Nebudu nikoho napínat – profesionálové jednoduše neexistují. Možná mám jenom neuvěřitelnou smůlu, avšak po řadě zkušeností s „profesionály“ už na žádné nevěřím.
Určitě jste to také zažili. Potřebujete vyřešit nějaký problém, třeba porouchanou pračku, nefunkční monitor, interiér … cokoliv. Tak hledáte přes Google (nebo nedej bože přes firmy.cz), procházíte různé stránky a hledáte a hledáte, srovnáváte, zkoumáte registry daných subjektů (např. i pomocí Obchodního rejstříku nebo přes ARES), zjišťujete, jak dlouho v daném oboru podnikají, jaké mají reference atd. Potom se rozhodnete firmu/živnostníka oslovit. Většinou mají velmi napilno, ale nějaký termín se vždycky najde. A když se dostanete na řadu a dojde na lámání chleba, nevěříte vlastním očím. Uvedu pro představu pár příkladů.
Nefunkční monitor
Mám jeden velký monitor, který když přestal fungovat, nešlo jej jen tak vyhodit. Rozhodl jsem se pro opravu v profesionálním servisu, kde tyto věci běžně dělají. Technik mi však sdělil, že bude s největší pravděpodobností vyhořelé trafo a to by pak oprava vyšla na dva a půl tisíce. Monitor měl v té době bazarovou cenu tak dva tisíce. Uložil jsem jej tedy doma do kouta, odkud jsem dříve odvážel elektroniku do sběrného dvora. Jenže mi bylo opravdu velmi zahořko jej vyhodit. Takový monitor se jen tak nepovede. Vždyť i když jsem byl nedávno kupovat nový, který měl super recenze, tak nový jsem musel čtyřikrát!!! reklamovat a nechat měnit za jiný!!!, protože bylo buď plno vadných pixelů, nebo skvrny v obraze nebo dokonce na jednom žlutý gradient zleva doprava!! Prostě neuvěřitelné věci u monitoru, který podle desítek kladných ohodnocení zákazníků měl být špičkový.
Jednoho dne jsem ten starý nefunkční milovaný monitor do mrtě rozebral. Prohlédl jsem si pečlivě trafo. Bylo navenek bez jakýchkoliv náznaků propálení nebo poškození laku na měděném vodiči. Nejsem elektrotechnik, ale základní práci s multimetrem zvládám. Trafo bylo v pořádku. Tak jsem se začal pídit, co jiného se mohlo pokazit. A potom jsem si náhodou všiml vypouklého elektrolytického kondenzátoru. Stačilo pak chvíli hledat na Googlu a bylo jasné, že příčina může být právě zde. Objednal jsem nové kondenzátory v ceně cca 200 Kč. Za pár dní přišly. Všechny staré (i navenek dobré) jsem vyházel a přiletoval místo nich nové. Byla to práce na půl hodiny.
Monitor dnes šlape jako hodinky. Mám již za sebou celkem tři úspěšné opravy různých monitorů tímto způsobem. Pokud vám nějaká elektronika přestala fungovat, zkontrolujte nejprve elektrolytické kondenzátory! Nevyhazujte věci úplně zbytečně. Když už, tak jen když zastarají morálně. Například gramofon nebo magnetofon. (Akorát si pak nervěte vlasy, až přijde retro móda v poslouchání gramofonových desek.)
Nepojízdné auto
Někdy před patnácti lety jsem měl Ford Escort. Bylo to celkem dobré auto, ale poruchové. Jednou se dokonce rozhodlo, že už nebude startovat. Vyměnil jsem svíčky. Nic. Zkouším pojistky. Žádný problém. Tak mi nezbylo, než nechat vůz odtáhnout do servisu. Pro jistotu jsem se obrátil na servis, který tuhle značku dělá jakože profesionálně.
„Tak pane, máte to spravený. Vyhořelo relé a byly úplně spálené svíčky. Bude to za čtyři tisíce plus cena za odvoz k nám.“
Až takový blbec přes auta nejsem, abych nevěděl, která bije. Výměnu svíček mi po krátké slovní výměně nezapočítali. Jejich služby už bych přirozeně nikdy neriskoval opět využít. To bych radši prostudoval servisní příručku k autu (kdyby nějaká byla po ruce) a provedl si diagnostiku a opravu sám.
Když už jsem nakousnul téma autoservisy … Víte, na kolik přijde získat prodlouženou záruku (např. 5 let) vozu střední kategorie? Každý rok byste s tím museli jet na servisní prohlídku v průměrné ceně 10 tisíc Kč, tzn. za pět let 50 tisíc. Přitom pokud jste koupili vůz kvalitní značky (na internetu lze dohledat poruchovost), je velmi nepravděpodobné, že by k nějaké poruše během těch pěti let došlo.
Oprava profi tiskárny
Jednoho dne se uprostřed vytištěných papírů začal v černé barvě objevovat rozostřený bílý pruh. To byl velký problém. Bylo nutné vyhledat profesionála. V takové chvíli nehledíte na cenu, ale především na to, jak profesionálně daný expert působí. Objevil jsem servis specializovaný pouze na laserové tiskárny, čtrnáct let praxe, kvalitní reference. Pán identifikoval příčinu už po telefonu. Profík jak se patří. Liboval jsem si jak se mi podařilo najít toho pravého. Přijede tiskárnu vyčistit už za dva dny. Bude to stát dva tisíce bez DPH plus tři stovky doprava.
Byl to skutečný profesionál. Špičkové vybavení v kufříku, špičkový vysavač přímo na laserové tiskárny.
Přijel, tiskárnu vyčistil, pruh zůstal. „Čím by to mohlo být?“, zahájil diagnostiku. Nejprve jsme prohodili zobrazovací jednotky. Tím to nebylo. Potom přítlačný válec. Stále nic. Fuser byl nový, tam problém nehledal. Nakonec usoudil, že jde o vadnou LED tiskovou hlavu (namísto laseru se dnes data „vykreslují“ na zobrazovací jednotku LEDkami, takže už to vlastně nejsou laserové tiskárny, ale ledkové tiskárny). Zaplatil jsem za vyčištění, které jsem mohl úplně stejně provést obyčejným vysavačem a pár dní jsem čekal na zjištění ceny. Nová tisková hlava (modul s LEDkami) vyjde na 10000 Kč bez DPH. Výměna 2000 Kč. Doprava 300 Kč. Cena se mi zdála vysoká, tak jsem od opravy ustoupil.
Místo toho jsem na internetu našel servisní příručku o tisíci stranách k danému typu tiskárny. Příručku, která je tajná a mohou ji mít pouze autorizovaní servisáci. V příručce se o dané vadě psalo. Jako první se má zkontrolovat vývojnice a vyčistit. Tak jsem tiskárnu podle návodu rozebral, vývojnici vyčistil a problém s tiskem zmizel. Byla to práce pro zcela nezkušeného technika na třicet minut! Sakra! A to ten člověk tvrdil, že se na tento typ tiskáren specializuje!!!
Trochu si ještě rejpnu. Kdybyste náhodou kupovali profi tiskárnu a nabízeli vám k tomu pět let servis za paušál nebo něco podobného a přitom byste věděli, že tiskárna nenajede za tu dobu víc jak sto tisíc stran, potom určitě předplacený servis nepotřebujete. Jenže nikdo neví dopředu, kolik toho bude tisknout, tak si servis všichni objednají. Marketing dnes v praxi staví i na nejistotách zákazníků.
Lze se stát skutečným profesionálem?
Mám řadu dalších zkušeností s „profesionály“ z rozličných oborů lidských činností – programátoři, markeťáci, grafici, lékaři, návrháři atd. Není však nad vaší vlastní zkušenost. Sami máte jistě také nějaké zážitky v tomto směru. Představy o profesionálním přístupu a očekávání, jak by měla probíhat diagnostika, oprava, navrhování něčeho, programování, vyšetření, léčení apod., bývají velmi naivní. I když máte před sebou například zkušeného lékaře, nikdy není jisté, že se mu podaří správně identifikovat příčinu problému. Na opravdového profesionála nenarazíte, protože nikdo s nadlidskými dovednostmi zatím neexistuje. Zde narážím na představu, že profesionál je ten, kdo dokáže s jistotou identifikovat problém/potřebu/příčinu/řešení z hlavy a dokáže vše vyřešit tak, aby při tom nevznikl jiný problém.
Jistotu nemá nikdo, protože svět je neobyčejně složité místo a člověk má jen velmi omezenou mozkovou kapacitu. Přesto všechno mohou existovat obecné principy, které umožňují specialistům alespoň působit profesionálně, když už není možné praktické dokonalosti dosáhnout. Jednou z metod skutečných profesionálů je checklist. Čím komplikovanější oblast, tím složitější. Na nic podstatného z již známých úkazů/vad/příčin problémů/proměnných apod. se však díky checklistu nezapomene (je-li pravidelně aktualizován o nové poznatky v oboru). Checklist se používá s velkým úspěchem například v leteckém průmyslu. Právě díky checklistům – a jejich důslednému procházení – je letecká doprava nejbezpečnějším způsobem přepravy!
Kdyby například náš opravář tiskárny měl po ruce checklist, mohl by skutečnou příčinu problému velmi rychle objevit. Tiskárna není tak složitý přístroj, jak by se mohlo zdát. Množství problémů, které se mohou vyskytnout, je omezené. Vytvořit obecný checklist pro diagnostiku tiskových vad led tiskáren byste zvládli za chvíli i sami. Stačilo by prostudovat servisní manuál některé z tiskáren. V manuálu jsou běžné vady totiž uvedené. (Že je trochu náročnější utajené servisní manuály sehnat, by bylo předmětem jiné diskuse.)
Díky zkušenostem můžete přijít například na to, že profesionál není ten, kdo působí jako machr/macho/mistr světa, ale naopak člověk skromný, pokorný a opatrný k vytváření rychlých názorů na věc. Postupuje systematicky a v ideálním případě na základě ověřených funkčních postupů. Nenechá se unášet svými pocity a dojmy, protože si uvědomuje, jak je člověk nedokonalý a náchylný k chybování. Zároveň je profesionál morálně a eticky vyzrálý. Zákazníky/pacienty/práci má především díky své píli a smyslu pro zodpovědnost, nikoliv proto, že dokáže druhé oblbnout a už vůbec je oblbovat nepotřebuje.
Pocitová míra důvěry, aneb proč popelář nezklame nikdy a politik vždy
Čím jste starší, tím více máte zkušeností z interakcí s rozmanitými jedinci, jejich služby využíváte, případně kteří mají vliv na váš život, aniž byste přímo jejich služby využívali. Zkušenosti tohoto druhu se dobře pamatují a také dobře ukládají v paměti. Hodnocení je sice krajně subjektivní, individuální, ale přesto lze určité závěry vyvodit.
V mém případě pocitová míra důvěry v rozličné profese vychází zhruba takto:
Procento předjímá, s jakou důvěrou či pravděpodobností očekávám přijatelný výsledek práce dané profese ve vztahu ke mně.
Politik … 0%
SEO marketér … 10% (s touto profesí jsem kolidoval mnohokrát, takže jde o odhad ze všech nepřesnější)
Grafik … 20%
Státní úředník … 30% (toto je zkresleno mou averzí k úředníkům obecně)
Opravář …. 30 až 40%
Lékař … 40 až 50%
Programátor … 60%
Účetní … 95%
Popelář … 100%
Nejhůře vychází profese politik a je to tak normální, protože žádný politik se nemůže dostat k moci realistickým přístupem. Nikdo by takového člověka totiž nevolil! Nikomu se nechce pracovat, neustále přemýšlet a zvažovat každé rozhodnutí, a už vůbec nikdo nechce dřít a tvrdě makat. Tyto nepříjemné věci, které by politik měl v lidech probouzet, aby se dostavila nejvyšší možná prosperita, jsou zkrátka krajně nepopulární, takže chce-li se někdo jako politik vytáhnout až nahoru, musí lhát jako když tiskne. Vše ostatní jsou umně maskované rozkrádačky.
Nejvíc ze všech profesí věřím popelářům. Ještě ani jednou v životě mě nezklamali. Kontejnery vyváží pravidelně a bez problému. Je to nejspolehlivější profese ze všech, takže popelářům a jejich práci plně důvěřuji, tzn. na 100%. Je docela možné, že nemohou zklamat proto, že jde o práci extrémně jednoduchou, takže ani značně fyzicky namáhavá podstata této práce nemůže způsobit výpadek.