Odejděte z práce, která vás nebaví – ale promyslete to

Občas na internetu narazíte na otázky podobného typu: „Kdyby nešlo o peníze, co byste chtěli v životě dělat?“, načež řečník (jako například ve videu níže) naznačí, že byste měli přestat dělat to, co vás nebaví a začít se věnovat tomu, co vás baví a že když budete pokračovat v tom co vás nebaví, budete toho jednou hodně litovat. A když budete dlouho dělat to, co vás baví, stanete se v tom perfektní a třeba se tím i uživíte.

Co však většinou nikdo nezmíní, jsou drobné detaily, o kterých by bylo vhodné mít alespoň hrubé povědomí – to aby se člověk příliš nedivil, vezme-li si rady k srdci bezhlavě.

Je jasné, že dělat vyloženě protivnou práci není snem žádného normálního člověka. Přesto takovou práci vykonává většina lidí. Proč? Protože k životu je zapotřebí vydělávat peníze a ty nedostanete jen tak pro nic za nic.

Peníze mají a budou vždy mít důležitou roli, protože společnost je založená na směně a kdyby směna byla vážněji narušena, systém by se zbortil jako dům z karet. I v naprosto minimalistickém pojetí života jsou prostředky pro směnu potřebné k zajištění základních potřeb jako je jídlo, bydlení, doprava, ošacení a různé další nezbytnosti. Zkrátka bez peněz nemůžete existovat. Vaše činnost má pro druhé určitou hodnotu vyjádřenou nejlépe právě pomocí peněz. Je smutné poslouchat různé umělce, když říkají, že lidé nerozumí umění nebo že je o umění malý zájem. Problém bývá jinde, což je však obtížné umělcům citlivě vysvětlit.

 

jak vznikají peníze

Víte, jak vznikají a zanikají peníze?

Co jsou peníze možná tušíte, ale jak vznikají a jak zanikají?

Představa, že teď seknete s hnusnou prací a půjdete cestovat nalehko kolem světa, nebo začnete malovat či psát knihy, je značně naivní. Jde jen o fantazie vznikající z potřeby úniku. I kdybyste pro to, co vás baví a čím žijete, byli kdovíjak zapálení, stejně by trvalo docela dlouho, než byste se tím alespoň uživili, pokud vůbec někdy.

Něco jiného je, když vám někdo řekne, abyste práci nedělali pro peníze, ale abyste si v tom našli jiný rozměr. Platí to zejména v podnikání. Lepší než konkurence můžete být právě díky tomu, že na přední místo dáte maximální zájem o zákazníka a plnění jeho snů, maximální zájem o kvalitu vašich výrobků nebo služeb, touhu po neustálých inovacích. Peníze však na první místo v podnikání dávat nemůžete, protože to pak funguje jako repelent a zákazníky byste odháněli, resp. nezískali. Peníze v podnikání jsou však hned na druhém místě, protože bez nich nemáte šanci se ani udržet, natož seberealizovat.

Často bývá problém v tom, že byste nějakou práci moc a moc chtěli dělat a skutečně by vám nešlo v první řadě o peníze, ale třeba máte při takové práci velkou radost z každé minuty, kdy se tomu máte možnost věnovat, jenže to nejde vykonávat profesionálně, i kdybyste se postavili na hlavu, protože byste třeba nevydělali ani zdaleka tolik, jako ve stávajícím zaměstnání, nebo jsou příliš vysoké počáteční náklady. Co si počít v takovém případě?

V klidu ve stávající práci pokračujte, protože pokud vám jde dobře (tzn. platí vám – ať už zaměstnavatel nebo zákazníci), máte přinejmenším alespoň dostatek peněz na normální živobytí. Té práce, která by vás bavila o mnoho víc, se však také nevzdávejte a sice ani v případě, kdy je zřejmé, že se tím živit nikdy ani moct nebudete. Proč? Protože naděje umírá poslední. Naděje je to, co člověka drží při životě i ve chvílích zoufalství. Zároveň možná zjistíte, že to co vás baví, může být dobrou zálibou pro volný čas a kdyby se z toho stala práce, mohlo by vás to přestat bavit. Proč? Protože v práci děláte vždy hlavně to, co po vás chtějí ostatní. Jde-li o koníček, děláte jen to, co chcete vy sami.

Když práce nebaví

Když vás práce nebaví …

… aneb jak se z toho nezbláznit.

Jako příklad mohu uvést sebe. Velmi mě baví a naplňuje psaní, ať už příspěvků na tento blog, populárně naučných článků a knih (mám rozdělané tři populárně naučné technické knihy). Jenže i když je psaní mojí zálibou již dlouhou dobu, nikdy jsem se nenaučil psát poutavě tak, abych masově přitahoval čtenáře. Nechci psát tím vypočítavým způsobem, jak to dělají žádaní autoři, protože to je stejně podlé, jako nabízet články o nehodách, násilí, kriminalitě a podobných negativních jevech, o kterých si lidé s oblibou čtou v médiích. I když píšete v pozitivním duchu, musí vám být jasné, že 99% čtenářů si z toho do života nic neodnese. Navíc mám stále problémy s gramatikou. Živit se psaním zkrátka nemohu. Podobně mojí další vášní je technika a sice i navzdory skutečnosti, že jsem techniku deset let studoval na školách. Zejména mě baví programování a stroje. Po mnoha a mnoha letech vymýšlení, jak by se tím dalo živit (to co by mě bavilo představuje extrémně vysoké počáteční investice), mi došlo, že vše stejně musím nechat tak jak to je, tzn. bokem coby výstřední záliby (php, mysql, C, Arduino, Python, strojní dílna, atd.) a živit sebe a rodinu tím, co jsem nikdy nestudoval, o co jsem se vůbec nezajímal, ale šlo mi to od samého začátku z neznámého důvodu skvěle a úplně samo (podnikání, tisk, grafika). Je to v rozporu s tím, o čem na blogu píšu, ale prostě je to tak. Výjimka potvrzuje pravidlo.

Učím se vážit si svého talentu, který mi zaručuje dostatek zákazníků, aniž bych se musel příliš snažit. Na talent přitom naprosto nevěřím a nejen proto, že už jsem na toto téma přečetl hodně článků i pár knih. Nevím, jak velké úsilí bych musel vyvinout, abych byl schopný vydělat třeba jen zlomek prací, která by mě velmi bavila a na kterou jsem se dokonce připravoval dlouholetým studiem (strojařina). Je docela možné, že by nepomohlo žádné úsilí. Jednoduše bych se tomu nevydržel dlouhodobě věnovat, aniž bych vydělal dostatek peněz na obživu. To, co by mě bavilo dělat, mám proto raději jen jako své koníčky. Tak nakonec doufám, že moje práce nikdy nestane mojí zálibou, protože potom bych určitě přišel o práci a bylo by těžké začít profesionálně s něčím jiným, co by mi šlo úplně samo a přitom by mě to nakonec vlastně nebavilo. Život je zkrátka plný paradoxů. Než provedete nějaké důležité rozhodnutí, přemýšlejte a nejlépe s odstupem a dvakrát! Pokud do změny zaměstnání opravdu chcete jít, ujistěte se, že umíte budovat nové užitečné návyky. Bez toho bych určitě změnu zaměstnání neriskoval.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *