Jak si lépe pamatovat

Opakování matka moudrosti?

Opakování vybavováním si, je tím, co upevňuje a tvoří nové vědomosti. Ale že by bylo opakování zdrojem moudrosti, o tom silně pochybuji. Moudrost se probouzí až díky sofistikované propracované síti ověřených a především užitečných informací z mnoha oblastí života. Moudrost pramení ze zkušeností, z nezaujatosti a z odvahy vnímat svět v celé své složitosti a propojenosti. (Chci naznačit, že budete-li opakovat stále dokola třeba modlitbu “Pane Bože, ať si dobře pamatuji.”, tak se tím určitě nikam neposunete.)

Opakování má však významný vliv na sílu a množství synaptických spojů. Jak často látku opakovat, aby došlo k trvalému uložení do paměti a zároveň byl čas využit nejlepším možným způsobem?

Prodleva v opakování se s každým zkoušením může prodloužit několikanásobně. Stačí přitom už pět opakování a informace se uloží do paměti trvale.

První vybavování látky zpaměti by mělo proběhnout po hodině, druhé stačí na druhý den. Třetí opakování za týden. Čtvrté za měsíc a páté za půl roku. Potom už si informace pamatujete trvale.

Jenže jak zvládnout ohlídat termíny pro velké množství informací? V první řadě je nutné naučit se probíranou látku komprimovat pod souhrnné pojmy. Když například čtete odstavec nebo kapitolu, vyextrahujete vždy po přečtení hlavní myšlenky z textu a shrnete je pod co nejvýstižnější pojem či pojmy. Zavěsíte-li pojmy zároveň k obrazové představě a umístíte-li je do paměťového paláce, máte napůl vyhráno. Potom stačí vybavovat si při zkoušení právě jenom klíčové pojmy (pomocí obrázků a umístění v paměťovém paláci). Navazující informace jsou pod těmi pojmy přístupné.

Ale zpět k otázce. Jak tedy ohlídat termíny? Klíčové pojmy si zapisujte na kartičky, přidejte na každou kartičku i kontrolní otázku a kartičky vkládejte do přihrádek, které mějte rozčleněné podle týdnů. Jednoduše vložte kartičku se zakomprimovanými pojmy z nově studované látky na místo v přihrádce, které zhruba odpovídá datumu, kdy bude zapotřebí provést přezkoušení a tím upevnění v paměti. Na kartičce je dobré mít zapsané všechny čtyři termíny a u každého zaškrtávací políčko. Přezkoušení znalostí musí být aktivním způsobem, tzn. vybavování zpaměti. (Pasivní přístup je např. přečtení.)

Chcete-li si opravdu něco pamatovat, musíte být nekompromisní a vytvořit nové silné návyky. Jako první doporučuji zapamatovat si postupy, jak pracovat s pamětí, s emocemi a jak vytvářet nové návyky.

Vyhýbání se studiu je jen blbý návyk

Každý máme řadu blbých návyků. Já například mám nezadržitelnou touhu po nových informacích. Nedokážu odolávat novým knihám. Většinou jich čtu několik najednou, protože se stále objevují nové a nové a nestíhám je číst. Je to špatný návyk, protože způsobuje chaos. Podobně špatný návyk je vyhýbání se nepříjemným pocitům, které provází například proces zapamatovávání si nových věcí. Špatný návyk nelze zrušit. Kuřák má dokonce škodlivý návyk a stejně jej nemůže zrušit. Jediný způsob, jak špatné návyky obelstít, je překrýt je novými návyky, které jsou pokud možno lepší a silnější. Kuřák může nahrazovat svůj zlozvyk novými návyky v momentě, kdy má nutkání jít si zapálit. Může svůj tak známý popud využít jako aktivátor pro řadu rozmanitých činností. Např. si může jít zaběhat, dát si žvýkačku, vypít sklenici čisté vody, zazpívat si, zapískat, skákat na místě, začít uklízet, jít si hrát s dítětem, zkrátka cokoliv, co přeruší nutkání vykonat blbý zlozvyk. (Kuřák to má horší ještě v tom, že se musí vypořádat se závislostí na nikotinu.)

V případě samostudia stačí naštěstí třeba i jenom technika 3-2-1-start! Ano, tušíte správně. Po slově start začnete se studiem. Tak jednoduché to je. Ale chce to udělat z toho silný návyk a to stojí hodně času a úsilí. Není lepší přetvořit studium na zábavnou činnost?

 

Studium může být zábavné (vždy)

Je to jenom na vás! Přirozeně, že ve škole to zábavné být moc nemůže, protože to je místo, kde se klade důraz na zadupání individuality a ohnutí mladého člověka k obrazu společnosti (tzn. k obrazu lidí, kteří sestavili výukový systém a nic lepšího dát dohromady nechtějí nebo nedokáží). Samostudium je však výhradně ve vaší režii, takže pokud je nudné, můžete si za to sami. Nepoužíváte představivost, nevytváříte zábavné asociace, máte nejasné cíle anebo je cílem jen splnit požadavky systému. Ten posledně jmenovaný problém lze přelstít. Požadavkům systému vyhovíte (uděláte zkoušky), ale zároveň si celý proces přetvoříte ke svému obrazu. Je něco takového vůbec možné? Ale jistě že je! Záleží jenom na tom, jak dobře si vše poskládáte ve vaší hlavě. Tam jsou veškeré modely a vnímání světa. Tam je Matrix!

Díky vědomému podporování vaší představivosti budete mít možnost vytvořit ve své hlavě neuvěřitelné světy. Studium se tak může stát dokonce vaší životní zálibou, která bude přinášet jak pocity naplnění, tak především radost z hlubšího poznávání světa.

Pamatujte si, že vědomosti vám nikdo nikdy nemůže ukrást. A přitom jsou tím nejcennějším, co můžete v životě získat. Nemluvím o pochybném formálním vzdělání, ale o skutečných vědomostech, o výběru informací, které jsou ověřené, funkční, logické a především užitečné pro život.

 

Klíčové informace (jádra)

Velkou chybou stávajícího výukového systému je naprostá neschopnost představovat studentům CO se budou učit a PROČ se to budou učit. Dovolím si spekulovat, že naše školství má tak mrzkou hodnotu z velké části právě kvůli této neschopnosti. Bylo by tak těžké obětovat jednu nebo dvě výukové hodiny na seznámení studentů s látkou, kterou budou v následujícím školním roce vstřebávat?? Vždyť téměř každá učebnice, podle které se jede, má seznam kapitol. Pokud je vyučující obeznámen s látkou, mohl by o tom laskavě žákům/studentům v první hodině podat ucelenou přednášku a vysvětlit, proč se to budou učit a k čemu to bude dobré? Ne, nemůže, protože na to není čas. Musí začít neprodleně nalévat do hlavy, bez ohledu na to, že vznikne v tolika hlavách normální chaos.

Já bych šel ale ještě dál. Kapitoly či tématické celky tvoří informační jádra, na které se později nabalují další jadérka nebo koncové informace. Mezi jádry i koncovými informacemi jsou důležitá propojení, souvislosti, provázanosti. To vše lze vyjádřit graficky, tedy tak, aby to bylo snadno srozumitelné a zapamatovatelné! Podpořila by se tím představivost a stupeň zapamatování.

Ještě jednu nebo dvě hodiny bych před samotnou výukou věnoval vytvoření vizuálního modelu probírané látky, resp. informačních jader, jejich provázaností a posloupností. Děti by měly za úkol tématům přiřadit vizuální symboly (prostě obrázky!), nebo jen nějaké související obrazové informace, které by vyučující předem připravil. Pracovalo by se především s informačními páry (slovní pojmy plus obrázky). Děti by kreslily propojení, třeba i na navazující předměty, aby pochopily důležitost a smysl výuky. A viděli byste, jak by se zvedl známkový průměr. Připouštím však, že by bylo nesmírně obtížné dostat do hlavy učitelům navyklým na praktiky CK mocnářství něco tak pokrokového a přirozeného, ale stálo by to za snahu.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *