Zvládání emocí
Jedním ze způsobů, jak si udržet kontrolu nad situací a vyhnout se předání rozhodovacích pravomocí limbickému systému, je naučit se pojmenovávat emoce. Při aktivaci symbolického pojmenování dochází k vybuzení prefrontálního kortexu. Čím více je aktivován prefrontální kortex, tím méně energie dostává limbický systém.
V případě, kdy vás překvapí v lese medvěd, je lépe se pojmenováním emocí nezabývat a plně přenechat vše na limbickém systému. Ten se postará o to, že poběžíte o život. V ostatních případech však přenechávat rozhodování na limbickém systému příliš rozumné není. Máme mnohem důmyslnější aparát, který však ne každý člověk dokáže používat.
Lidé, kteří jsou i pod tlakem úspěšní, se naučili udržovat klidnou mysl i ve vysoké míře vybuzení. Po dostatečně dlouhé praxi se tato schopnost může stát automatickým zdrojem.
- Odmítavá odezva je silnější, rychlejší a trvá déle, než vstřícná odezva.
- Odmítavá odezva redukuje kognitivní zdroje, chybně považuje určité situace za hrozbu.
- Při nástupu emoce snaha o její potlačení nefunguje nebo ji ještě zhoršuje.
- Potlačování emoce navozuje u ostatních nepříjemné pocity.
- Symbolické pojmenování emoce může snížit vybuzení limbického systému.
Možnost volby
Kdykoliv cítíte, že máte volbu, potom i dlouhodobě stresující záležitost se stává mnohem lépe zvladatelná. Výzkumy dospívajících ukazují, že obtížná puberta není biologická nutnost, protože v řadě kultur se tento jev nevyskytuje. Dospívající v západní kultuře mají menší možnosti volby, než odsouzenci ve vězení.
Nalezení způsobu, jak vytvořit možnost volby, byť i sebemenší, vás posouvá od odmítavé odezvy k odezvě vstřícné.
Přehodnocení jako rozhodující nástroj na zvládání emocí
Práce zahrnuje složité, nejisté a neuspořádané úlohy. Kdo není schopen dobře ovládnout své emoce, nevydrží ve většině zaměstnání ani hodinu. Při přílišném vybuzení je obtížné najít režiséra. Bez jeho přítomnosti má mysl sklony k toulání, což otevírá prostor, aby na jeviště naskákali nepodstatní diváci a převzali řízení děje. I mírně zvýšená míra vybuzení může mít za následek, že vám jednoduchý úkol bude trvat déle nebo vám uniknou některé důležité nápady.
Nemusí tomu tak ale být. Čím více se dozvíte o fungování svého mozku, tím větší máte šance na udržení klidu za jakékoliv situace, dokonce i tváří v tvář mohutnému vybuzení limbického systému z důvodu vnímání nejisté budoucnosti. Nejistota znamená pro limbický systém, že jste v ohrožení života. V klidu se můžete udržet, když se naučíte přehodnocovat vědomě situace.
- Veškeré interpretace světa jsou vytvořené vaším mozkem.
- Jistota a pocit autonomie, je pro mozek buď primární odměnou nebo hrozbou.
- Potlačování nepříjemných emocí je jen zhoršuje. Vytvářejte namísto toho přehodnocení situace.
Vyzkoušejte:
- Sledujte, jak s sebou nejistota nese pocit ohrožení; všímejte si toho častěji.
- Sjedujte, jak omezení možností volby přináší pocit ohrožení.
- Hledejte způsoby, jak vytvářet možnosti volby.
- Kdykoli cítíte nástup silné emoce, co nejdříve situaci přehodnoťte.
- Přehodnocení můžete dosáhnout změnou interpretace, změnou úhlu pohledu, změnou pořadí svých hodnot.
V této chvíli jsme přibližně v polovině. Knihu Jak pracuje váš mozek, se podle mého názoru vyplatí podrobně nastudovat. Je napsaná velmi čtivě a srozumitelně a působí překvapivě i seriózním dojmem, protože autor uvádí místy i zdroje, kterými jsou vědecké experimenty. To v populárně naučné literatuře nebývá až tak mnoho zvykem. Doufám, že se budou v nakladatelství Pragma podobné tituly objevovat častěji.