Lucidní snění

Jak vyvolat lucidní sen?

Máte-li předpoklady a již jste takový sen někdy měli, potom to nebude příliš těžké. Před spaním si opakujte, že chcete vnímat váš sen živě a chcete jej ovlivňovat. Pokud to nepomůže ani po týdnu pokusů, zkuste trochu přitvrdit. Nastavte si budík na čtvrtou hodinu ranní. Až se vzbudíte, jděte se třeba napít vody (ale nic nejezte). Nepřemýšlejte o ničem. Potom asi tak za pět minut ulehněte a opět si opakujte, že chcete vědomě vnímat svůj sen. Můžete si přát i nějaký konkrétní sen. Pokud ani toto nepomůže a opravdu cítíte, že musíte zažít vědomý sen, nastavte si budík na druhou hodinu a zůstaňte po probuzení vzhůru alespoň dvě hodiny. Potom si lehněte a opakujte dokola, že chcete vnímat a řídit svůj sen. Opusťte všechny myšlenky. Udržujte však ostrou soustředěnost na vašem přání. Jakmile si uvědomíte, že sníte, uvědomte si také, že je to váš sen a máte moc jej ovlivňovat. Zkuste povyskočit a levitovat. Pohybovat se ve vědomém snu je celkem náročné. Není tam gravitace. Sen bývá nestabilní. Aby se vše hned neztratilo, musíte se pohybovat zvolna a hlavně se nesnažit moc přemýšlet. Pouze se hodně soustřeďte, ale nemyslete, jenom v naprostém klidu pozorujte.

Detaily v blízkém okolí bývají velmi vysoké. Nedívejte se k obzoru, ale jenom do blízkého okolí a úplně nejlépe přímo před sebe. Otáčení se mívá za následek rychlý konec snu a stejně tak snaha zahlédnout “co je tam dál”. Záleží také na tom, jak výkonný máte hardware. Mně se bohužel scéna při vědomém snění brzy rozpadá. Přesto ihned vím, že to není normální sen. V normálních snech se dějí většinou hlavně divné nebo nepříjemné věci a nikdy nejsou vidět větší detaily a už vůbec nejsou slyšet zvuky. Vím třeba o tom, že se lze ponořit mnohem hlouběji do snu například tak, že si začnete prohlížet své ruce. Pro mě je vědomé noření hlouběji do snu krajně nepříjemné a tělo se okamžitě snaží probudit. Nejspíš se bojí, že bych se do něj potom už nevrátil. Co já vím?!! Po zkušenostech před několika lety s pozměněným vědomím kvůli knize Moc přítomného okamžiku (většina lidí po přečtení a aplikování nic nezažije; někteří však ano), s těmito věcmi experimentuji už jenom velice opatrně. Tenkrát jsem to přežil jakž takž bez úhony, ale bylo to o vlásek. Vůbec jsem netušil, že mohou obyčejná slova být krajně nebezpečná, protože mají moc pozměnit vědomí až tak, že se třeba ani nelze vrátit do normálního stavu vědomí ať děláte co děláte. Byl jsem příliš důvěřivý. Nevěřte nikomu a už vůbec ne pisálkům a jejich myšlenkám! Nevěřte ani knězům, šamanům a podobným individuím. Věřte jenom sami sobě, svým pocitům a vlastnímu úsudku. (S šamany jsem také měl co do činění. Hledal jsem odpovědi na určité otázky. Důvěřoval jsem jim, ale včas mi došlo, že jejich úmysly nejsou čisté. Netuším o co jim šlo a proč se zaměřili na mě, ale nic dobrého to nebylo. Nejednali se mnou na rovinu. Kdybych věřil na astrál, musel bych prohlásit, že je řídily temné bytosti. Bylo jim to vidět v očích.)

Můžete-li se ve snu dívat i do dalekého obzoru a ani při prudkém otáčení nedojde k mizení toho, co vidíte, je možné, že nejde o simulaci vašeho mozku, tedy nejedná se o lucidní snění, ale o astrální cestování. Řada průzkumníků popisuje dokonale prokreslenou realitu, mnohdy nerozeznatelnou od té fyzické. Dokáží se pohybovat skrze zdi. Ve zdech vidí trubky, elektrické vedení a sebemenší detaily. Slyší také zvuky nebo hudbu. Pokud by mozek dokázal generovat až tak detailní sny, potom by bylo těžké uvěřit, že fyzická realita není jenom sen. Představa o realitě by se zhroutila. Bylo by to jako ve filmu Počátek (Inception). Tato představa je však nesmírně děsivá a situace průzkumníka, který se dostane až tak daleko, by byla blízká čirému zoufalství. V šamanizmu je zapotřebí se před vstupem do “světa duchů” dobře zakotvit. Musíte mít vždy připravený způsob, jak se bezpečně vrátit zpátky. Chcete-li prozkoumávat lucidní snění čistě ze zvědavosti, nedělejte to, nemáte-li nějaké vážnější důvody! Za vážnější důvod považuji například totálně rozhozený život bez sebemenších známek naděje na zlepšení. Potom je možné, že byste našli odpovědi na své těžké otázky skrze vědomé snění. Šaman vstupuje do “světa duchů” většinou jenom proto, aby léčil nemocné. Nedělá to pro zábavu. Stejně tak byste pro zábavu neměli vědomě vstupovat do snu ani vy, pokud si nejste na sto procent jisti, že je astrální projekce z fyzikálních důvodů nemožná. Jenže abyste se dostali do vědomého snu, musíte vypnout racionální mysl a potom ji ve snu opět zapnout. Ale jakmile mysl vypnete a znova nenahodíte, dějí se většinou iracionální věci a hlavně nemáte možnost posoudit reálnost či nereálnost tak, jako při plném vědomí. Část myšlení sice lze používat, ale ani zdaleka na 100%, protože čím více mysl zapojíte, tím rychleji sen skončí anebo ani nezačne.
Hledáte spasení, nesmrtelnost, povznesení, osvícení, nebo něco podobného? Kdo ví? Možná jsou lucidní sny cestou k určitému prozření – případně vědomé snění – ale není to vlastně totéž? Snění jako snění? Podle mého názoru jediná cesta k pravé spiritualitě vede tudy. Nemá smysl chodit do kostela nebo si nechat kýblovat do hlavy moudra moderních kněží a podobné blázniviny. Odpovědi na nejzávažnější otázky můžete najít jen a jen někde hluboko uvnitř sama sebe. Cokoliv se dozvíte od kohokoliv jiného, než od sebe sama, bude s největší pravděpodobností mrzký blábol, který vám v ničem nepomůže. Samozřejmě i to, co jste se právě dozvěděli ode mě, vám nebude k ničemu. Pravé odpovědi hledejte v sobě. Ale dejte si při tom pozor na memetické informační struktury, které máte již nainstalované v hlavě. Není nic smutnějšího, než se nechat ošálit vadnými myšlenkami ze své vlastní hlavy.

 

 

Komentáře k příspěvku:

  • 3.4.2019 at 22:06
    Permalink

    Dobrý den, z mé zkušenosti se raději vůbec nezabývejte duchovní stránkou. Pro vás je zcela zbytečná a matoucí.Nic ale zhola nic o ní nevíte a přesto je to klíč doplňující člověka k jeho seberealizaci. Pokud byste zažil to co já kleknete si na kolena a budete se jen modlit úžasem.:-)

    Reply
    • 11.7.2019 at 20:54
      Permalink

      Možná, že nás jednou čeká změna paradigmatu skrze lepší pochopení psychických nemocí. Přijdeme třeba na to, že někteří psychicky nemocní lidé žijí zároveň tady a v jiné realitě? Vidí a slyší kvantové jevy, které jejich pozorovatelé v této realitě vidět nemohou? Oni naprosto věří, protože to co vnímají, je jimi vnímáno zcela a totálně reálně. Psychiatr nemá možnost tam nahlédnout. I kdyby skutečně šlo o prolínání paralelních realit, tedy částečně jsou tito lidé tady a částečně v jiné realitě, neznamená to, že nejsou nemocní. Jestliže vnímáte něco, co lidé okolo vás nemohou vnímat, není to normální a může vám to značně komplikovat život. Psychiatr má řešení v podobě chemických látek, které blokují receptory, takže tu jinou realitu moc nevnímáte, neděsí vás, ale zároveň to má negativní vedlejší účinky, protože každé léky mají nějaké vedlejší účinky (dopad na zdraví, rozostřené vnímání této reality, problémy začlenit se do běžného života). Psychiatr nevidí a neslyší to co vy, ale může najít svou vlastní cestu do jiného světa, což se často stává (jednoduše zešílí). Děje se to také kvantovým fyzikům, protože se nadměrně snaží uchopit racionální myslí jevy neuchopitelné. Nenápadný počátek šílenství fyziků bývá dle mého názoru často při ověřování dvojštěrbinového experimentu, kdy chování fotonů závisí na pozorovateli, což je samo o sobě šílené. Následuje většinou změna paradigmatu … a psychické problémy, protože se v tom začnou dost šťourat. Výsledky těchto fyzikálních experimentů jsou zcela prokazatelné a tím totálně bourají představu o realitě.
      Souhlasím, že duchovní stránka je matoucí. Jestliže nelze v “duchovní” rovině najít žádné logické záchytné body a tedy ani nelze dát těm jevům smysluplnost, potom je zřejmé, že zkoumat podobné věci je kontraproduktivní. Ničemu to nepomůže. Pokud by však bylo možné nahlížet do paralelních světů a vnímat pevné logické záchytné body (objevovat logiku), potom proč ne? Má-li někdo tuto schopnost, měl by duchovno (ať už je to cokoliv) prozkoumávat. Já tam nikdy neviděl ani neslyšel nic, co by dávalo sebemenší smysl. A dávat těm jevům nějaký smysl jenom na základě údivu, překvapení nebo že něco vzdáleně připomíná to a to (volné asociace), mi přijde, promiňte, hloupé.

      Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *