Maslowova pyramida lidských potřeb

Použijete nějakou externí nebo interní (dopamin) drogu a vznášíte se na obláčku. Jenomže intenzita potřeb je závislá spíše na míře vytvořené závislosti než na nějaké pyramidě.

Maslowova pyramida lidských potřeb
Maslowova pyramida – zdroj: kniha Chování zákazníka (J. Vysekalová)

Jedním z hlavních důvodů, proč se vedoucí pracovníci zajímají o teorii motivace, bývá otázka Jak motivovat zaměstnance. Maslowova pyramida potřeb se zdála být vhodným modelem pro zkoumání vlivů na motivaci pracovníků. Skutečnost, že je jen málokdy uplatnitelná v praxi, už však začíná některé lidi dráždit, zvláště ty, kteří již pochopili, že motivovat pracovníky v podstatě nelze.

Proč hledáte tyto informace? Z vlastního popudu? Asi těžko. Jen to tak může vypadat. Většinou máte za úkol uspokojit potřeby systému (například potřeby vzdělávacího systému nebo potřeby nějaké firmy). Vaše vnitřní motivace je potlačena vnějšími stimuly a vy si to ani neuvědomujete. Díky teorii motivace, do které spadá i Maslowova teorie potřeb, však můžete.

 

Motivace a potřeby

Slovo motivace vzniklo z latinského „moveo, movere“, což v překladu znamená pohybovat, hýbat, měnit. Motivace jsou vnitřní podněty a pobídky, které ovlivňují vnímání, prožívání, chování a jednání každého člověka. Motivace se odvíjí od vnitřních potřeb, pocitů a návyků. Nelze motivovat druhé. Motivovat znamená objevovat své vlastní potřeby. Chcete-li někoho motivovat, zaměňujete dva zcela odlišné pojmy. Druhé lze pouze STIMULOVAT, aby objevili svou vnitřní motivaci.

Skutečná vnitřní motivace má vždy větší sílu než pouhá stimulace. Je totiž úzce vázaná na hierarchii principů přežití a POTŘEB. Nic nemotivuje tak silně, jako potřeba dýchat, jíst, komunikovat, mít sex, mít kde bydlet. Ale také platí, že nic nemotivuje silněji, než návyky. Máte-li závislost na drogách, je možné, že byste pro vaši dávku byli schopni i vraždit. Vždy záleží na celkovém pohledu na věc.

Máte svobodnou vůli? Dokážete sami nezávisle rozhodnout co je realita a co jenom nedokonalý model reality?

 

Sociální potřeby a masová sociální masturbace

Oproti předpokladu Maslowova mají sociální potřeby v hierarchii potřeb mnohem větší význam, než se domníval. Jde o primární potřebu. Zamyslete se například nad šílenstvím okolo Facebooku, který získává sílu díky vrozené potřebě člověka propojovat se s ostatními (Naše přežití je od útlého věku zcela závislé na druhých!). Reálný přínos z veškeré vynaložené energie a času na tento typ socializace je v podstatě nulový. Proč potom tolik lidí spaluje svůj čas v sociální síti? Je to proto, že mozek využívá k interakci se sociálními potřebami stejné obvody resp. sítě, jaké používá pro přežití. Představte si, že vás někdo začne najednou zcela ignorovat. Pocit odstrčení, který zažijete, bude vyvolávat fyzickou bolest. Tento fakt by vás měl alespoň zlehka nakopnout.

Pocit sociálního uspokojení lze simulovat třeba právě pomocí Facebooku. Díky přítomnosti v sociální síti můžete mozek přelstít a vytvářet pocit uspokojení z propojení s ostatními. Během této “sociální masturbace” se uvolňují do krve v nepatrném množství látky, které lze nazvat drogami. Za užitečnou činnost jste odměňováni. Je to podobné jako pornografie. V případě pornografie však víte jistě, že žena na obrázku není fyzicky před vámi. V případě sociálních sítí se vám zdánlivou realitu tak snadno rozpoznat nepodaří. Vyvolané pocity mají nad vámi moc, protože jde o uspokojování primární potřeby. Právě z tohoto důvodu nemáte možnost se nad tím vším hlouběji zamyslet. Uspokojujete-li primární potřebu, jste pod kontrolou vašeho limbického systému, což je prostřední (savčí) mozek. Abyste se vymanili ze spárů systému, musíte začít ve větší míře používat neo-kortex. (Více na toto téma naleznete v článku Jak používat váš mozek.)

Na nejvyšší příčce Maslowova modelu motivace lidského chování je umístěna potřeba seberealizace. U většiny lidí se nikdy neprojeví. Může to být naším společenským naprogramováním? Může se rozvíjet systémem ochočený jedinec? Ochočování si představte na příkladu se slonem. Když je každý den od útlého věku uvazován provazem, není potřeba provaz později měnit za řetěz, i když by provaz hravě zpřetrhal. Ani jej nenapadne, že by mohl. U lidí to platí ještě více, protože jsme v podstatě sociální zvířata.

  • 3.1.2019 at 10:41
    Permalink

    Tyto informace vyhledávám z důvodu své profese. Učím žáky Výchovu ke zdraví a dnes se budeme zabývat lidskými potřebami.

    Reply
    • 4.1.2019 at 13:07
      Permalink

      Děkuji za zodpovězení mého dotazu. Pomáháte mi pochopit potřeby čtenářů tohoto blogu. Články se snažím psát tak, aby byly užitečné. Blog je nekomerční – pro mě jediným ziskem je, mohu-li přispívat ke zlepšování informovanosti a alespoň trochu provokovat ostatní k většímu používání šedé kůry mozkové. Uvítal bych reakce i dalších čtenářů na můj dotaz (otázku jsem položil na třetí straně).

      Reply
  • 25.3.2019 at 02:14
    Permalink

    Dobrý den,
    tento článek mne zaujal pro jiný úhel pohledu a v podstatě je to to co hledám. Jiný úhel pohledu na motivaci v tomto případě trefně řečeno stimulaci.
    Snažím se o stimulaci lidí, se kterými mne pojí pracovní prostředí a ekonomické cíle.
    Bez toho abych je zaujala se mi nepodaří cílových hodnot dosáhnout a bude to mít přímý vliv na mou profesní budoucnost. Avšak není nijak jednoduché vymýšlet stále nové a nové způsoby jak předat a vysvětlit myšlenku.
    Najít důvod proč se neustále snažit dosahovat lepších a lepších výsledků když vždy chybí hmatatelný výsledek a vyvolání soutěživosti je setřeno absencí odměny spojené s případným vítězstvím.
    Tito mí kolegové až na pár výjimek nemají svůj vlastní “hnací motor”,nemají potřebu seberealizace a přesto s nimi chci dosáhnout cíle.
    Pokud by Vás napadlo něco zajímavého k výše uvedenému, prosím o koment. případně radu.
    Děkuji za Váš článek 🙂

    Reply
    • 16.7.2019 at 08:23
      Permalink

      Pokud vaši kolegové neví kdy jsou úspěšní a nedostanou v tu chvíli pozitivní zpětnou vazbu, tak neví jak mohou úspěch opakovat. Ti, co nemají vlastní “hnací motor”, jak jste psala, ho zcela jistě mají, ale vaše stimuly jej zatím nenašly. Často je potřeba kolegy “zatáhnout” do Vaší hlavy, aby pochopili to, co motivuje vás a proto vy stimulujete je. Jinak se tomu říká společná vize týmu, pokud se s ní členové týmu neztotožní, pak nemají nadšení ke splnění cíle…

      Reply
  • 7.5.2019 at 14:13
    Permalink

    Starám se o své 2 děti, náš společný život (tedy i naplnění či nenaplnění mých a také jejich potřeb, a následky, které to má) mě vede ke snaze všemu lépe porozumět, sobě i jim, abychom lépe “fungovali”, byli vespolek a jako jedinci spokojenější a šťastnější. Je to cesta, cesta hledání vyváženosti a harmonie 🙂

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *