Jak pracuje váš mozek – David Rock

Přitažlivost vyrušení

Pro naše předky bylo přežití závislé na okamžité detekci predátorů. Cokoliv nezvyklého muselo být rychle zaregistrováno, přičemž se vyplatilo přenést na to ihned soustředěnost a přeskupit tok energie do funkcí útěk či boj. Pohyby, zvuky a zkrátka cokoliv se kde šustne, nás vyrušují, protože funkce přenesení pozornosti na „šustnutí“ je naší přirozenou součástí.

Novoty detekuje mozková část zvaná přední cingulární kortex. Považuje se též za obvod, který detekuje chyby, protože se aktivuje tehdy, všimnete-li si něčeho, co je v rozporu s vaším očekáváním. (Z této hříčky přírody těží marketing a propagace.) V malých dávkách je novost pozitivní. Aktivuje-li se však přední cingulární kortex příliš často, způsobuje to stav úzkosti nebo strachu. To částečně vysvětluje silný lidský odpor vůči změnám.

Naučíte-li se být dobře organizovaní, žít v přehledném (bezchybném) prostředí, odstraníte-li každý zdroj vyrušení, umožníte svému prefrontálnímu kortexu, aby začal pracovat o mnoho lépe. Nebude tolik vyrušován jinými částmi mozku, které mají většinou jen historické oddůvodnění (např. sloužily pro detekci medvěda a aktivaci funkce rychlý úprk).

 

Únik od vyrušení – používejte brzdy

Uvnitř prefrontálního kortexu se nachází oblast zvaná ventrolaterální prefrontální kortex, která sehrává ústřední roli při vytěsnávání vyrušení. Potlačíte-li motorickou, pozvnávací nebo emocionální odezvu, dochází k aktivaci této oblasti. Vaše schopnost používat dobře tuto oblast souvisí úzce se schopností udržet soustředěnost.

Naučit se používat „brzdy“ je však obtížné. Podstatné je totiž načasování. Mozek vytváří rozhodnutí bez našeho vědomí. Vy však máte možnost většinu rozhodnutí zabrzdit – podaří-li se vám rozpoznat je včas. A máte na to vždy jen zlomek sekundy. Abyste dokázali mozek ovládat, je zapotřebí vytvořit dovednost v sebepozorování, naučit se vnímat vnitřní děje a signály.

Mnohé činnosti mají v sobě zabudovanou odměnu ve formě zvýšeného vzrušení. Většina činností má svou setrvačnost. Nezastavíte-li rušivý podnět v zárodku, rozjede se aktivita naplno a už nemá příliš smysl se tomu bránit. Potlačování rušivých podnětů je energeticky náročný proces. Po každém potlačení se snižuje schopnost opětovného potlačení.

Čím detailněji máte zmapované mentální procesy a dokážete-li je popsat slovy, tím snáze je můžete ovlivňovat. Aktivujete tím oblasti, které mají vyšší pravomoci.