Konec demokratického blogu

Teprve nedávno mi došlo, že psaní blogu může být přínosné v podstatě jen pro autora daného blogu. Vliv na čtenáře je zcela zanedbatelný. Možnost komentovat příspěvky využilo jen mizivé procento čtenářů. Z toho vyplývá jeden důležitý závěr – nemusím už brát na nikoho ohledy, mohu psát opravdu o čemkoliv se mi zachce. Původně měl být blog především o osobním rozvoji, podnikání a podobných tématech. Vymezení tímto způsobem mi však svazovalo ruce. Pořád jsem se snažil psát korektně a jen v rámci zaměření blogu, protože mi to přišlo fér vůči případným čtenářům. Potom přišlo GDPR, které se mi tady nechce nastavovat (odmítám si na to udělat čas), takže jsem byl nucený vypnout komentáře, aby nemohl být ohrožen žádný uživatel vložením e-mailu nebo dokonce jména.
Když zmizí na blogu možnost zpětné vazby, je najednou celý blog jenom váš a můžete si začít dělat co chcete. Vzniká tím dokonalá diktatura obsahu. Čtenáři již nemají možnost vyjádřit se a případně i autora usměrnit. Je to samozřejmě ke škodě obou stran (z pohledu demokratického uspořádání), jenže uživatelé zde stejně nikdy nic přínosného do komentářů neuváděli, takže diktatura jednoho dne přijít zákonitě musela. Je to podobné jako v politice. Když nedáváte zpětnou vazbu svým zastupitelům a na všechno kašlete, dříve či později přijdete o možnost politiku jakkoliv ovlivňovat. Nastane diktatura.
Když sleduji politické dění (a nejen v ČR), je zřejmé, že většina národa a národů po diktatuře od srdce touží. Věřím, že tímto krokem – zavedením diktatury obsahu – paradoxně blog osloví mnohem více čtenářů. Je sice úplně jedno kolik čtenářů blog má nebo nemá, jen akorát když už se holt musí budovat diktatůra, potom čím více čtenářů se dostane do područí, tím lépe. Kdyby to tak nebylo, potom by neměla smysl ani diktatura sama o sobě a to už by byla fakt nuda. Měl jsem demokracii rád, občané už toho však mají plné zuby, tak se do toho pořádně opřeme … A bude hůř …