu více jen díky zvyšování produktivity. Řekněme, že jste sedlák. Půjčil jste si kredit, který využijete na nákup pole. Je propastný rozdíl ve výkonnosti, budete-li pole obhospodařovat s koněm anebo s traktorem. Produktivita traktoru vám umožní splatit závazek mnohem rychleji, resp. vůbec nějaký kredit na nákup pole získat. Pak si můžete půjčit znovu. Vlastně musíte, chcete-li konkurovat ostatním sedlákům ve společnosti, která je postavená na dluzích. Může-li si jiný sedlák půjčit, potom si většinou půjčí, protože tím získá nad vámi konkurenční výhodu – například ještě lepší výkonnější traktor.
Bankéř je důležitým správcem bohatství. Musí umět dobře věštit budoucnost, rozrývat současnost i minulost. Díky tomu, že komerční banky mezi sebou bojují o klienty (jedná se o soukromé subjekty – tedy o firmy v tržním prostředí orientované čistě na zisk), je zde přirozená snaha bankéřů odhadnout realitu žadatelů co nejlépe a zároveň i snaha vyznat se dobře v daném tržním prostředí, tzn. umět odhadnout, zda se může ten a ten podnikatelský nápad uchytit a vyplatit, resp. bude-li podnikatel schopný splácet.
Jak peníze zanikají
Pro pochopení co jsou peníze, je důležité vědět i jak zanikají. Co přesně se děje se splátkami, které se dostávají zpět na účty? Vždyť za desítky a vlastně již stovky let bankovních transakcí by mělo být na účtech bank astronomické množství peněz?! Proč je jich tak málo v oběhu??
Takto peněžní systém bohužel (bohudík) nefunguje. V okamžiku, kdy dluh splatíte, jsou peníze anulované, smazané, deaktivované – zkrátka zničené! Nevěříte? Úlohou bank je zajišťování transakcí mezi účastníky trhu a vedení záznamů o těchto transakcích. Peníze tak jak jste si je představovali do dnešního dne, jsou ve skutečnosti něčím úplně jiným. Hotovostní peníze – fyzické „šusťáky“ a mince – jsou jenom nepatrným zlomkem peněz, drobnou pomůckou, jak zajistit okamžité jednoduché transakce. Většina peněz jsou však především smluvní závazky vyjádřené na účtech bank pomocí identifikátorů účastníků a čísly.
Banky mají povinnost vést rezervy ve výši asi 2% z celého objemu dluhů, které vykouzlí na účtech klientů. V řadě států ani žádné rezervy mít nemusí. Představa, že půjčují něco ze svého majetku, je zcestná. Oni pouze umožňují transakce (a vedou o nich záznamy) mezi jednotlivými účastníky trhu. Krytí peněz zlatem bylo kdysi užitečné, ale dnes by něco takového jenom omezovalo možnosti bankovnictví.
Co přesně se děje s úrokem nevím, ale nejspíš je použitý k navyšování možností bank co se týče výše poskytovaných úvěrů a přirozeně také k financování celého bankovního cirkusu (peněžní rezervy bank, velkolepé stavby bankovních domů a jejich provoz (zejména platy)) a daně pro stát.
Skutečnost, že peníze při splacení dluhu zanikají, má překvapivé důsledky. Pokud by se společnost snažila co nejvíce splatit dluhy, mělo by to za následek snížení množství peněz v oběhu a tedy citelný nedostatek peněz – kritické zpomalení ekonomiky. Současný peněžní systém je založený na stimulaci silné motivace k ekonomické činnosti skrze závazky v podobě dlouhodobých dluhů.
Kdy je člověk bohatý a kdy chudý
Velmi zjednodušeně … Opravdové bohatství je v první řadě inovátorské myšlení, které může zlepšovat životní úroveň společnosti. Potom jsou-li myšlenky lidmi akceptovány, mohou být zhmotněny ve skutečnost stimulací obchodních vazeb pomocí peněz. Nemáte-li peníze, nic to ještě nemusí znamenat. Nemáte-li ani motivaci pracovat, případně chybí-li vám kreativita a inovátorský duch, teprve potom jste chudí.
Až se budete příště bavit při sledování filmu s bankovními lupiči v hlavních rolích nebo až budete snít o tom, jak vyhrajete ve Sportce, vzpomeňte si co jsou peníze a jak vznikají a zanikají. Chce to trochu realističtější vhled a očekávání. Potom nebudete vinit ostatní, že nemáte peníze.
Závěr
Nemyslím si, že jde o dokonalý systém. Nic lepšího však nemáme. Je zřejmé, že zadlužení lidé tvrdě pracují a jen tak pracovat nepřestanou, což je dobře. Kdyby lidé odmítali pracovat, nastal by chaos a úpadek. Problém je, když bankéři neodhadnou dobře situaci na trhu a půjčují více, než je možné splácet.
Pro dlužníky je největším strašidlem exekutor / vymahač dluhů. Pokud by na půjčku dosáhli jen ti, kteří se s největší pravděpodobností nedostanou do dluhové pasti, potom proč ne? Na exekutorských strašidlech není nic špatného. Jsou to šelmy pobíhající kolem stáda vyplašených ovcí. Určitý tlak na společnost být musí. V přírodě to takto funguje od počátku věků. Bez šelem společenstva degenerují, přemnožují se a upadají. Šelmy zajišťují rovnováhu. Jenže když pastevci (bankéři a jim podobní) nezvládají svojí roli, dochází k devastaci stáda šelmami (nebo k přemnožení stáda) a tím k narušení rovnováhy celé společnosti. Harmonie má fyzikální podstatu. Provázanosti a souvislosti jsou sice složité, ale přírodní fyzikální zákony obejít nijak nelze. Je jedno, jakou máte roli, zda jste ovce, šelma nebo pastýř. Abychom přežili, musíme se snažit všichni.
Otázky pro zvídavé čtenáře …
Jakou roli či význam mohou podle vás mít v daném kontextu kryptoměny resp. blockchain?
Je možné žít bez dluhů? Jaké dovednosti a vlastnosti musí mít úspěšní podnikatelé, kteří se nikdy nezadlužili a přesto jejich společnosti rostou více a lépe, než firmy, které půjčky využívají?