Přestávka – seznamte se s režisérem
Režisér je metafora pro tu část vědomí, která může stát stranou prožívání. Umí sledovat představení – váš život – a rozhodovat o tom, jak bude váš mozek reagovat.
Idea uvědomování si svého vědomí, idea meta vědomí (nebo též schopnost přemýšlet o přemýšlení), je předmětem značného zájmu vědců, filozofů, umělců i mystiků po dlouhá staletí. V jakékoliv literatuře o lidském prožívání se vždy vyskytuje byť jen zmínka o tom, že teprve „poznáním sama sebe“ je možné podstoupit změny.
Výzkum tohoto jevu se začal nejvíce rozvíjet až kolem roku 2007. Zabývá se tím sociální kognitivní neurověda. Předmětem zájmu jsou především záležitosti jako soutěživost a spolupráce, vcítění, poctivost, sociální bolest a znalost sama sebe. Oblasti, které mozek používá k pochopení sebe sama, jsou shodné s těmi, které jsou používány k chápání ostatních lidí. Vědomí sebe sama je schopnost vystoupit mimo vlastní kůži a dívat se na sebe co nejobjektivnějším pohledem jakého jste schopni. Znamená to v podstatě začít se na sebe dívat z pohledu třetí osoby. Být si vědom sebe sama se blíží interakci s jinou osobou. Pokud tuto schopnost nerozvíjíte, máte jen velmi malou schopnost moderovat a řídit své chování. Bez režiséra (bdělého vědomí) jste pouhý automat, řízený chamtivostí, stádním chováním, strachem nebo zakořeněnými návyky.
Bdělé vědomí je důležité i pro udržení zdraví a pomáhá významně při léčbě. Opakovaný výskyt deprese je možné snížit až o 75% výcvikem v bdělém vědomí. Pacienti po operaci, se díky vědomému vnímání vnitřních signálů těla zotavují rychleji. Díky bdělému vnímání se prokazatelně zvyšuje imunita.
Neurověda bdělého vědomí
Na svět přicházíme se schopností mapovat skrze smysly vše co vnímáme. Vytváříme si o všem sítě map. Výchozí síť, jež zahrnuje prefrontální kortex a hippocampus (paměťová oblast), se aktivuje, když se nic zásadního neděje. Zpravidla začnete přemýšlet o sobě nebo o druhých lidech. Mozek si udržuje širokou zásobárnu informací o vaší vlastní historii. Při aktivaci základní sítě uvažujete o minulosti a budoucnosti, o všech vám známých lidech, o sobě i o tom, jak celá ta mozaika informací zapadá do sebe. Tuto síť můžete nazývat „vypravěčský obvod“.
Při prožívání světa prostřednictvím výchozí sítě – vypravěčského obvodu – vnímáte informace z vnějšího okolí a zpracováváte je skrze své filtry přiřazených významů. Přidáváte k tomu svůj výklad.
Existuje však ještě úplně jiný způsob prožitku prožívání, tzv. přímý prožitek. Při aktivaci sítě spojené s přímým prožitkem, dochází k větší aktivaci několika mozkových oblastí. Patří mezi ně i „ostrůvek“, oblast související s vnímáním tělesných vjemů. Aktivuje se též přední svazek cingulárního kortexu (oblast, která detekuje chyby a přepíná pozornost).
Jsou-li tyto sítě aktivní, neuvažujete o minulosti ani o budoucnosti, ani o jiných lidech, ani o sobě a o ničem jiném. Zakoušíte něco pro většinu lidí zcela výjimečného: Vypravěčský obvod je odpojen a do vašeho vědomí proudí informace prostřednictvím smyslů, v reálném čase. Vnímáte přítomnost.
Registrujete-li více informací, umožňuje vám to vidět víc možností, což vám pomáhá v nalezení lepší volby – zvyšujete tím efektivitu práce.
Aktivujete-li režiséra, více si všímáte také co se děje ve vašem nitru.